Řecko je jednou z nejnavštěvovanějších evropských zemí. Turisty láká na historické památky dokládající jednu z kolébek evropské civilizace, na krásné písečné pláže nejen na ostrovech v okolních mořích, ale také na krásnou většinou hornatou krajinu plnou krasových útvarů, vápencových jeskyní, skal a roklí, která je ideální volbou pro vysokohorskou turistiku. Ročně sem zavítá na víc než 14 milionů turistů z celého světa. Tak pojďme s námi prozkoumat Řecko!

Řecká republika je zemí ležící na jihu Evropy na Balkánském poloostrově, na okolních ostrovech a na Peloponéském poloostrově, který od Balkánského dělí Korintský průplav. Hraničí s Albánií, Makedonií, Bulharskem a Tureckem. Hlavním městem jsou Atény, úředním jazykem je řečtina, v turistických místech se ale bez problémů domluvíte anglicky. Měnou je euro a ceny jsou tu vysoké, ať už se jedná o jídlo či ubytování. Bankomaty jsou ve všech městech a bez problémů lze také platit kartou. Časové pásmo je v Řecku oproti českému času +1 hodina, oficiálně GMT+2.

Řecko je dlouhodobě nejslabší ekonomikou Evropské unie. Důvodem toho jsou nevyřešené historické vztahy se svými sousedy, ale také málo úrodná (většinou hornatá) půda nevhodná k zemědělství, štědrý sociální systém, který na sebe nevydělá a povaha a mentalita Řeků. Míra nezaměstnanosti byla v roce 2015 na hranici 27%. Zemědělské produkty se většinou do země dováží, pěstují se tu olivy a vyrábí olivový olej a mléčné výrobky, chovají se jen kozy a ovce. Pro ekonomiku jsou významnějšími odvětvími cestovní ruch, námořní průmysl, hodně lidí je také v armádě. Řecko má největší vojenskou flotilu v Evropě.

Řecko má něco málo přes 11 milionů obyvatel, z nichž většina žije v Aténách a jejich okolí. Řecká populace stárne a největší nárůst populace zaznamenává Řecko už od roku 1991 z řad legálních a nelegálních přistěhovalců. Dříve to bývali Albánci, Bulhaři nebo Poláci, dnes už spíše utečenci ze Sýrie, Afghánistánu. Začlenění migrantů do společnosti se, bohužel stejně jako ve většině zemí EU, nedaří. Ekonomičtí přistěhovalci žijí na hranici chudoby.

Řekové dnes dávno žijí ve stínu své slavné minulosti. Řeckou mentalitu ale nejvíc poznamenala dlouhá staletí útlaku a cizí nadvlády, politické izolace a chudoby. Řekové jsou hrdí na své kulturní dědictví, vášniví, svobodomyslní a jejich významná minulost je často důvodem jejich pocitu jakési kulturní nadřazenosti. Stále jim nějak nedochází, že už dávno nejsou tam, kde bývali ve starověku. Už od roku 1981 bylo Řecko nejchudší zemí EU a tak Řekové usilovali o rychlou sociální transformaci a modernizace celé společnosti včetně ekonomických reforem. Dluhová krize mezi lety mezi lety 2009 a 2015 ale ukazuje, že se to jaksi stále nepovedlo. Neschopnost provést nutné reformy možná pramení z jejich živočišnosti, vášnivosti, neschopnosti cokoliv plánovat a bezstarostné utrácení za luxus i přesto, že si ho nemůžou dovolit. Jsou ale také velmi štědří a vstřícní. Řecko je mimochodem také nejbyrokratičtější země EU, díky čemuž jsou obyvatelé nuceni kličkovat, být drzí a mazaní. Stále ještě nejspolehlivějším a nejlepším přesvědčovacím prostředkem u lékaře nebo na úřadě je obálka s penězi a také znalost někoho známého, kdo jim na úřadě zařídí, aby dostali to, co potřebují. Už v minulosti dlouho stávali na rozmezí Západu a Východu a tato nejednoznačnost je dodnes zřetelná. Jsou bezprostřední, hašteřiví, hrozně rádi drbou. Mají také zvláštní vztah k času, což ale má hodně jižanských národů. Vlastně nikdy nepřijdou včas a všechno nechávají na poslední chvíli (bylo tomu tak i v případě organizace OH 2004 v Aténách). Říká se, že to je důsledkem potřeby vyjadřovat odpor, kteréou uplatňovali po staletí útlaku. Řekové jsou největšími kuřáky v celé EU a v 70. a 80. letech 20. století byli řečtí muži považování za největší evropské milovníky a lovci turistek, díky kterým na řecké ostrovy mířily davy zahraničních turistek. Jsou velcí vlastenci a nemají rádi USA – vadí jim jejich hegemonie a různé historické půtky (neutralita vůči Kypru nebo zasahování do občanské války). Dnes jsou Řekové sice bohatší než dříve, spatříte tu spoustu aténských manažerů v nablýskaných vozech, ale rozdíly mezi městy a venkovem jsou dodnes palčivé. Příjmy Řeků stále patří k nejnižším v Evropě, zato sociální podpory různého druhu jsou velmi luxusní a byly také jedním z důvodů nedávné řecké krize. Řecká společnost je hodně orientovaná na rodinu, ovšem dřívější početné rozvětvené rodiny už se také pomalu stávají minulostí. Nejoblíbenějšími řeckými sporty je fotbal, basketbal a také vzpěračství.

Oficiálním náboženstvím je pravoslavná církev, která je klíčovým prvkem řecké národní identity a kultury. Mladší generace už sice tolik ne, ta starší ale stále dodržuje náboženské tradice a rituály. Ještě do nedávna bylo Řecko zemí, kde se v občankách povinně udávala příslušnost k církvi.

Starověké řecké památky jsou tím nejvýznamnějším a nejzajímavějším kulturním dědictví, které můžete v Řecku, potažmo v celé Evropě, vidět. Řecko je učebnicí světové architektury. Starořecké klasické chrámy ovlivnily celou řadu dalších kultur a řecké architektonické slohy inspirovaly vznik dalších architektonických směrů v Evropě – od italské renesance k britskému klasicismu. Nenajdete tu ale jen klasické starořecké stavby v podobě chrámů a amfiteátrů, ale také památky z dob Byzantské říše, památky na osmanskou okupaci, ale i modernější klasicistní budovy. Řecká historie a architektura je jedním z hlavních turistických lákadel Řecka. Pro lepší porozumění kulturního dědictví, ale také řecké mentality a kultury se hodí alespoň základní přehled o řecké historii. Protože se jedná o obsáhlé téma, věnujeme mu samostatný článek.

Řecká kuchyně je zajímavou směsí vlivů z různých koutů Řecka i těch historických. Základem všech jídel je koření a bylinky – citron, oregáno, česnek, kopr a hlavně olivový olej. Řekové spotřebují víc olivového oleje než kterýkoliv jiný národ, asi 30 litrů na osobu ročně. Řecko je zároveň třetím největším producentem oliv a olivového oleje. Hodně pokrmů je ze zeleniny a z luštěnin. Z masa je tu oblíbené hlavně jehněčí a vepřové, také kůzlečí. Hovězí maso se obvykle dováží. Maso tu najdete v různých formách, dušené, smažené, vařené. Nechybí samozřejmě ryby a mořské plody ze Středozemního a Egejského moře. Ovšem s ohledem na nadměrný rybolov a vylovené Středomoří se vám také klidně může stát, že tu dostanete rybu přivezenou ze Senegalu nebo jiných koutů světa. Typickým salátem je choriatiki z rajčat, okurek, cibule, oliv a sýru feta. Z dalších jídel je to jemista – zapečené papriky a rajčata plněná rýží a bylinkami, juvétsi – džuveč z masa s rajčatovou omáčkou a těstovinami, dolmádes – vinné listy plněné rýží, oblíbená je smažená cuketa, lilek, rajčata; musaka z lilku a mletého masa či buréku – zapečené brambory s cuketami. V restauracích seženete také tradiční souvlaki – masový špíz a také gyros. Oblíbené jsou pak také sladké i slané variace pity z listového těsta – se sýrem feta, se špenátem aj. Jako příloha je oblíben chléb z bílé mouky. V restauracích je také oblíbené dát si mezedes – chuťovky. Dělí se o ně celý stůl a můžete si je dát k vínu nebo jako hlavní chod. Jsou to omáčky, pomazánky (tzatziky), pasta z lilků, keftedes – karbanátky z mletého masa, klobásky aj.Vaří se i polévky, fasoláda – fazolačka, fakes – čočkovka aj. Řekové jsou mimochodem také největšími jedlíky sýra na světě, používají ho jak při vaření, tak jako přílohu. Vyrábí se tu tak nespočet různých druhů sýrů, většinou z kravího a ovčího mléka. Řeckým národním sýrem je feta, která se vyrábí už 6 000 let z ovčího a kozího mléka. Byl to také první řecký výrobek, kterému se podařilo získat chráněnou značku. Jako feta se smí označovat pouze sýr vyrobený v Řecku. Dalším sýrem je graviera - ovčí sýr, polotvrdý kaseri, smetanový sýr manári. Téměř každá vesnice si vyrábí svůj vlastní druh sýra.

K tradičním řeckým zákuskům patří přeslazená baklava z listového těsta, medu, oříšků, dále lukumádes – koblížky máčené v medu a skořici, kadaifi - piškotové zákusky, galaktobureko z listového těsta plněný vaječným krémem.

Pije se víno, zdejším nejoblíbenějším je retsina, které zraje v sudech z piniového dřeva. Je to nejčastěji bílé víno s přídavkem borovicové pryskyřice. Vyrábí a prodává se tu ale celá řada dalších vín. Co se týká tvrdšího alkoholu, oblíbené je tsipúro ze zkvašených vinných slupek, na Krétě se vyrábí jeho slabší varianta zvaná rakije. V různých koutech Řecka se pak vyrábí sladké likéry Kumkvat, Masticha nebo Kitro. Nejznámější řeckou brandy je Metaxa. Bezesporu nejznámější řeckou pálenkou je ale ouzo. Obvykle se pije jako aperitiv před jídlem, je oblíbenou součástí mezedes. Destiluje se z vylisovaných vinných hroznů, ale i jiných ovocných slupek, ale i z brambor a ochucuje se bylinkami – hlavně anýzem, což úzu dodává jeho tradiční chuť. Nejlepší ouzo se vyrábí na Lesbu, nejlepší značkou je Plomári. Řecko se také řadí spolu s Jižní Koreou k největším konzumentům whisky, prodá se jí tu dvakrát víc než tradičního ouza. Zato pivo tu moc nefrčí. Pivo se exportuje, nejčastěji narazíte na Amstel, Heineken. Poslední dobou se tu ale rozmáchají malé pivovary, řeckým pivem je Craft, Mythos, Alfa. Oblíbená je také káva a našlehaná ledová káva zvaná frappé, která vznikla právě v Řecku.

Za typické řecké suvenýry se považuje olivový olej a přírodní kosmetika z něho vyrobená – různá olivová mýdla, šampóny. Oblíbené jsou také výše zmiňované likéry, nejtypičtějším je ouzo zn. Plomári. Oblíbené jsou třeba ořechy v medu. Dále to jsou různé šperky, keramiky (amfory, talířky), kožené výrobky. Typickými řeckými amulety je řetízek s korálky zvaný kombolói a také matochandro, jakýsi talisman.

Řecko je hornatá země, ke které náleží obrovské množství většinou skalnatých ostrovů. Řecko je vůbec jednou z nejhornatějších zemí Evropy. Centrální pohoří tvoří Pindos, nejvyšší hora Mytikas vysoká 2 919 m. n. m. se nachází v pohoří Olymp. Tvoří ho tedy pevninská část a na 1400 ostrovů, z nichž je obydleno necelých 170. Řecké ostrovy jsou rozděleny do šesti skupin: Kyklady, Jiřní Sporady, Severovýchodní egejské ostrovy, Sporady, Jónské ostrovy a ostrovy v Sarónském zálivu. Dva největší ostrovy – Kréta a Eubója nepatří do žádné z těchto skupin. Řecké pobřeží se táhne v délce 15 020 km. Egejské a Jónské moře spojují vzdálené části pevniny, které dohromady tvoří Řecko. Díky neustálému zaplavování pevniny v době před mnoha miliony lety, se na zatopené pevnině vytvořila velká naleziště vápence a krasové útvary. Typické jsou vápencové jeskyně, ale také různé kaňony, skály, rokliny. Řecko má bohatá naleziště nerostných surovin – ropy, manganu, bauxitu a lignitu. Kvůli ochraně řady historických památek ležících v hlubinách Egejského moře se smí potápění (ne šnorchlování) provádět pouze pod dohledem kvalifikovaného instruktora.

Co se týká podnebí, Řecko spadá jako do přímořského, tak horského i mírného podnebného pásu. Rozhodně nejlepší dobou pro návštěvu je období od konce května do konce září.

K přírodě Řekové bohužel nemají příliš silní vztah. Stále velmi oblíbenou aktivitou je lov divokých zvířat, hlavně v horách a spatřit některá ze zde žijících zvířat není díky tomu zas tak jednoduché. Nicméně v horách (pohoří Pindos) žijí medvědi hnědí, vlci (na rozdíl od jiných evropských zemí tady nejsou chráněni), šakali (ti byli skoro vyhubeni a dnes žijí jen v regionu Fokida a na ostrově Samos), lišky nebo divoké kozy. V zemi se také vyskytuje početná populace hadů – mezi ty jedovaté patří zmije a korálovec. Dále tu najdete různé druhy ještěrek, žijí tu čápi, kteří se sem každý rok vrací z Afriky. V močálech u řeky Evros lze spatřit i různé druhy vodních ptáků – tenkozubce opačného aj. Žijí tu také dravci – lze spatřit sokola, supa bělohlavého nebo orla skalního. Ačkoliv má Řecko na 15 tisíc km pobřeží, podmořský život tu je poměrně chudý. A to hlavně díky nadměrnému rybolovu a silnému znečišťování okolních moří. Nadměrný rybolov trápí celé Středomoří, a tak stále více zdejších ryb pochází z farem. V okolních mořích ale můžete spatřit delfíny, tuleně středomořské a ve vodách okolo Zakynthosu je největší evropská kolonie mořské želvy karety obecné. Sporadicky se tu ale také objevují žraloci.

Flóru má Řecko velmi rozmanitou, včetně několika endemických rostlin. Roste tu třeba na 100 druhů orchidejí.

Nalákat vás krátce na ta nejzajímavější místa Řecka není jednoduché. Řecko totiž nejsou jen Atény, zapsané na seznamu UNESCO pro svou mimořádně významnou historickou hodnotou nebo oblíbené turistické ostrovy jako Santorini, Korfu, Kréta nebo Rhodos. Řecko Vás ohromí spoustou historických měst a míst, zajímavá je Soluň, Delfy, ale také krásnými přírodními kouty jako třeba pískovcové skály v Meteoře. Máme pro Vás podrobný průvodce po všech zajímavých místech Řecka. Přehled všech průvodců najdete tradičně v pravém menu.

Do země se lze dostat letecky, Řecko má na 16 mezinárodních letišť. Dále pak po zemi přes Albánii, Bulharsko, Makedonii nebo Turecko. Většina turistů ze západní Evropy jezdí z některého z italských přístavů trajektem, pro celní kontrolu se v tomto případě doporučuje uchovat palubní lístek. Do Řecka vyplouvají trajekty z italské Ancony, Bari, Brindisi, Terstu a Benátek. Veškeré informace, ceny jízdného a jízdní řády o trajektech mezi Řeckem a Itálií najdete tady. Provozují je přepravní společnosti Agudimos Lines, ANEK Lines, Blue Star Ferries, Fragline, Italian Ferries, Minoan Lines, Superfast nebo Ventouris Ferries. Trajekty se pak dále dostanete do Albánie (Petrakis Line). Po řecké pevnině se nejlépe dopravíte autem, ale fungují tu i vlaky a autobusy. Více o dopravě po Řecku autobusem i o mezinárodních linkách najdete tady. Pro cestu na řecké ostrovy využijete trajektů společností ANEK, Blue Star Ferries, GA Ferries, Helenic Seaways, LANE Lines, Minoan Lines nebo NEL Lines.