Vamberk a okolí

    Tento článek je součástí rozsáhlého a podrobného průvodce po Orlických horách a Podorlicku, ve kterém se dočtete o všech zajímavých místech tohoto kraje. V tomto článku se věnujeme jen jedné oblasti, městu Vamberk a jeho širšímu okolí. Tak pojďte s Cestami po světě prozkoumat Podorlicko.

    Vamberk je město o 4,5 tisících obyvatelích v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Leží v podhůří Orlických hor na řece Zdobnici. Město vzniklo pravděpodobně ve 13. století, kdy rod Drslaviců založil na skalnatém návrší osadu s hradem, který byl doplněním tehdy významných hradů Litice a Potštejn. Později jako městečko se Vamberk stal součástí potštejnského panství. Později se v držení panství vystřídala celá řada panovníků a Vamberk byl připojen k rychnovskému panství. Zdejší panství tak ztratilo sídelní funkci a koncem 18. století zcela zaniklo. Město proslavilo především krajkářství, zdejší Krajkářská škola byla otevřena 1889 a dodnes se tu udržuje stará ruční výrobna tradiční paličkované krajky. Krajkářské umění do Vamberka přinesla Magdalena z Grambu, původem Belgičanka a manželka jednoho z pánů zdejšího panství. Ačkoliv to byla velmi krutá vládkyně, jejím přínosem bylo právě to, že sem ze svých rodných belgických Flander přinesla tohle umění, chcete-li řemeslo. Tady se sice už paličkovalo, ale po flanderském vzoru se to naučilo pár děvčat. Tohle řemeslo se ale velmi rychle rozšířilo a stalo se obživou pro stále více rodin v podhůří Orlických hor. Vrcholu manufaktura dosáhla v 18. a 19. století, dnes v této tradici pokračuje Vamberecká krajka.

    Ve Vamberku toho sice moc k vidění není, ale když už tady budete, tady je alespoň malý přehled. Centrem města je Husovo náměstí obklopené měšťanskými domy. Kdysi na něm stával malý hrádek, dnes je ale jeho dominantou kostel sv. Prokopa původem ze začátku 18. století. Před kostelem se tyčí barokní mariánský sloup z konce 17. století. Dále na náměstí najdete novorenesanční kašnu z 19. století se sochami čtyř ročních období a secesní pomník Mistra Jana Husa. Hlavní atrakcí města je přirozeně Muzeum krajky. Zdejší jedinečná expozice představuje vývoj české krajky od 18. století do dnešních dob. Uvidíte tu staré lidové krajky či soubory krajkových děl, které prezentovaly Česko na EXPO v Bruselu 1958 a v Montrealu 1967. Většina krajek je paličkovaných, uvidíte tu ale i jiné typy. Krajkové výrobky si tu také můžete zakoupit. Je možné navštívit i zdejší výrobnu, Vambereckou krajku s prodejní galerií. Z dalších budov ve městě ještě upozorníme na nejstarší stavbu ve městě, kapli sv. Barbory z konce 17. století a dále pak na židovský hřbitov ze 17. století, který patřil k nedaleké doudlebské synagoze. Nejstarší náhrobek je z roku 1700.

    Okolí Vamberka je zajímavější než samotné město. Začněme jeho prohlídku v Doudlebách nad Orlicí. Obec láká na významný renesanční zámek. O obci se hovoří prvně ve 13. století, název je asi podle slovanského kmene Doudlebů. Nejprve tu stávala středověká tvrz, na které se majitelé velmi rychle střídali, v 16. století pak připadla pánům z Bubna. Zdejší hlavní atrakce, renesanční zámek, pochází z 2. poloviny 16. století a stojí na místě tvrze. Dal ho postavit Mikuláš st. z Bubna a Litic jako lovecký zámek, podíleli se na něm italští stavitelé. V restituci se vrátil do vlastnictví rodu Bubnů. Dnes se jedná o jeden z nejkrásnějších renesančních zámků u nás. Jeho exteriér zdobí skvělá ornamentální sgrafitová výzdoba, která vás upoutá na první pohled. Sgrafita zdobí i komíny nebo fasády na nádvoří. I interiéry zámku jsou skvěle zdobené. V rámci prohlídek si můžete prohlédnout zdejší Velký sál, který sloužil jako hodovní místnost a jídelna. V něm jsou k vidění cenná kachlová kamna z konce 17. století. Zámecká sýpka hostí umělecká díla různých umělců, v prvním patře je zas expozice přírodovědného muzea se sbírkou vypreparovaných zvířat. Venku je pak u dětí oblíbený Babiččin dvoreček, minizoo s domácími zvířaty. Navštívit musíte ale také zdejší zámecký anglický park založený na začátku 19. století a nedávno založenou oboru s jeleny, daňky, muflony či pštrosy. Na zámku se mimochodem také natáčel Jakubiskův film Báthory. Informace o otevírací době i cenách vstupného najdete tady.

    Nad obcí Lhota u Potštejna se nachází oblíbené poutní místo Homole, což je barokní areál s kostelem Bolestné Panny Marie z konce 17. století. Kostel je obklopen hřbitovem a ze západní strany k němu stoupá unikátní kamenné schodiště o 153 schodech, které je zdobené sochami světců. Číslo 153 má symbolický význam. Počet schodů totiž přesně odpovídá počtu Zdrávasů ve Velkém růženci, počet 16 odpočívadel pak odpovídá počtu Otčenášů. Areál je doplněn kostnicí z 18. století. Kousek odsud je pak vyhlídka Kapraď, ze které se vám naskytne na areál pěkný výhled. Kromě vyhlídky tu jsou ještě nepatrné ruiny dávného hrádku Dřel, který tu stával od 15. do přelomu 15. a 16. století.

    Asi 2 km od Vamberka pak najdete oblíbenou turistickou chatu Na Vyhlídce, od které se Vám naskytne pěkný výhled na okolí. Vesnice Peklo nad břehem řeky Zdobnice se pyšní jedinečným krytým dřevěným mostem tzv. věšadlové konstrukce a pochází z roku 1840. Je považován za technickou památku. O vzniku názvu Peklo se vypráví pověst. Pasák byl žebrákem požádán o kousek chleba. To pasák odmítl a rozkřikl se, že by raději do pekla, než aby dal žebrákovi chleba. Načež se země rozestoupila a pasák zmizel v prohlubni.

    Potštejn zřícenina Jednou z hlavních atrakcí tohoto kraje jsou pěkný zříceniny kdysi významného hradu Potštejn, ležícího ve stejnojmenné obci. Zříceniny hradu jsou už z dálky viditelnou dominantou této oblasti. Gotický hrad na skalnatém ostrohu stával od 2. poloviny 13. století. V okolí byl proslulý působením loupeživého rytíře Mikuláše z Potštejna a právě kvůli jeho ukrutnostem, které v okolí páchal, byl hrad ve 14. století zbořen kralevicem Karlem a páni z Potštejna své sídlo, propadlé koruně, nesměli obnovit. Jako satisfakci si na protilehlém kopci mohli vystavět nové sídlo, hrad Velešov. Poté, co byl zbořen, byl ale opět obnoven jako královský hrad. Panovníci ho často a rádi dávali do zástavy. Později hrad dobyli husité, v 15. století ho získal Jiří z Poděbrad. Na konci 15. století ho koupili Pernštejnové, kteří ho rozšířili a opevnili a přeměnili jej na správní a reprezentativní sídlo rodu. Po nich se ale hrad dostával do rukou nových a nových majitelů, až ho roku 1746 koupil francouzský rod Harbuval-Chamaré. Tou dobou už byl ale hrad dávno zpustlý, protože se na něm nebydlelo zhruba od 2. poloviny 17. století. Hrabě Chamaré na Potštejně hledal proslulý poklad Mikuláše z Potštejna, o kterém se vypráví legendy. Mikuláš prý při své „práci“ nastřádal obrovské bohatství, které by podle vyprávění mělo být schováno v tajemných sklepeních pod hradem. Pod hradem je skutečně celá řada tajemných chodeb, kdy jedna z nich vede až k hradu Litice. Hrabě Chamaré zdejší poklad hledal více než 35 let. Jeho příběhem je také inspirován román Aloise Jiráska, Poklad, a spisovatele i jeho dílo zde připomíná pamětní deska.

    zřícenina Potštejn zřícenina Potštejn

    Potštejn je jedním z největších našich hradů. Dochovaly se rozsáhlé zříceniny všech částí – hradeb, bran, věží i obytných a hospodářských budov. Potštejn křížová cesta Je tu studna, která prý původně dosahovala až na hladinu Divoké Orlice. V horním patře paláce je vyhlídka s krásným výhledem na okolí. Dochovaly se tu také zbytky kaple sv. Jana Nepomuckého a opravená kaple Svatých schodů. Hrad je přístupný v rámci prohlídek s průvodcem. Informace o cenách vstupného i otevírací době se dočtete tady. Máte-li rádi zříceniny obestřené legendami a jejich tajemnou atmosféru, Potštejn je skvělou volbou.

    K hradu vede několik přístupových cest. Cestou po jedné z nich si jistě všimnete zastávek na zdejší křížové cestě, která zpodobňuje utrpení Krista při jeho odchodu z Pilátova domu až na horu Golgatu (Kalvárie), která je zde znázorněna prostranstvím s několika dřevěnými kříži (foto níže vlevo). Pod hradem pak podél Divoké Orlice vede velmi příjemná lipová alej (foto níže vpravo), která je velmi oblíbeným místem procházek nejen místních. Lipovou alejí se dostanete až do malebného Anenského údolí s letním tábořištěm a westernovým kempem Vochtánka.

    zřícenina Potštejn zřícenina Potštejn

    Zřícenina hradu je hlavním lákadlem Potštejna, ale najdete tady toho mnohem víc. V centru najdete barokní zámek, který býval renesanční tvrzí. Jeho dnešní podoba je z 18. století. Zámek vlastnil hrabě Chamaré. Do zámku se vstupuje přes nádvoří s akrádami, nad vstupní branou jsou rodové erby majitelů zámku. Dnes je zámek v soukromých rukou a v rámci prohlídek se můžete podívat do historických sálů vybavených dobovým nábytkem nebo obrazy. Nejkrásnější místností je Mramorový sál se vzácným rokokovým stropem. Je tu také zámecká kaple a ve zdejším sklepení funguje zábavná strašidelná i poučná expozice Bubákov, která nabízí různé zážitkové prohlídky, ze kterých budou nadšeny hlavně děti. Prohlídky provázejí průvodci v barokních kostýmech a je to velmi příjemný zážitek. Na zámku se koná celá řada akcí. Patří k němu také přilehlý anglický park z 2. poloviny 18. století, ve kterém děti najdou chaloupku loupežníka. Skvělá je také zdejší růžová zahrada. Zámek je obklopen několika hospodářskými budovami, jednou z nich je pivovar Clock, kde se vaří piva různých stylů. Můžete je tady ochutnat. Naproti zámku pak stojí empírový kostel sv. Vavřince z 19. století. Více informací o programu na zámku, otevírací době i cenách vstupného se dozvíte tady.

    V Potštejně se také v polovině května koná oblíbená potštejnská pouť (na louce zvané Bělisko). O hradě Velešov jsme se stručně zmínili výše, tedy přesněji o důvodu jeho výstavby. Tenhle hrad nebyl nikdy dostavěn a po obnově Potštejna ztratil smysl a byl opuštěn. Krátce tedy existoval jen ve 14. století. I tady v 18. století hledal hrabě Chamaré poklad, kvůli čemu byla velká část zřícenin zničena. Dnes tu jsou jen nepatrné zříceniny, ale je odsud pěkný výhled. Kolem Velešova vede krátká naučná stezka se sedmi zastaveními. Obec Vrbice, která se už dvakrát stala Vesnicí roku Královéhradeckého kraje, dnes láká na moderní dřevěnou rozhlednu vysokou 30 metrů se dvěma vyhlídkovými plošinami. Naskytne se vám panoramatický výhled nejen na Orlické, ale i Železné hory a Krkonoše. Oblíbeným odpočinkovým místem je pak Vrbická studánka s altánem a ohništěm, obcí také prochází naučná stezka Mezi Orlicemi. Najdete tu také jeden smírčí kříž, připomínající údajné zabití krejčího v hospodské rvačce. A poslední zastávkou na Vamberecku bude v Zámělu. Leží v údolí Divoké Orlice a jeho hlavní budovou je u rybníku Návesník stojící bývalý zájezdní hostinec, ve kterém se dnes koná celá řada kulturních akcí a začíná tady také naučná stezka Planetární stezka, která představuje model naší sluneční soustavy. Přes řeku tu vede několik lávek, na jedné z nich objevíte pěknou sochu vodníka Floriánka, kterému v noci svítí lampička. Tady prý čeká na svou milou, dceru mlynáře.

    Autor článku: M. Kučerová