Hoi An

  • Hoi An je město při ústí řeky Thu Bon, které láká tisíce turistů pro svou jedinečnou atmosféru připomínající doby před několika staletími. Jedná se doslova o živoucí muzejní expozici, která spočívá v tisících historických objektů, které všechny zůstaly zachovány ve své původní podobě a ocitnete se jednoduše zpátky v čase. Staré město je s těmito objekty zapsáno na seznamu UNESCO. Vidět tu můžete pagody, chrámy, shromaždiště čínských menšin či soukromé domy, všechny v původní podobě, případně jen velmi pečlivě zrestaurované. Za hlavní historickou památku je pak považován fenomenální japonský krytý most. Hoi An je rozhodně „must see“ atrakce při vaší cestě po středním Vietnamu.

    Hoi An má dnes asi 90 tisíc obyvatel. Mezi 2. až 14. stoletím bylo součástí Čamské říše, právě sem také přijížděli evropští misionáři, aby odsud do Vietnamu začali šířit křesťanství. Od 16. do 19. století byl Hoi An nejdůležitějším přístavem v jihovýchodní Asii. Řeka Thu Bon totiž spojovala město s mořem. Díky významnému přístavu do města proudily davy cizích obchodníků a při stavbě města tak byly použity různé architektonické styly, Číňané či Japonci si dokonce zakládali vlastní čtvrti. Na konci 19. století se ale řeka zanesla a přestala být splavná a město tak pomalu ztratilo na svém významu. V době francouzské nadvlády bylo město francouzským správním střediskem, do kterého mířili hlavně Číňané. Dodnes má Hoi An velmi důležité místo v životě místních čínských menšin, i přesto, že se Číňané hodně asimilovali do vietnamské kultury a dokonce mezi sebou mluví vietnamsky. Během vietnamské války zůstalo město díky bohu téměř nedotčené a díky tomu si dodnes uchovalo svůj historický ráz. V období od října do listopadu je tu silné období dešťů, tak si případně vaši cestu naplánujte na jindy. Taky se zde každoročně koná pestrobarevný festival Noc legend plný písní tanců a vynikajícího jídla, které se prodává po celém městě.

    Historické jádro města je jak již bylo řečeno zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, do centra nesmí auta a pro restaurování a jakoukoliv manipulaci se zdejšími stavbami tu platí přísná opatření. Ve městě jsou k vidění historické pagody, historické domy s tradičními střešními taškami, muzea a také několik budov, které plní roli kongregačních sálů zdejší čínské menšiny a sloužily různým zasedáním či shromážděním. Náš průvodce vás teď seznámí s těmi nejzajímavějšími místy, které byste neměli přehlédnout.


    Z pagod a chrámů budeme jmenovat tyto. Moderní a pestrobarevná je pagoda Phac Hat, kde se konají bohoslužby a čínskému rodu Truong je zas zasvěcená kaple rodiny Truong. Další čínský rod, který zde má svoji kapli, je rodina Tran. Na stavbě této kaple je krásně vidět kombinace čínských a japonských architektonických vlivů. Další čínskou svatyní, tentokrát zasvěcenou Quan Congovi, je ta zdejší ze 17. století. K vidění je tu socha v životní velikosti či kamenné pamětní desky se jmény přispívatelů na stavbu chrámu. Pěkné jsou i chrliče v podobě kaprů, kteří jsou v čínské mytologii symbolem trpělivosti. Chrám Quan Conga najdete na D Tran Phu 168. Pagoda Quan Am ukrývá také dějepisné muzeum s malou sbírkou bronzových gongů, děl a zvonů. Střechu zdobenou keramickými draky má nový chrám Cam Pno. Na D Huynh Thuc Knang najdete pagodu sekty Cao Dai z 20. století. Nejstarší pagodou ve městě je Phuoc Lam ze 17. století a leží 400 metrů od pagody Chucthaub, cestou mezi pagodami uvidíte obelisk vztyčený u hrobky třinácti čínských odbojářů popravených Japonci během 2. světové války.

    Z dalších míst zmíníme Muzeum kupecké keramiky, které nabízí sbírku modrobílé keramiky nebo 300 let starou rezidenci č. 77 na třídě D Tran Phu, která se pyšní krásnými řezbami. Pěkné staré francouzské domy s podloubími můžete vidět v ulici D Phan Boi Chau. Zmíníme také pěkný elektrický obchůdek na D Tran Phu č. 103, kde ženy ručně vyrábějí hedvábné lampiony. Upozorníme také na pěkné městské rezidence – dům Tana Kye, rezidence zámožného kupce, která vypadá jako na začátku 19. století a je na ní zřetelný vliv japonské i čínské architektury (pěkný japonský strop), v rámci zakoupené vstupenky do historické části města můžete vstoupit i sem. Čínský kupec Diep Dong Nguyen si zas postavil svou krásnou rezidenci na D Nguyen Thai Hoc a skladoval zde léky, které poté prodával. V prvním patře je pěkná sbírka starožitností.

    Co se týká kongregačních sálů zdejších čínských občanů, pěkné pavilony s prvky francouzské architektury 19. století můžete vidět v čínském kongregačním sále Chua Ba, do kterého se vstupuje z ulice D Phan Chu Trinh. Kongregační sál Číňanů z Fujianu byl později přestavěn do podoby chrámu Thien Hau s pěknou trojitou vstupní bránou a nástěnnými malbami nejen zakladatelů fujianských rodů, kteří z Číny utekli do Hoi Anu. K vidění je tu replika čínského člunu, sochy zakladatelů fujianských rodů a u oltáře jsou také figuríny dvanácti porodních babek, ke kterým se bezdětné páry chodí modlit. Tři skupiny postav v posledním sále zobrazují tři klíčové prvky čínské kultury – předky, děti a finanční zajištění. Kongregační sál chajnanských Číňanů na D Tran Phu z 19. století je pomníkem osmi kupců z čínského Chaj-Nan, kteří byli omylem prohlášeni za piráty a zabiti. Pěkné řezby můžete vidět v kongregačním sále Čínanů z Chaozhou z 18. století. V kongregačním sále kantonských Číňanů z 18. století zas uvidíte mosazné vějíře po stranách oltáře.

    Rozhodně nejznámější turistickou atrakcí Hoi Anu je slavný krytý japonský most (Cau Nhat Ban nebo Lai Vien Kieu), který spojuje dům č. 155 na D Tran Phu s domem č. 1 v ulici D Nguyen Thi Minh Khai. První zdejší most tu byl postaven na konci 16. století příslušníky japonské menšiny za účelem propojení s čínskou čtvrtí na druhé straně řeky. Most byl později zastřešen. Majitelé při jeho stavbě brali na zřetel i případné možnosti zemětřesení. Most je postaven v japonském stylu, to znamená, že není příliš zdobený oproti typickému přehnanému zdobení čínskými či vietnamskými ornamenty. Do jedné strany mostu je zabudován chrám. O něm legenda říká, že prý tady kdysi žila gigantická příšera Cu, jejíž hlava byla v Indii, ocas v Japonsku a tělo ve Vietnamu. Když se nestvůra hnula, postihly Vietnam katastrofy. Most byl proto zbudován na jejím nejzranitelnějším místě a tím ji zabil. Obyvatelů Hoi Anu se ale nestvůry zželelo a postavili jí chrám, kde se modlili za její duši. Konec mostu hlídají sochy opic a psů, možná podle toho, že byl most postaven v roce opice a psa.

    Na prohlídku historického centra města vám bude stačit půlden. Jsou tu ale i jiné možnosti, než brouzdání po historických památkách, které jsou ovšem opravdu skvostné. V Hoi Anu se konají velmi oblíbené kurzy vaření, pocházejí odsud tradiční nudle cao lau podávané s krutony, fazolovými lusky a vepřovým masem, jí se s rýžovým papírem. Ty pravé ochutnáte skutečně jen tady, protože voda na jejich přípravu musí pocházet ze studně Ba Le, která pochází prý až z čamských dob. Hoi An má také bohatou tradici řemesel – keramika, řezbářství či výroba hedvábných lampionů. Také tu uvidíte plno různých krejčovských salónů, které vám ušijí za pár korun téměř cokoliv. Vybrat si můžete z jejich katalogů nebo si můžete přinést i vlastní obrázky, zdejší neuvěřitelně šikovní krejčí vám to za pár korun během pár hodin ušijí. Budete-li ale chtít pravé hedvábí, nejprve si ověřte jeho kvalitu. Pravé poznáte tak, že si necháte odstřihnout kousek látky a ta musí při zapálení začít hořet a nikoliv se škvařit. Město proslavila také výroba bavlny, navštívit můžete i zdejší trh s látkami. Krejčovské salóny jsou všude a u turistů jsou velmi oblíbené.

    V Hoi Anu je hlavní nádraží na D Huynh Thuc Khang, ze kterého jezdí busy do Da Nang, Quan Ngai, minibusy z většiny hotelů jezdí do Nha Trangu i Hué. Prohlídka města se dá bez problémů zvládnout pěšky, oblíbené jsou pak projížďky lodí po řece Thu Bon z přístaviště u městského tržiště.

    A co vidět v okolí Hoi Anu? I kolem najdete úžasná místa. V týdnu je téměř opuštěná dlouhá bílá pláž asi 5 kilometrů od Hoi Anu nesoucí název Cua Dai (Bai Tam CuaDai). K odpočinku ideální. Na nedalekém ostrůvku Cam Kim zas bydlí mistři řezbářského řemesla, kteří zde vyrábějí nádherné výrobky, které můžou být skvělým suvenýrem. Dostanete se sem lodí z přístavu v D Hoang Van Thu. Ostrov Cham zas proslul sběrem vlaštovčích hnízd, ze kterých se vyrábí slavná polévka v Hongkongu a Singapuru. Pro návštěvu ostrova je třeba povolení a průvodce, dostanete se sem také lodí ze stejného přístavu jako na ostrov Cam Kim. Dalším zajímavým místem může být keramická osada Thanh Ha s dílnami, ve kterých máte možnost koupit si tradiční keramické výrobky.

    Nejvýznamnějším vietnamským střediskem starověké říše Čampa bylo město My Son, které se dnes stejně jako Hoi An nachází na seznamu UNESCO. Jednalo se o nejvýznamnější středisko intelektuálního a náboženského života celé říše a dnes je místem posledního odpočinku panovníků této slavné říše. Po městě je roztroušeno několik starověkých památek. V údolí pod horou zvanou Kočičí zub (Hon Quap) je několik chrámů zasvěcených čamským králům a na jejich architektuře je dodnes nejasné, jakým způsobem staří Vietnamci spojovali vypalované cihly, z nichž jsou stavby postaveny. Bohužel v době vietnamské války byl My Son základnou Vietkongu a důsledkem je tak dodnes řada zničených budov. My Son bývá turisticky velmi narván. Historická naleziště jsou rozdělena do několika zón označených písmeny – A, B, C, D, E, F, G, H, K. Tady je jen stručný přehled těch nejzajímavějších a nejvýznamnějších míst. B1 je hlavní svatyně zasvěcená králi, který dal na zdejším místě jako první postavit chrám. Dochovaly se základy z 11. století. Budova B5 pochází z 10. století a fungovala jako sklad posvátných knih a cenností používaných při zdejších obřadech. Pěkná je střecha budovy obsahující prvky malajsko-polynéského architektonického stylu. B6 je nádrží na svěcenou vodu a je to jediná známá čamská nádrž. B2 fungovala jako vstupní brána. Najdete tu ale celou řadu dalších chrámů zasvěcených různým bohům, C1 z 8. století třeba sloužila k uctívání Šivy. D1 a D2 byly původně meditační sály, dnes je tu expozice čamských soch. Většina památek v areálu A byla zničena během vietnamské války a jsou tu dnes tak hlavně ruiny, nejvýznamnější zdejší památkou byla svatyně A1, ze které dnes ale zbyla jen hromada cihel a uvnitř kamenný oltář.

    Posledním místem v okolí Hoi Anu je Tra Kieu neboli dřívější Simhapura. To bylo také sídlem čamských králů, a to vůbec první sídelní. Tuto roli plnilo mezi 4. a 8. stoletím. Čamské věže Tam Ky můžete vidět nedaleko obce Chien Dan.

    Autor článku: M. Kučerová