Žamberk a okolí

    Tento článek je součástí rozsáhlého a podrobného průvodce po Orlických horách a Podorlicku, ve kterém se dočtete o všech zajímavých místech tohoto kraje. V tomto článku se věnujeme jen jedné oblasti, městu Žamberku a jeho širšímu okolí. Tak pojďte s Cestami po světě prozkoumat Podorlicko.

    Žamberk, město o asi 6 tisících obyvatelích, leží na pomezí Orlických hor a Podorlicka, v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Rozprostírá se v údolí i na skalnatých svazích řeky Divoká Orlice. Od 2. poloviny 13. století tady stávalo několik panství, která v jedno spojil v 16. století Mikuláš z Bubna sídlící na nedalekém hradu Litice a povýšil tak osadu na město. V 16. století bylo město střediskem českých bratří. Mikuláš z Bubna se později z Litic přestěhoval do města, kde si vybudoval roku 1600 renesanční zámek. Velké škody město utrpělo za třicetileté války, zámek vyhořel a byl dlouho neobyvatelný.

    V Žamberku můžete navštívit renesanční zámek s barokními úpravami o čtyřech křídlech, vybudovaný na konci 16. století pány z Bubnu. Nachází se na skalnatém ostrohu nad údolím Divoké Orlice. Později se dočkal obnovy ve stylu baroka a ještě později ve stylu secese. Dnes je zámek sídlem odborného učiliště, čemuž je tak už od roku 1948. Je u něho k vidění i několik hospodářských budov a kaple. Dveřní portály zdobí erby rodů, které zámek vlastnily. U zámku stojí za zmínku hlavně krásný anglický zámecký park z 1. poloviny 19. století s empírovým pavilonem. V parku rostou různé dřeviny, je tu i Zámecký rybník, nad kterým stojí hranolovitá věž, součást původního opevnění, později využívaná jako vodárna. V zadní části parku je pak hrobka rodu Parishů, jedněch z vlastníků zámku. Centrem města je malé Masarykovo náměstí. Jádru město, které je památkovou zónou, dominuje klasicistní radnice z 19. století s hodinovou věží, další domy na náměstí jsou většinou ve stylu klasicismu či empíru. Uprostřed náměstí je barokní mariánský sloup z konce 17. století a empírová kašna ze začátku 19. století. Na náměstí je několik restaurací a vynikající cukrárna. Dominantou města je pak kostel sv. Václava postavený v 18. století ve stylu baroka. Jeho stavbu sponzoroval rod Bubnů. Ve městě dále upozorníme na městské muzeum sídlící v budově bývalého špitálu, jeho expozice se věnuje dějinám města a lidovým a uměleckým řemeslům Žamberecka. Je tu k vidění třeba gotická lékárna z konce 19. století nebo loutkové divadlo. Naproti muzeu najdete Pivovar Žamberk, ve kterém můžete ochutnat zdejší pivo a také si domluvit exkurzi. Na přilehlém 466 metrů vysokém vrchu zvané Kapelský vrch (někdy také Rozálka) stojí 20 metrů vysoká Tyršova rozhledna. Z jejího ochozu se vám naskytne krásný výhled na Orlické hory i Kralický Sněžník. Dále upozorníme na Muzeum starých strojů a technologií se sbírkou historických aut, motorek, parních válců nebo lokomotiv. Uvidíte tu ale i historická dynama či elektromotory. Skvělým tip pro nadšence do techniky. Návštěvu si tam ale musíte domluvit dopředu. Zájemci z řad dobrovolných hasičů se pak můžou stavit v Hasičském muzeu, kde uvidí ruční stříkačky, historická hasičská auta i mechanický žebřík z roku 1902. Zajímavá místa města jsou spojena ve Výletní okruh dlouhý 8,5 km, první informační ceduli najdete mezi náměstím a kostelem, které jsou od sebe vzdáleny jen pár metrů. V Žamberku najdete i letní koupaliště s různými skluzavkami a tobogány a přilehlé sportovní centrum.

    Téměř spojeny v jedno město se Žamberkem jsou Helvíkovice. Právě tady se na konci 17. století narodil českým vynálezce hromosvodu, Prokop Diviš. V Helvíkovicích tak můžete navštívit domek Prokopa Diviše, před kterým stojí replika jeho uzemněného hromosvodu. V domku je muzejní expozice se světnicí v podobě z přelomu 19. a 20. století a ukázky různého hospodářského náčiní. Další exponáty se věnují Divišovu životu. Domek je pěkná roubená chalupa, která je zajímavou ukázkou tradiční lidové architektury.

    A pojďme do okolí samotného Žamberka. České Petrovice jsou obec na hranicích s Polskem mezi vrchem Adam a přírodní rezervací Zemská brána. O bývalé osadě dřevařů se prvně hovoří v 16. století. Obec je další pěknou ukázkou tradiční lidové architektury, uvidíte tu řadu půvabných roubenek. V Českých Petrovicích v zimě funguje Sportareál České Petrovic (foto pod textem), kde se dá lyžovat, v okolí jsou udržovány i běžecké tratě. V létě tu jsou možnosti různých adrenalinových aktivit. V horní části areálu stojí Adamova kaple, od které jsou krásné výhledy na Orlické hory. Druhou oblastí, kde se na Žamberecku dá lyžovat, je malý lyžařský areál v Dlouhoňovicích.

    České Petrovice České Petrovice

    Jen nedaleko odsud se pak nachází 765 metrů vysoký vrch Adam, na kterém stojí největší dělostřelecká tvrz u nás. Tvoří ji sedm bojových objektů (pěchotní a dělostřelecké sruby a otočné věže). Komplex je armádní a veřejnosti nepřístupný. V okolí je ale několik dalších pevnostních objektů. Dále odsud pak najdete turistickou Kašparovu chatu z 30. let 20. století. Jen kousek odsud pak leží polská vesnička Kamieńczyk s lidovou architekturou či opuštěnou vesničkou Rothflössel, ve které zůstaly jen základy domků. Ve Rothflösselu žili před válkou Němci, kteří byli po jejím skončení odsunuti a vesnice zůstala zcela opuštěna. Dnes z ní zbyly jen ruiny. V Kamieńczyku si můžete dát dobře upravené pstruhy na zdejší pstruzí farmě. Příjemná zastávka. Další osadou v okolí je Čihák, kde najdete další turistickou chatu, chatu Na Čiháku.

    Na konci přehrady Pastviny leží městečko Klášterec nad Orlicí. Až do 13. století byl tento kraj téměř neobydlen a patřil králi Přemyslu Otakarovi II. Ve 13. století tu byl pak postaven opevněný cisterciácký klášter zvaný Orlík (Orlitz), který poskytoval útočiště pocestným procházejících po zemské stezce. Protože místní spolupracovali s řádem německých křižáků a bojovali proti husitům, husité se jim „odvděčili“ dobytím a vypálením města i kláštera. Po klášteru zůstal jen kostel Nejsvětější Trojice, přestavěný v 15. století do dnešní pozdně gotické podoby. Kostel je národní památkou. Jeho zvláštností jsou dodnes nevyjasněné malby znázorňující dvě podivné postavy, o kterých není jasné, koho by měly představovat. Malby pochází z 2. poloviny 15. století a vypadají jako čerti, kteří svými tykadly připomínají spíše ufony. Malby najdete na boční zdi kostela ze strany od hřbitova. Klášterecký hřbitov má také pár zajímavostí. Váže se k němu tato legenda. Rodiče tu pochovali dvanáctiletou dceru a její hrob ohradili plůtkem. Protože ale jednou nastala velmi tuhá zima a chudá rodina neměla čím topit, šla matka na hrob své dcery a sebrala dřevěné ohrazení, které plůtek tvořilo. S prky na zádech odcházela ze hřbitova a měla pocit, že ji někdo sleduje. Ohlédla se a za ní šla její dcera. Vyděšená matka utekla domů. Ráno se ale na hřbitov vrátila a ve sněhu spatřila dvoje stopy – svoje a druhé dětské. Na zdejším hřbitově také najdete hrob Aničky Tomanové. Dívka, které se říká Chudobka z Orlických hor, se narodila na začátku 20. století v nedalekých Pastvinách. Při úrazu ve čtyřech letech ochrnula a své utrpení spojovala s Kristem. Brala na sebe nemoci a utrpení druhých, byla jasnovidná a od roku 1944 byla jednou z mála osob, které trpěli stigmaty. Anička byla po revoluci blahořečena a k jejímu zdejšímu hrobu dnes chodí lidé doufající v zázračné vyléčení i útěchu. Asi 800 metrů od mostu u statku roste památný strom, Tománkova lípa, stará přes 550 let, vysoká 28 metrů, s obvodem kmene 850 cm. Klášterec je pak vstupním bodem na jednu z nejoblíbenějších naučných stezek v regionu, Zemskou bránu.

    Klášterec nad Orlicí Klášterec nad Orlicí

    přírodní rezervace Zemská brána Zemská brána, což je přírodní rezervace, kterou vede 3 km dlouhá naučná stezka s řadou informativních zastavení, je jedním z nejkrásnějších a nejromantičtějších míst oblasti. Vede horským údolím, které vytvořila Divoká Orlice, když v těchto místech prorazila Orlické hory. Jedná se o nejkrásnější úsek Divoké Orlice, tvořený balvanovitým řečištěm a řekou lemovanou rulovými skalními útvary. Kromě přírodních krás tu najdete i několik pevnostních opevnění. Zdejší naučná stezka je jedním ze skvělých tipů na krátkou a velmi příjemnou procházkou úžasnou krajinou. Oblast je využívána nejen turisty, ale i vodáky nebo horolezci, protože zdejší skály nabízí možnost lezeckého využití. Stezka vede od Klášterce nad Orlicí, od malého zdejšího parkoviště, ke kterému vás dovedou ukazatele, až ke kamennému mostu. přírodní rezervace Zemská brána Cestou se zastavíte u několika zajímavých informačních tabulí, ze kterých se dozvíte nejen o přírodním bohatství zdejší rezervace, ale i o historii celé oblasti. Z nejzajímavějších zastávek zmíníme tato místa. Ledříčkova skála je skála, ve které se nachází malá jeskyně. Podle legendy v ní žil proslulý zbojník Orlických hor, Ledříček, též někdy nazýván "Jánošík Orlických hor". Ledříček je historicky doloženou postavou žijící v 1. polovině 19. století, který bohatým bral a chudým dával, byl několikrát chycen, ale vždy uprchl. V jeskyni ve skále žil více než 20 let. Zabil se pádem ze skály, když prchal do své jeskyně před pronásledujícími vojáky. Cestou po naučné stezce též nelze minout zdejší pevnostní opevnění. Na břehu Divoké Orlice se nachází pěchotní srub, který byl součástí linie těžkého opevnění a vystavěn byl mezi lety 1937-1938. přírodní rezervace Zemská brána V celé této oblasti budete bunkry potkávat téměř na každém kroku, z naučných cedulí se o nich dozvíte celou řadu informací. Pašerácká lávka je dřevěná lávka přes řeku, která byla původně vystavena zdejší vrchností pro potřeby dřevorubců, kteří sváželi dřevo z okolních lesů. V noci ale byla lávka využívána pašeráky k pašování různého zboží. Pašeráctví vrcholilo po 1. světové válce. Nedaleko lávky stával mlýn, kde se prý pašované zboží jako tabák nebo cukr mířící z Německa do Rakousko-Uherska prodávalo. Původní lávka byla poničena povodní v roce 1999 a do nynější podoby byla zrekonstruována roku 2002. Kousek od lávky bylo místo, kde kdysi stával empírový lovecký zámeček Lusthaus, který nechal postavit majitel žambereckého panství. Zámeček však roku 1936 vyhořel a již nebyl znovu obnoven. V současnosti je zde jen travnatá loučka a dva malé rybníčky, které dříve k zámečku patřily. Naučná stezka končí u kamenného mostu přes Divokou Orlici ze začátku 20. století, který byl znovu zrekonstruován v letech 2004 - 2005. Most vytváří dojem vstupu do země, do Čech, pomyslnou Zemskou bránu.

    Pašerácká lávka Zemská brána Ledříčkova skála Zemská brána přírodní rezervace Zemská brána
    přírodní rezervace Zemská brána

    Kunvald proslul jako místo, kde se zrodila v 15. století jedna z protestantských církví, jednota bratská. To byla církev vzešlá z české reformace, která se časem stala významnou složkou české předbělohorské společnosti. Úpadek jednoty nastal po porážce protihabsburského povstání českých stavů v roce 1620. Právě tady tak vznikla původní malá komunita-sekta, ke které se začali přidávat lidé z dalších vesnic, a postupně se z ní vyformovala silná církev. Tuto záležitost připomíná půvabný starobylý Domek Na Sboru (č. 238). Tady sídlilo jádro sboru, od začátku 17. století pak domek fungoval jako škola, dnes je z něj památník připomínající tuto církev. Uvidíte tu třeba Bibli kralickou a další artefakty, kousek odsud je pomník J. A. Komenského, který je jedním z významných jmen spojených s jednotou bratrskou. I další památky v Kunvaldu se pojí k jednotě bratrské. Stojí tu památná Bratrská lípa, vysazená roku 1547. Dnes je lípa vysoká 32 metrů, obvod kmene 900 cm. Nedaleko Domku Na Sboru pak najdete Jordán, kde stávala studánka, ve které byli noví členové křtěni. Od Domku Na Sboru vede naučná stezka Po stopách jednoty bratské, na jednotlivých zastaveních se o historii této církve dozvíte více. V Kunvaldu se pokochejte i řadou tradičních roubených stavení, jedinečný je zdejší soubor čtyř mlýnů, kterým dominuje Fišerův mlýn z konce 17. století. Dalším zajímavým mlýnem je Keprtův mlýn, technická památka.

    V romantickém údolí Divoké Orlice najdete obec Litice nad Orlicí, která se pyšní kdysi významným gotickým hradem. Hrad na skalnatém kopci nad meandrem řeky Divoká Orlice založili na konci 13. století příslušníci rodu Drslaviců. Ti zdejší oblast získali výměnou za jejich území v západních Čechách a přenesli sem i jméno svého rodového sídla u Plzně. Později se na něm majitelé střídali, až ho v 2. polovině 15. století nechal důkladně přestavět český král Jiří z Poděbrad. V této době se z hradu stal jeden z nejdůležitějších u nás a je jednou z ukázek českého hradního typu. Jiřího syn na konci 15. století hrad prodal Pernštejnům, kteří sídlili na nedalekém Potštejně, díky čemuž Litice dost zanedbávali a hrad jim sloužil jen jako sídlo úředníků. V 2. polovině 16. století hrad koupili páni z Bubnu, kteří ale upřednostnili své zámky v okolí a Litice byly mimo oblast jejich zájmu. O tom, že hrad chátrá, se mluví už na konci 17. století. Později se na něm vystřídalo ještě několik majitelů. Dnes je oblíbeným turistickým cílem v okolí. K vidění je tu dochovaný palác, věž s bývalou kaplí je dnes vyhlídkovým místem na údolí řeky, zbytek hradu dnes připomíná spíše zříceniny. V letní sezóně se tu koná celá řada hlavně středověkých akcí pro návštěvníky. Informace o cenách vstupného, otevírací době i kalendář konaných akcí najdete tady. V místě, kde se hradní vrch spojuje se sousedním kopcem, se nachází zajímavá technická památka, které se říká Myší díra. Jedná se o 36 metrů dlouhou skalní štolu pocházející z konce 17. století. Jejím cílem pravděpodobně bylo odvádět část doku Divoké Orlice mimo ves a chránit ji tak před povodněmi. Dnes se voda ze štoly žene na malou zdejší hydroelektrárnu. Elektrárnu, ve které je k vidění i Francisova turbína, je možné navštívit v rámci dne otevřených dveří.

    Oblíbenou letní rekreační oblastí je známá Pastvinská přehrada ležící u obce Pastviny. Údolní přehrada pochází z 30. let 20. století a nabízí celou řadu turistického vyžití. Jsou u ní kempy, turistické zázemí, půjčovny loděk či šlapadel a v létě dobré možnosti koupání. Nevýhodou je jen nedostatek dobrých pláží. Pláže, na kterých si můžete lehnout na deku, je tu velmi málo a patří většinou zdejším kempům – jedna je na Šlechtovu palouku, druhá na Petrovu palouku. Další pláže jsou pak Na Pláži nebo u Kapličky. Jinak je koupání možné po celé přehradě, ale vstup do vody je většinou skalnatý či kamenitý. Dominantou přehrady je pěkná přehradní hráz vysoká 39 metrů, dlouhá 193 metrů, u její paty je hydroelektrárna s jednou Francisovou turbínou. V době povodní musí přehrada často čelit obrovskému návalu vody, kdy se voda z přehrady řítí přes všechny hrázné přepady. U hráze je malé parkoviště a kiosek s občerstvením. Při výstavbě přehrady byla zatopena část obce Pastviny ležící v údolí. Šlo třeba o kostel, školu, mlýn, obchody, hostince i továrnu na nábytek. Vodní plocha přehrady je dlouhá 7 km a táhne se od Pastvin až ke Klášterci nad Orlicí. Přes přehradu se také klene most taktéž z 30. let 20. století. V zimě tu, pokud to umožní sněhové podmínky, funguje malá lyžařská sjezdovka a upravují se běžecké tratě. Pokud pojede na Pastviny od Žamberka, hned na začátku obce u kravína vede odbočka doleva do prudkého kopce. Po silnici se dostanete ke zdejší památné Vejdově lípě, staré něco mezi 600 až 800 lety. Se svým obvodem kmene 1,2 metru je jedním z nejmohutnějších stromů v Česku. 25 metrů vysoká lípa se nachází před osamělým statkem na kopci. Budete-li po cestě pokračovat dál, dorazíte kolem pevnostních opevnění přímo ke kostelu v Klášterci nad Orlicí.

    Autor článku: M. Kučerová