Dánsko, severská země, která sice nepatří mezi nejhlavnější turistické destinace Evropy, rozhodně ale její návštěvy nebudete litovat. Skvostná Kodaň nabízí přemíru zajímavých míst. Půvabné jsou některé dánské ostrovy, v létě si můžete užít zdejších pláží či vzít děti do slavného Legolandu a rozhodně nezapomeňte navštívit některý z dechberoucích dánských hradů a zámků. Náš web pro vás tradičně přichystal podrobný průvodce po Dánsku.

Dánské království je konstituční monarchií, jehož hlavou je královna Markéta II. Celé království je tvořeno Dánskem, a dále Faerskými ostrovy a Grónskem, které jsou sice oficiální součástí Dánska, jsou ale naprosto autonomní a nejsou součástí EU. Samotné Dánsko leží v severní Evropě na Jutském poloostrově a dále pak na několika hlavních a stovkách malých ostrovů, z nichž necelých 80 je celoročně obydleno. Dánsko tvoří 70% rozlohy Jutského poloostrova, zbytek zabírá severní Německo. Jutský poloostrov nese název podle etnika Jutů, kteří zde žili v 5. století, než se asimilovali s novým etnikem Dánů. Dánsko je nejmenší ze severských zemí, hlavním a největším městem je Kodaň. Východní část omývá Baltské moře, západ Severní moře. Jediná pevninská hranice je s Německem. Většinu rozlohy Dánska tvoří nížiny a roviny, nejvyšší zdejší kopec má jen 171 m. Západ je pak tvořen vřesovišti a rašeliništi. Dánsko se dělí do pěti regionů – Severní Jutsko, Střední Jutsko, Jižní Dánsko, Sjaelland a Region hlavního města.

Dánsko má necelých 6 milionů obyvatel, z čehož 87% žije ve městech. Těší se vysoké životní úrovni obyvatelstva, Dánové jsou šťastní a spokojení se svým životem, a to i přes vysoké daně, které odvádějí do státní pokladny. K celkové spokojenosti přispívá pokroková ekonomika, důraz na udržitelný rozvoj, rovnost mezi lidmi – sociální rozdíly nejsou tak velké jako v jiných evropských zemích, těch nejchudších tu žije opravdové minimu. Je tu vysoké HDP a nízká nezaměstnanost (kolem 6%). Dánsko má proslulý velmi štědrý systém sociálního zabezpečení, vynikající zdravotnictví i bezplatné školství. Samotní Dánové jsou tak ve světě považováni nejen za vzhledově velmi krásné, ale taky velmi šťastné a jsou k sobě i velmi důvěřiví. Velmi zajímavý je jejich přístup k občanským povinnostem, volební účast se běžně pohybuje kolem 80%, ale také minimální daňové úniky (v roce 2014 ho Transparency International vyhlásilo nejméně zkorumpovanou zemí světa) a přívětivý postoj k udržitelnému životnímu prostředí. 40% elektrické energie vyrábí větrné elektrárny a Dánsko je mimochodem také významným dodavatelem větrných elektráren do Evropy. Dánové jsou také pověstní svou láskou k cyklistice. Dánskem vede na 430 kilometrů nepřerušovaných kvalitních cyklostezek a není tak divu, že 52% obyvatel jezdí do školy či do práce na kole. Ačkoliv dnes i v Dánsku, stejně jako ve zbytku Evropy, sílí odpor a předsudky proti muslimským menšinám, jsou Dánové stále ještě poměrně tolerantní. Jako první v Evropě třeba přijali zákon o registrovaném partnerství a slušnému postavení se těší i ženy a různé menšiny (gayové, transgender). Dánové jsou luteránského vyznání, nejoblíbenějším sportem je fotbal.

Ve světě proslul dánský design, hlavně ten užitný a také jednoduchá a funkční architektura. V oblasti užitného designu (nábytek nebo nádobí) je Dánsko jedničkou na světě. Ekonomicky silnými faktory je velmi funkční a zmechanizované zemědělství, pěstují se obiloviny, brambory, cukrová řepa a chová se dobytek nebo drůbež. V Dánsku je zemědělsky obděláváno na 56% rozlohy země, což je nejvíc v celé Evropě. Dánsko je také největším evropským producentem vepřového masa a výrobků z něj. Dále tu vydělává rybolov, námořní doprava, potravinářský průmysl (mlékárenský průmysl) a zdejší ekonomika je považováno za jednu z nejsilnějších a nejefektivnějších ekonomik Evropy. Největší a ve světě nejznámější dánskou firmou je výrobce stavebnic Lego.

Měnou je dánská koruna, značená DKK nebo Dkr. Koruna se dělí na 100 øre. Dánové si v EU vyjednali trvalou výjimku z povinnosti přijetí eura. Úředním jazykem je dánština, domluvíte se ale bez problémů anglicky. Bez problémů tu použijete běžné typy kreditních karet a široká je i síť bankomatů. Spropitné v restauracích a hotelech bývá již zahrnuto v ceně. Časové pásmo je stejné jako u nás včetně změny letního a zimního času. Elektrické zásuvky jsou taktéž o dvou kolíkách, stejně jako u nás. Kouření je zakázáno v restauracích a vlakových zastávkách.

Krátké ohlednutí za dánskými dějinami začneme roku 500 n. l., kdy sem ze Švédska dorazilo etnikum Dánů. To položilo základy dánského jazyka i kulturní kořeny. Frankové za vlády Karla Velikého prorazili obranný val Danevirke a přinesli do Dánska křesťanství. Další významnou roli v historii sehráli nechvalně proslulí Vikingové, jejichž počátky se datují roku 793. Vikingové prosluli svou bojovnou povahou, prováděli dobyvatelské nájezdy na země v okolí i mimo něj, plenili kostely i kláštery za účelem zisku jejich pokladnic, ničili vzácné kulturní artefakty. Mniši jako kronikáři tehdejší doby je tak v dějinách znázorňovali jako vrahy a lupiče, a takovouto pověst mají dodnes. A většina z toho je pravdou. Vikingové pořádali dobyvatelské pirátské výpravy na lodích, věnovali se obchodu s otroky, jejich podstata a chování se ale postupem času měnila. Prováděli organizované výpravy a zakládali kolonie, byli také úspěšnými obchodníky, námořníky a objeviteli. Založili kolonie na Islandu, v Grónsku, Newfoundlandu, pronikli do severní Francie i do Anglie, kde zakládali svá království a uzavírali sňatky s tamější aristokracií. Dánsko bylo sjednoceno v 10. století králem Haraldem I.

V době raného středověku, jak už to tradičně bylo i jinde v Evropě, zemi vládla krvavá spiknutí a vraždy mezi soupeřící šlechtou, tou dobou byl také vydán první zákoník, Jutský kodex. Ve 14. století se královnou stala Markéta, kterou jako regentku uznali i Švédové, protože nechtěli za krále vůdce německého původu. Roku 1397 Markéta vytvořila personální unii Dánska, Švédska a Norska zvanou Kalmarská unie, která měla být protiváhou k Německu vzniklým hanzám. Ovšem Kalmarská unie nebyla bez problémů. Další dánský panovník prosazoval do švédských a norských úřadů dánské úředníky, čímž se zhoršily vztahy mezi skandinávskými zeměmi a roku 1523 Švédsko z unie na druhý pokus vystoupilo a zvolilo si vlastního krále. Unie tak zanikla, ale Norsko zůstalo pod Dánskou nadvládou ještě dalších 300 let.

16. století bylo dobou reformací a občanské války, zemi napadala německá hanzovní města a střední třída se bouřila proti šlechtě, sedláci vypalovali šlechtická sídla a vedli boj proti aristokracii. Jediným povoleným náboženstvím se stalo luteránství, hlavou luteránské církve byl král. Ze zabaveného majetku církve vyšla silná a bohatá monarchie. Za vlády Kristiána IV. nastal rozkvět, přesto země vstoupila do třicetileté války, která ovšem měla pro Dánsko ničivé důsledky. Cílem vstupu do války byla neutralizace švédské expanze, což ale pro Dánsko znamenalo finanční i mocenské ztráty. Dánsko mimochodem bylo vojensky vždycky velmi slabé. I další války se Švédy měly pro Dánsko katastrofické dopady, roku 1658 byl např. podepsán tzv. Roskildský mír, ve kterém Dánsko muselo Švédsku postoupit třetinu svého území včetně Bornholmu. Roku 1660 byla nastolena absolutní monarchie, Ferdinand III. vybudoval armádu a dále pokračoval v neúspěšných vojenských výpadech proti Švédsku. Mezi těmihle severskými zeměmi byl nastolen mír, Dánsko se ovšem v době Napoleonských válek znelíbilo Anglii, která měla strach o spojení s Francií, a tak podnikla na Dánsko ničivý útok a převzala celou dánskou námořní flotilu. Roku 1849, jako důsledek v Evropě probíhající revoluce, byla zrušena absolutní monarchie, přijata dánská ústava, založen parlament a byla tak nastolena demokracie.

Za druhé světové války Dánsko vyhlásilo neutralitu, v dubnu 1940 pak Němci zahájili okupaci Dánska, proti čemuž se vznesla vlna odporu. Škody ovšem zažil z dánských území pouze ostrov Bornholm, který byl bombardován, zbytek Dánska přečkal válku poměrně v klidu.

Severská kuchyně v poslední době získává na kvalitě, dobré najezení je ale v Dánsku bohužel velmi drahé, stejně jako zdejší život. Dánové milují vepřové maso, které tu ochutnáte v různých podobách – pečené, vařené, smažené (nejoblíbenější jsou karbánátky frikadeller) a známé jsou také dánské vepřové delikatesy. Upozorníme třeba na červenou kořeněnou vepřovou klobásu pølse. Při pobřeží si také pochutnáte na rybách (typický je sleď = sild) a mořských plodech. Ryby se pečou, smaží, nakládají do marinád, ale nejlepší jsou bezesporu dánské uzené ryby. Udírny najdete po celém dánském pobřeží. Dalším typický a velmi oblíbeným dánským pokrmem jsou různé obložené chleby - smørrebrød. Většinou žitný, ale někdy také bílý chléb, se obkládá různými lahůdkami – především masem (tatarákem, krevetami, paštikou – lever postej) a zdobí nespočtem obloh. Tradiční obložené chleby seženete v pekařstvích (bageri) nebo ve speciálních prodejnách. Do dánské pekárny rozhodně zamiřte, vynikající se sladký wienerbrød nebo skořicový šnek kanelsnegl nebo pečivo podobné croissantu plněné marcipánem a sypané mákem (tebirkes). Oblíbené jsou v Dánsku také brunche, švédské stoly v době mezi snídaní a obědem. Mezi typické nápoje platí pivo a víno. Pivovarnictví má v Dánsku dlouhou tradici, pivovar Carlsberg Breweries je největším vývozcem piva v Evropě. Nejznámějšími pivy je Carlsberg nebo Tuborg, funguje tu ale také nespočet malých pivovarů. Zdejší vinařství sice větší význam nemá, ale i tady se víno vyrábí, a to hlavně díky odolným odrůdám vinné révy, která je ideální i pro zdejší krátká léta. Známá jsou především jablečná vína od Cold Hand Winery. Dánská vína se produkují hlavně pro zdejší trh. V lihovin zmíníme tradiční alkavit, který se vyrábí v Aalborgu. Jsou ho různé druhy, nejčastější je ten z brambor ochucený kmínem. Oblíbený je také gløg, svařené víno s ořechy a rozinkami.

Podnebí je oceánské, typická jsou krátká a poměrně chladná léta a pochmurné dlouhé, deštivé, ale poměrně teplé zimy. Časté jsou také mlhy a vítr. Větru pak dánská ekonomika využívá pro své větrné elektrárny.

A co patří k hlavním turistickým lákadlům Dánska? Nejnavštěvovanějším místem je bezesporu hlavní a největší město Kodaň, které láká na spoustu zajímavých míst včetně oblíbeného zábavního parku Tivoli. Jedním z hlavních turistických cílů Dánska je také proslulý zábavní park Legoland, který nadchne nejen děti. Dánsko se pyšní také desítkami hradů a zámků, z nich za zmínku stojí rozhodně Hamletův hrad Kronborg nebo půvabný zámek Egeskov. Dánsko má na 7 314 kilometrů pobřeží, které láká na pláže nebo milovníky jachtingu. Rozhodně lze doporučit i putování po dánských ostrovech, z nichž Mon skýtá krásné křídové útesy a Bornholm je zas oblíbenou destinací pro odpočinek. Zamířit můžete i do rodiště nejslavnějšího Dána, slavného spisovatele pohádek Hanse Christiana Andersena, do Odense. Vydat se můžete i do nejstaršího dánského města Ribe, k bažinám Silkeborg nebo tu můžete obdivovat spousty vikingských památek. A nelze zapomenou na skvostné, osamělé, divoké a nespoutané Faerské ostrovy, které jsou stále ještě nepříliš dotčeným koutem Evropy. V pravém menu tradičně najdete kompletní průvodce po téhle severské zemi zemi, rozdělený přehledně podle oblastí. V průvodci vás upozorníme na všechna důležitá a zajímavá místa a s námi tak rozhodně nic neminete.

Co se týká dopravní sítě v Dánsku, Dánsko nabízí velmi kvalitní jak silniční, tak železniční infrastrukturu, stejně tak na 430 kvalitních cyklostezek. Dálnice jsou bezplatné. Cestování autem je nejpohodlnější variantou cestování. Bez problémů se tu můžete přepravovat vlaky i autobusy, stejně tak se sem touto dopravou dostanete snadno i z většiny evropských měst. Mezinárodní letiště Kastrup leží asi 9 km od Kodaně, mimo jsou ale i menší mezinárodní letiště. Po silnici se do Dánska dostanete přes Německo po dálnici E45, z Dánska se pak autem dostanete do Švédska po 16 km dlouhém øresundském mostě, který kombinuje podmořský tunel, umělý ostrov i visutý most. Pro přejezd přes most se platí mýtné. Protože se Dánsko rozkládá nejen na pevnině, ale také na ostrovech, je tu nezbytné provozování lodní dopravy. Trajekty jezdí mezi Dánskem, Norskem, Švédskem, Německem a z Dánska se trajektem dostanete také na Island a na Faerské ostrovy. Z Dánska na Island a na Faerské ostrovy trajekty provozuje společnost Smiryline, mezi Dánskem a Norskem jezdí společnosti Colorline, DFDS a Fjordline. Největším provozovatelem trajektové dopravy nejen mezi všemi skandinávskými zeměmi je Stenaline. Dánsko s Německem a Švédskem pak spojují ještě trajekty Faergen. Samotné dánské ostrovy jsou pak většinou spojeny mosty nebo na ně taktéž jezdí trajektová doprava.