Amsterdam

  • Amsterdam, bujará evropská metropole nespoutané zábavy, je historickou perlou v obklopení romantických kanálů. Jejich romantickou atmosféru ještě dotváří místní na téměř historických kolech, kteří brázdí celý Amsterdam. Spousta architektonických perel i významné umělecké sbírky, jedinečné kanály a domy na nich. K tomu nespočet možností zábavy. Amsterdam si jednoduše zamilujete.

    Amsterdam je hlavním a zároveň největším městem Nizozemského království. Jak vláda, tak královská rodina ale sídlí v Den Haagu. Od roku 1808 je hlavním městem. Jedná se o finanční i kulturní centrum Nizozemska, které má na 800 tisíc obyvatel. Je součástí rozlehlé konurbace Randstadt, což je oblast na západě Nizozemska, kterou tvoří čtyři největší nizozemská města (Amsterdam, Rotterdam, Den Haag a Utrecht) a několik menších měst. Celá konurbace má na 8 milionů obyvatel.

    První historická zmínka o Amsterdamu pochází z roku 1000, kdy tu existovala bažinatá oblast kolem řeky Amstel, která mimo jiné dala městu jméno. Kolem bažin se začala budovat rozlehlá síť kanálů, které bažinu odvodňovaly a začalo tak vznikat nizozemské velkoměsto. Na začátku 14. století získal Amsterdam městská práva a vzkvétal díky obchodu s německými hanzovními městy. Od 15. století se začíná proměňovat ve významné obchodní i kulturní centrum země. Díky tomu se jeho rozloha rozrůstala, a to i přesto, že to bylo kvůli okolním bažinám docela náročné. Domy se budovaly na dřevěných kůlech, dodnes jeden z typických nizozemských architektonických počinů, který můžete vidět po celém Nizozemsku. Osmiletá válka proti nadvládě španělských dobyvatelů v 16. století vyvrcholila nizozemskou vzpourou, která vedla k založení Republiky spojených nizozemských provincií. Ta v soudobé Evropě proslula svou náboženskou tolerancí a uchylovali se tam Židé ze Španělska i Portugalska, Hugenoti z Francie, ale také bohatí obchodníci nebo vzdělanci z Flander. Díky tomu se z Amsterdamu stávalo významné evropské obchodní centrum a počet obyvatel rostl závratným tempem. Na počátku 17. století byl Amsterdam jedním z nejbohatších center Evropy. Vyplouvaly odsud obchodní lodě na obchodní cesty do světa, bohatství sem přinášeli obchodníci mající své podíly v Nizozemské východoindické společnosti. Vznikla tu první burza s nepřetržitým provozem. A také tu působila řada významných umělců v čele s Rembrandtem nebo Van Goghem. Úpadek město zažilo v době napoleonských válek. V době 2. světové války město okupovali Němci, kteří odsud odvlekli na 100 tisíc Židů do koncentračních táborů, čímž vyhladili celou městskou židovskou komunitu. Jednou z odvlečených židovských rodin byla i rodina Frankových, kterou proslavil deník jejich dcery Anny, který byl prvně publikován roku 1947 a poté přeložen do 55 cizích jazyků. V 60. letech byl Amsterdam centrem bujarého dovádění přívrženců hnutí hippies a centrem alternativního životního stylu.

    Město má poměrně multikulturní populaci, je proslulé jako centrum nevázané evropské zábavy a zdejší obyvatelé jsou proslulí svou tolerancí.

    Amsterdam má mezinárodní letiště Schiphol, ze kterého se snadno dostanete do centra města autobusy Amsterdam Airport Express, ale také tu funguje městská hromadná doprava. Více informací o možnostech dopravy na a z letiště Schiphol najdete tady. Amsterdam lze bez problémů procestovat městskou hromadnou dopravou, fungují tu autobusy, tramvaje i linky metra. Veškeré podrobné informace o městské hromadné dopravě najdete tady nebo tady. Neomezené cestování městskou hromadnou dopravou a vstup do vybraných amsterdamských památek a také projížďku lodí po kanálech nabízí karta I Amsterdam Card. Veškeré informace o ní najdete tady.

    Velmi nápomocné můžou být také oficiální stránky města, kde najdete informace o tom, co se aktuálně děje a všechny další věci, které by vás mohly zajímat - tady.

    A pojďme se podívat na to, co patří k hlavním turistickým lákadlům Amsterdamu. Město se proslavilo především svými vodními kanály (říká se jim grachty), které protínají celé město. Kanálů je tu víc než 100 kilometrů a díky nim Amsterdam často nese označení „Benátky severu“. Amsterdamské kanály pocházející ze 17. století a nacházející se v historickém centru jsou zapsány na seznamu UNESCO. Za tři hlavní historické kanály, které mají svůj původ už v 17. století, jsou považovány kanály Herengracht, Prinsengracht a Keizensgracht. Ty tvoří kolem města půlkruh zvaný Grachtengordel. Kanál Singl sloužil na přelomu 15. a 16. století jako vodní příkop chránící město. Později se ale město začalo rozšiřovat i za hranice kanálu a Singl tak přestal plnit svůj účel. Tohle jsou tak ty nejznámější amsterdamské kanály. Kanály původně sloužily výhradně k přepravě zboží, dnes ale nabízejí i možnost projížďky. Lodě vyplouvají z označených stanovišť (nejčastěji naproti Centraal Station). Město je kvůli množství kanálů spojeno víc než tisícovkou mostů, jedním z nejznámějších je Magere Brug. Tento zvedací most byl vybudován už v 17. století, dnešní podoba je ze století 20. Otvírá se každých dvacet minut.















    Typickou ukázkou jedinečné nizozemské architektury, která se musela přizpůsobit přírodním podmínkám, jsou amsterdamské domy na grachtech. Tehdejší majitelé domů si příliš nepotrpěli na okázalost, jejich domy oproti tomu vyjadřují jejich individualitu. Typické jsou různé okrasné štíty, římsy nebo dekorované dveřní rámy. Úsek mezi ulicemi Leidsestraat a Vijzelstraat se nazývá Zlatý oblouk a už sám název měl dokládat bohatství loďařů, kupců a politiků, kteří si tu v 17. století budovali své domy. Ty jsou dnes typickou ukázkou nejhonosnějších domů na grachtech. Chcete-li vidět ty nejhezčí domy na grachtech, vyrazte od náměstí Dam po Paleisstraat k břehu Singelu. Amsterdamské grachty a domy na nich jsou tak jednou z hlavních atrakcí města.






























    Čtvrť červených luceren je část města, pro kterou jsou typické prostitutky vystavující se v oknech osvětlených neony. Prostituce má totiž v Amsterdamu bohatou tradici, její počátky spadají do 13. století, kdy se město stalo přístavem. A protože Holandsko bylo významnou námořní velmocí, počty námořníků rostly závratným tempem a prostituce se tu tak stala téměř tradicí. Roku 1850 tu bylo na 200 tisíc obyvatel 200 nevěstinců, ty luxusnější sloužily bohaté klientele. Prostituce je i dnes v Nizozemsku legální záležitostí a je tak vedle tolerantního přístupu k měkkým drogám další ukázkou nizozemského tolerantního přístupu, kterým se země proslavila už ve středověku. Tato čtvrť se soustředí kolem nejstaršího kostela ve městě, Oude Kerk, mezi ulicemi Warmoesstraat, Zeedijk, Kloveniersburgwal a Damstraat. Je tak trochu paradoxem, že nejstarší svatostánek v Amsterdamu je celý v obležení nevěstinců. Počátky kostela sahají do 13. století. Jsou tu varhany, zvonice se zvonkohrou, pěkný zlacený strop a vitráže. Čtvrť červených luceren se příliš nedoporučuje navštěvovat v noci, potulují se tu narkomani, dealeři i kapsáři (zrovna ti tu jsou i ve dne).Zas to tu v noci ale žije. Ve dne jsou zdejší úzké uličky plné nočních klubů a sexshopů překvapivě oblíbenou destinací turistů a je to skutečně poměrně unikátní zážitek (samozřejmě v případě, že nejste pravidelným návštěvníkem nočních klubů a není to tak pro vás nic jedinečného). Berte na zřetel, že je tady zakázáno fotografovat jak samotné ženy-prostitutky, tak osvětlené výlohy.





















    Docela unikátním muzeem, které najdete ve Čtvrti červených luceren, je muzeum marihuany – Hash Marihuana Hemp Museum, které vás seznámí s historií tohoto oblíbeného kuřiva. Jsou tu informace o historickém využití marihuany i exponáty věnující se jejímu vlivu na psychiku. Také je tu místnost, kde se konopí při umělém osvětlení pěstuje.

    Náměstí Nieuwmarkt je dlážděné náměstí sousedící nejen se Čtvrtí červených luceren, ale je také součástí amsterdamské Čínské čtvrti. Poté, co byl postaven zdejší Waag (vážnice), tu vzniklo tržiště. K vidění tu jsou štítové domy ze 17. a 18. století a o letních nedělích se tu koná trh. Waag je věžatý hrad z 15. století, který vévodí náměstí Nieuwmarkt. Konaly se tu nejen veřejné popravy, v jedné z věží odsouzení čekali na smrt a také tu byla zřízena veřejná váha. Na té si rolníci museli nechat vážit zboží a podle toho platili daně. Krom toho tu také sídlily různé cechy, od 17. století tu měl zasedací síň a pitevnu cech chirurgů. Později přestal hrad sloužit svému účelu, stal se požární stanicí, pak sídlem muzeí a dnes je v něm restaurace.

    V Amsterdamu je ale celá řada dalších historických budov. Kostel Zuiderkerk je renesanční dílo z roku 1603, jehož věž je jednou z dominant města. V jeho okolí pak najdete další pěkné historické budovy. Jednou z nich je Oost-Indisch Huis, který kdysi sloužil jako sídlo Nizozemské Východoindické společnosti. Pochází z roku 1605 a sloužil jako skladiště hedvábí, porcelánu nebo vzácného koření z Východní Indie. Pěkný je také klasicistní palác z roku 1662 - Trippenhuis. Dům byl původně určen pro obchodníky se zbraněmi, bratry Tripovy. Zajímavá jsou slepá okna v průčelí s osmi korintskými sloupy a komíny připomínající kanony. Zajímavostí je dále Rembrandtův dům Rembrandthuis (foto), kde mezi lety 1639 a 1660 žil a učil Rembrandt. Bydlel tu se svou ženou Saskií.

    Nepříliš oblíbenou budovou u místních je budova radnice (Stadhuis) a opera (Muziktheater), protože kvůli jejich výstavbě v 2. polovině 20. století muselo být strženo několik středověkých domů. Obě budovy jsou spojeny v komplex a jedná se o mohutný objekt z červených cihel, mramoru a skla.

    V minulosti v Amsterdamu žila početná židovská komunita, jejímž pozůstatkem je dnes komplex čtyř synagog. Ty vytvořili Aškenázyové v 17. a v 18. století a nyní zde sídlí Židovské historické muzeum. Expozice vás seznámí s historií judaismu v Nizozemsku. Nejhezčí ze synagog je Velká synagoga. Další amsterdamskou synagogou je Portugees-IsraëlitischeSynagoge, jako jejíž předloha sloužil Šalamounův chrám v Jeruzalémě.

    Čtvrť Jordaan se dodnes pyšní řadou úzkých uliček a pěkných grachtů. Kdysi tu stávaly na rozdíl Okruhu grachtů (Grachtengordel) hlavně domy dělníků. Jednou ze zajímavých atrakcí této části města je dům Anne Frankové (Anne Frank Huis). Německá židovská rodina Frankových se v amsterdamské kancelářské budově otce Otty Franka usídlila v červenci 1942, protože se snažila ukrýt před pronásledujícím gestapem. Pobývala tady dva roky, než byla v srpnu 1944 prozrazena a deportováno do koncentračních táborů. Jediný, kdo z rodiny přežil, byl otec. Anne Franková se proslavila svým deníkem, který dostala ke třináctým narozeninám a evidovala tam rodinné události od roku 1942 do posledního záznamu z 1. 8. 1944, jen tři dny před jejich odvlečením do koncentráku. Deník byl poprvé publikován roku 1947 a od té doby byl přeložen do víc než 55 jazyků. Jedná se o jednu z nejčtenějších knih na světě, která Annu světově posmrtně proslavila. Dívka zemřela v koncentráku Bergen-Belsen na tyfus roku 1945. Díky své knize se Anne stala symbolem Židů zavražděných nacisty za 2. světové války. V rámci prohlídek s průvodcem tu můžete vidět tajnou místnost ukrytou za otáčecím regálem v horním patře, ve kterém rodina strávila dva roky. Je tu ložnice rodičů Frankových a stůl, u které vznikla valná většina Annina deníku. Počítejte s frontou.

    A v téhle části města zmíníme ještě pár zajímavých architektonických historických počinů. Součástí tehdejšího městského opevnění byla také dodnes dochovaná věž Montelbaanstoren. Těsně za hradbami chránila přístavní hráze. U téhle osmiboké věže se v minulosti scházeli námořníci Holandské Východoindické společnosti a čluny je odsud vyvážely přes záliv k ohromným plachetnicím, které se chystaly na cestu do Asie. Věž se objevuje na řadě Rembrandtových rytin a je oblíbeným námětem místních malířů. Další z obranných věží byla Schreierstoren z 15. století. V překladu jméno znamená Dům plaček. Tento název historická věž získala podle pláče žen, které sem vyprovázely své muže vyplouvající na moře. V roce 1609 odsud vyrazil Henry Hudson na moře, aby objevil novou trasu do Východní Indie. Místo toho omylem objevil severoamerickou řeku, která dnes nese jeho jméno. Jeho výpravu tu připomíná pamětní deska. Obranný systém města vznikl na začátku 14. století, třicet let poté, co Amsterdam obdržel městská práva.

    Ulice Zeedijk je historickou ulicí, ve které se nachází spousta starých domů. Dům č. 1 fungoval jako ubytovna pro námořníky, ale byl hodně přestavěn a naproti němu je kaple St. Olofskapel z 15. století nazvaná podle prvního křesťanského krále Norska a Dánska. Později se Zeedijk stal chudinskou čtvrtí a říkalo se jí dokonce „krysí hnízdo“. Sousedí se Čtvrtí červených luceren a 2. polovině 20. století proslula jako centrum obchodu s drogami a kriminality. Dnes je to ale oblíbená a rušná ulice s řadou restaurací a barů.

    Pěknou budovou je pak také dům lodní společnosti Scheepvaarthuis. Vznikl jako administrativní komplex na začátku 20. století a pokládá se za typický doklad amsterdamské architektonické školy. Hlavní průčelí připomíná lodní příď se sochou Neptuna, jeho ženy a čtyř postav znázorňujících světové strany. Stěny oživuje řada mořských motivů. Ve své době byla budova symbolem Nizozemska jako námořní velmoci. Dnes je v ní hotel.

    Náměstí Dam pamatuje řadu historických událostí, protože tu existovalo už ve 13. století a je jedním z prvních amsterdamských náměstí. Jednou z jeho dominant je Nieuwe Kerk, další velmi starý kostel v Amsterdamu pocházející ze 14. století. V dobách bouřlivé minulosti byl několikrát spálen, přestavěn a zbaven výzdoby. Pěkná je zdejší kazatelna, která hrála v době protestantismu zásadní roli, nejdůležitější částí víry bylo totiž kázání. Kostel se nachází hned vedle Královského paláce a je místem konání svateb členů královské rodiny nebo uvedení králů na nizozemský trůn. Je druhým nejstarším kostelem v Nizozemsku.

    Další dominantou Damu je Královský palác (Koninklijk Paleis), který dodnes využívá nizozemská královská rodina, a to i přesto, že se původně jednalo o radnici. Návštěvy tu přijímá královna Beatrix. Stavba tohoto neoklasicistního paláce byla zahájena v 17. století. Uvnitř můžete vidět spoustu krásných místností – zasedací sál konšelů (Burgerzaal) nebo síň obecních starších (Vroedschapszaal). Palác také zdobí spousta soch zpodobňujících alegorické postavy.


    Na náměstí Dam se dále nachází 22 metrů vysoký obelisk, který připomíná památku obětí 2. světové války. Před obeliskem jsou dva lvi, symboly Nizozemska a ve zdi jsou zapuštěny urny s půdou ze všech nizozemských provincií a kolonií.

    Z náměstí můžete také zavítat do půvabné uzoučké středověké uličky Nes s řadou historických domů. Významnou tradici mají také zdejší Hofjes neboli chudobince. Církev v minulosti přispívala hlavně chudým a starým ženám na bydlení, v 17. a 18. století tuto činnost převzali bohatí kupci a budovali stovky chudobinců. To byly počátky sociální péče v Nizozemsku a jsou dalšími z typických budov, které se nachází po celém Nizozemsku.

    Komplex historických budov pak nese název Begijnhof. Ten vznikl ve 14. století jako útulek pro bekyně (jeptišky, které neskládaly řeholní sliby). Ty odměnou za ubytování vzdělávaly chudé a pečovaly o nemocné. Moc původních historických budov komplexu se už nedochovalo, pořád tu je ale nejstarší dům v Amsterdamu (č. 34) nebo kostel Engelse Kerk. Většina budov nese fasádu z dob rekonstrukce v 17. a v 18. století.















    Zmíníme ještě budovu burzy z roku 1903 (Beurs van Berlage), jejíž funkční vzhled naznačuje radikální odklon od dosavadních historizujících slohů.

    Amsterdamské historické muzeum sídlí v budově bývalého kláštera sv. Luciána, který byl v 16. století přestavěn na sirotčinec. K původnímu objektu z červených cihel byla přistavěna nová křídla. Muzeum ukazuje minulost Amsterdamu. Expozice jsou rozděleny podle jednotlivých období. Vidět tu můžete spoustu obrazů nizozemských malířů nebo třeba klíče od města, které obdržel Napoleon při vstupu do Amsterdamu.

    Z dalších míst zmíníme Divadelní muzeum (Theatermuseum) s expozicí kostýmů a kulis, které se nachází ve dvou budovách, z nichž krásnější je neoklasicistní Bílý dům. V kostele Westerkerk byl pohřben Rembrandt, ale jeho hrob se nikdy nepodařilo najít. Na věži tohoto kostela je císařská koruna Maxmiliána I. Habsburského, kterou císař městu věnoval v 15. století a z věže je mimochodem také pěkný výhled. Chcete-li si užít tradiční nizozemský trh, vydejte se na Noordermarkt. Trh se tu koná už od 17. století a obchodovalo se tu s kdečím. O víkendech se tu prodává nejen ovoce a zelenina, ale i domácí zvířata a výrobky zdravé výživy.

    V zálivu Ij jsou tři ostrovy, které byly uměle vytvořeny v 17. století, aby poskytly prostor pro sklady a loděnice. Některé se dodnes používají. Jedná se o ostrůvky Bickerseiland, Realeneiland a Prinseneiland a jsou dnes na nich hlavně činžáky.

    Oblíbeným a velmi rušným náměstí je náměstí Leidseplein vzniklé v 17. století jako parkoviště povozů. Dnes na něm uvidíte různé umělce a posedět můžete v řadě restaurací a barů. Dále upozorníme na Biblické muzeum (Bijbels Museum) s biblickými artefakty jako Izajášův svitek nebo Delftská bible z 15. století. Centrem nočního života kdysi bývalo náměstí Rembrandtplein (foto), kterému dominuje socha nejznámějšího holandského malíře.

    Muzejní čtvrť byla z původní hospodářské změněna na začátku 19. století do oblasti kultury a umění. Centrem je náměstí Museumplein se dvěma pomníky obětem 2. světové války a právě tady se dnes konají politické demonstrace. Většina zdejších domů pochází až z přelomu 19. a 20. století. Čtvrť patří k nejbohatší v Amsterdamu, typické jsou pro ni široké bulváry a honosné domy či luxusní butiky. Krom toho se tu nachází jedna z nejstarších diamantových dílen, Coster Diamonds. V 19. století tu manžel britské královny Viktorie nechal vyleštit slavný královský diamant Koh-i-Noor, který zdobí britské korunovační klenoty. Replika královské koruny je k vidění ve vstupní hale. A jste-li jedni z těch, kteří touží po diamantech, nenajdete lepší místo. Z dalších míst zmíníme městský park Vondelpark v anglickém stylu, vůbec nejstarší park v Nizozemsku. Spousta cestiček a jezírek může být ideálním místem k odpočinku v obklopení zelení. Název park nese podle sochy básníka Joosta van den Vondela. Vidět tu můžete mimo jiné také zelené papoušky, kteří se slétávají každé ráno u pavilonu na krmení a také se tu pasou ovce či kozy.

    A protože se bavíme o Muzejní čtvrti, musí se tu přirozeně nacházet to nejznámější amsterdamské muzeum. Rijksmuseum je amsterdamskou dominantou a schraňuje největší sbírku nizozemského umění. Z nejznámějších zdejších obrazů zmíníme Rembrandtovu Noční hlídku, skvost nizozemského umění 17. století. Muzeum dokládá umělecké sbírky od raných náboženských děl po zlaté 17. století, ale také je tu asijská sbírka, která připomíná obchodní minulost a kolonialismus země. Naproti Rijksmuseu se nachází nejfotografovanější místo Amsterdamu, nápis I am Amsterdam. Tady se fotí miliony lidí ročně.

















    Dalším významným muzeem je Van Gogh Museum věnované tomuto malíři. Ten proslul nejen slavnými obrazy, ale i svými psychickými problémy. Při hádce s Gauginem si uřízl ucho a dlouho pobýval v blázinci. V muzeu najdete většinu jeho obrazů včetně slavných Slunečnic nebo Pokoje v Arles. Dalším muzeem je muzeum moderního umění Stedelijk Museum, které schraňuje obrazy od Picassa, Cézanna či Moneta.

    V neoklasicistní pískovcové budově najdete Nizozemské námořní muzeum (Nederlands Schweepvaart Museum). V 17. století budova fungovala jako skladiště zbraní námořních sil a dnes je to muzeum s jednou z neobsáhlejších námořních sbírek na světě. Najdete tu exponáty spojené s dějinami námořnictva. Na nábřeží kotví replika východoindické lodi Amsterdam ve skutečné velikosti.

    Nemo je naučné středisko vědy a techniky sídlící v moderní budově ve tvaru lodě. Tenhle komplex interaktivních exponátů, pokusů a her potěší nejen děti, ale i dospělé. Rozhodně se tu vyblbnete. Máte-li ještě volnou chvíli, vyrazte do Artis Royal Zoo. Součástí zoo je také planetárium a akvárium. Dále je v Amsterdamu výstava přibližující výrobu piva Heineken, který se tu vyráběl od 1867 – Heineken Experience a v ulici Albert Cuypstraat najdete asi neznámější trh v Evropě, Cuypmarkt. Prodává se tu všechno od jídla až po oblečení. V Amsterdamu pak nechybí Amsterdam Dungeon, známý ze všech velkých evropských měst, dokládající zábavnou formou strašidelné dějiny Nizozemska a také je tu muzeum voskových figurín Madame Tussauds. Pro Amsterdam jsou pak typické také proslulé „coffeshopy“, kde se prodávají lehké drogy a okusit tu můžete také nějaký ten voňavý koláček.

    Milovníkům fotbalu připomínáme, že proslulým amsterdamským fotbalovým klubem je Ajax Amsterdam hrající na stadionu Amstedam Arena. Lístky na fotbalové utkání koupíte na oficiálních stránkách klubu a je to tak náš poslední tip na to, co podniknout v Amsterdamu.

    Autor článku a fotografií: M. Kučerová