Chorvatsko, nejoblíbenější destinace českých turistů, se nachází na pomezí střední a jižní Evropy a hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou horou. Od července 2013 je členem Evropské unie, hlavním městem je Záhřeb. Chorvatsko má necelých 4,5 milionů obyvatel, většinou Chorvatů, největší menšinou jsou Srbové. Úředním jazykem je chorvatština. K placení se užívá zdejší měna, kuna, která se dělí na 100 lip. Značí se Kn nebo oficiálně HRK. Název zdejší měny je odvozen skutečně od této malé šelmy, s jejíž kůží se ve středověku obchodovalo a už v 11. století sloužila jako platidlo.

Chorvatsko je jednou ze zemí bývalé Jugoslávie, v jejích dobách patřilo k nejrozvinutějším zemím tohoto soustátí. Dnes patří v Evropě k ekonomicky průměrně prosperujícím státům, ale s vysokou mírou nezaměstnanosti (kolem 20%). Největším zásahem do ekonomiky byla válka mezi lety 1991 – 1995, která znamenala rozpad Jugoslávie na dnes samostatné státy. Po této válce také začal rozvoj turistiky, která je dnes hlavním tahounem chorvatské ekonomiky. Ročně sem míří přes 14 milionů turistů, z čehož čtvrté nejsilnější zastoupení mají Češi.

Pojďme v následujících několika odstavcích nahlédnout trochu do chorvatské historie. Tisíce let př. n. l. na zdejších území pobývalo několik kmenů indoevropského původu jako Histrové či Dalmáti. Podle nich pak jednotlivé oblasti také nesou svá jména – Istrie či Dalmácie. Na začátku 4. st. p. n. l. na jaderském pobřeží zakládali své osady Řekové a oblast severu a středního toku Dunaje zase ovládali Keltové. Pod římskou nadvládou bylo území dnešního Chorvatska od 2. do 1. století př. n. l. Římané zde také zakládali své osady a dodnes se zde dochovaly významné římské památky (třeba Diokleciánův palác ve Splitu či amfiteátr v Pule). Po pádu Římanů si území zkoušely nárokovat další národy jako Hunové, Gótové ze Skandinávie, Avaři či Slované. Slované postupně přivodili úpadek Byzantské říše, které bylo území vazalsky podřízené. Slovanský kmen Chorvatů postupně začal osídlovat pobřeží Jaderské moře i Panonii. Jadranské pobřeží a ostrovy si postupně začaly nárokovat Benátky.

Na začátku 12. století se oblast spojila personální unií s Uhrami, po napoleonských válkách připadla Francii velká část dnešního Chorvatska jako tzv. ilyrská provincie a po vzniku Rakouska-Uherska roku 1867 se Chorvatsko stalo součástí tohoto císařství. Po rozpadu Rakouska-Uherska roku 1918 se jihoslovanské kmeny rozhodly založit Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které vyhlásila Národní rada Slovinců, Chorvatů a Srbů v Záhřebu v říjnu 1918. Do tohoto soustátí patřila území dnešního Chorvatska vč. Dalmácie, Slavonie (oblast mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, dnes rozdělená mezi Chorvatsko a Srbsko), Bosna a Hercegovina i část rakouského Štýrska. V říjnu 1929 se název státu změnil na Království Jugoslávie, většinou označované krátce Jugoslávie. Z tohoto soustátí bylo Chorvatsko jednou z těch bohatších zemí, protože se do něho v době Rakouska-Uherska dost investovalo.

Ve 30. letech 20. století se pak stále více rozmáhalo ultranacionalistické fašistické hnutí původem z Itálie zvané Ustaša. Ustašovci byli zaměřeni proti Srbům, v Chorvatsku zavírali jejich pravoslavné kostely, platil pro ně zákaz vycházení v noci. Roku 1941 pak chorvatští ustašovci vyhlásili samostatnost a vytvořili nový stát s názvem Nezávislý stát Chorvatsko, do jehož čela se postavil spoluzakladatel hnutí Ustaša, nacionalista Ante Pavelič. V dobách jeho vlády ustašovský režim prováděl tvrdou represi proti židům, Srbům, Romům, antifašistům nebo pravoslavným křesťanům. Všichni byli bez slitování vražděni a tato genocida si vyžádala stovky tisíc obětí. Za 2. světové války stál v čele protifašistické partyzánského odboje Josip Broz Tito, předseda Svazu komunistů Jugoslávie. Partyzáni prováděli řádu záškodnických akcí proti fašistům. Po válce vznikla Socialistická federativní republika Jugoslávie (tvořily ji země jako Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie, Slovinsko), jejímž prezidentem se roku 1953 stal právě Tito, kolem kterého se za dobu jeho vlády vytvořil silný kult osobnosti. Pohled na jeho vládu se liší, ovšem právě Chorvaté ho velmi uznávají. Prezidentem socialistické Jugoslávie byl Tito až do své smrti roku 1980. Titova politika byla oblíbená, každá země si mohla autonomně řídit své vnitřní záležitosti a Tito také přerušil styky s Ruskem. Ovšem Chorvaté začínali být nespokojení, kvůli moci Srbů v parlamentu a s tím, že peníze z bohatšího Chorvatska proudily k chudším zemím a zároveň měli pocit, že je chorvatština utlačovaným jazykem. Z tohoto vyvrcholil roku 1971 protikomunisticky zaměřený proces s označením Chorvatské jaro, ve kterém Chorvaté žádali větší občanská práva. Myšlenky Chorvatského jara byly velmi oblíbené a Titovi tak přidělaly v době jeho vlády nemálo vrásek na čele. Protest byl vojensky potlačen. Po smrti Tita roku 1980 se začala komunistická strana rozpadat a docházelo ve sporům mezi jednotlivými autonomními zeměmi, hlavně mezi Chorvaty a Srby, kteří stále více projevovali ambice k osamostatnění se. Zároveň se zhoršovala ekonomická situace, rostla nezaměstnanost, stávky byly na denním pořádku, Jugoslávie měla obrovský zahraniční dluh a ztrácela tak své pozice v zahraniční politice. Spory gradovaly a bylo zřejmé, že musí dojít k restrukturalizaci celé federace. Všechny tyto neshody nakonec vedly k sérii válek (tzv. jugoslávské války)na většině území federace mezi lety 1991 a 1995, které skončily rozpadem federace na několik samostatných států a jihoslovanské státy nesmírně oslabily, poškodily a tisíce lidí museli opustit své domovy.

Západní břehy Chorvatska omývá Jaderské moře, ve kterém se nachází na tisícovku ostrovů. Pobřeží je především skalnaté a největší ( a jedinou) nevýhodou tak je absence písečných pláží. Těch se tu nachází skutečně minimum a většinou patří k hotelům. Ovšem azurová voda Jaderského moře je ideální pro potápění. Skoro 6 000 kilometrů dlouhé pobřeží a ostrovy jsou nejnavštěvovanějšími destinacemi Chorvatska, ovšem i hornaté vnitrozemí nabízí krásná místa, stejně tak mokřady v oblasti řek Dunaj a Sáva. Předěl mezi pobřežím a vnitrozemím tvoří Dinárské Alpy, ve kterých se nachází několik národních parků a je to oblíbená turistická oblast plná krasových jevů, roklí a propastí. Je zde také několik močálových oblastí a bažin, třeba ty okolo řeky Sávy. Ještě se krátce zmíníme o živočiších, kteří zde žijí – jen s velkou mírou štěstí se vám podaří spatři hnědé medvědy, vlky nebo rysy. Na mořských útesech ale žijí třeba supi a ve skalnatých a krasových oblastech si pro změnu dejte pozor na jedovatou zmiji růžkatou.

A jak už na našem webu bývá zvykem, nevynecháme ani stručný přehled týkající se chorvatské gastronomie. Takže zkuste tentokrát nechat všechny ty paštiky a lančmídy doma a ochutnejte něco málo z chorvatské kuchyně, která je vynikající.

Tak, jako ve všech zemích, které mají moře, jsou zde velmi oblíbené ryby a plody moře. Škeble, humři nebo ryby smažené, grilované i pečené jsou vynikající a stojí za ochutnání. Chorvatská kuchyně má samozřejmě své regionální varianty, které se liší ingrediencemi. Na pobřeží a v Istrii jsou jídla podobné italské kuchyni (dříve tuto oblast ovládali Benátčané), kuchyně severního Chorvatska je ovlivněna Rakouskem a Maďarskem, v některých regionech také ochutnáte podobná jídla, jaká jedí v Srbsku či Bosně a Hercegovině. Oblíbené je maso, hodně se zpracovává jehněčí. Pověstné svou kvalitou je jehněčí z ostrova Pag, kde se jehňata skutečně celý svůj krátký život pasou na volném prostranství v horách. Oblíbená je také divočina. Samozřejmě nechybí ani zeleninová jídla – zeljanica je listové těsto se špenátem, sýrem a zakysanou smetanou, čerstvé ovoce a zelenina z místních trhů je skutečně vynikající, protože prostě roste pod sluncem a sklízí se čerstvé. Vynikající jsou i místní sýry, u silnic je prodávají farmáři. Nejlepším a nejznámějším chorvatským sýrem je paški sir z ostrova Pag. Tradiční je také uzenina zvaná kulen. Příklady chorvatské kuchyně může být třeba fiš paprikaš (dušený kapr na pepři) nebo sarma (plněné zelné listy). Oblíbené jsou i různé pokrmy z mletého masa, třeba známé čevapčiči. Z dezertů se hodně objevují různé záviny, které mají původ v dobách Rakouska-Uherska.

Co se týká nápojů, pije se pivo značek Karlovačko, tmavé pivo Tomislav, Ožujsko. Místní kořalkou je rajika, která má několik druhů – loza z hroznů, travarica z bylinec, šljivovica ze švestek nebo medovača z medu. Chorvatsko má i několik vinařských oblastí a je zde k dostání tak i kvalitní víno. Nejkvalitnější je vrhunsko vino. Nejlepší víno je z oblasti Dinga, zdejší ovocná vína z odrůdy Plavac Mali jsou vynikající. Výborné je také červené víno z oblasti Ivan Dolac na ostrově Hvar. Bílé víno pak také Iločki Podrum, Malvazija.

Důvodů, proč patří Chorvatsko k turisticky nejoblíbenějším evropských destinacím je hned několik a musíme ho i na našem webu doporučit k návštěvě. Nachází se zde vůbec jedny z nejlépe dochovaných středověkých měst z celého Středomoří, nádherné národní parky v čele s Plitvickými jezery, nádherné čisté moře a slunečné a teplé počasí od jara do podzimu. V Záhřebu, v Pule, ve Splitu či v Šibeniku se nachází nespočet významných architektonických památek, na ostrově Brač si můžete poležet na nejoblíbenější pláži v Chorvatsku, Zlatnim ratu a ve Splitu můžete vidět Deokleciánům palác nacházející se pro svůj obrovský historický a kulturní význam na seznamu UNESCO. Na seznamu UNESCO je kromě paláce ve Splitu ještě dalších šest památek, jako Eufráziova bazilika v Poreči, historické centrum Trogiru, katedrála sv. Jakuba v Šibeniku, planina Stari Grad na ostrově Hvar, Staré město v Dubrovníku a již zmiňovaný Národní park Plitvická jezera. Zajímají-li vás přírodní krásy Chorvatska, kromě Plitvických jezer rozhodně musíme doporučit Národní park Krka, močály v Národním parku Kopački Rit a mořské útesy v Národním parku Kornati. Různých propastí a roklí je tu také nespočet, druhou největší propastí na světě je třeba Patkov Gušt se svou hloubkou 553 metrů. Máte-li rádi horskou turistiku, nachází se zde několik i náročnějších horských treků a turistické stezky jsou dobře značené. Ideální oblastí pro turistiku je pohoří Velebit. Tak pojďte společně s naším webem prozkoumat turisticky nejpoutavější místa Chorvatska.