Ústí nad Orlicí a okolí

    Tento článek je součástí rozsáhlého a podrobného průvodce po Orlických horách a Podorlicku, ve kterém se dočtete o všech zajímavých místech tohoto kraje. V tomto článku se věnujeme městům Ústí nad Orlicí, Chocni, Lanškrounu a České Třebové a jejich širšímu okolí. Tak pojďte s Cestami po světě prozkoumat Podorlicko.

    Putování po Orlickoústecku začneme v Chocni, což je město o necelých 9 tisících obyvatelích v údolí Tiché Orlice, obklopené lesy. Vzniklo na území ovládaném mocnými Slavníkovci, kteří sídlili na nedaleké Vraclavi. První zmínka o vsi pochází ze 13. století, městem ale byla až od 19. století. Ve 20. století bylo město bohaté na průmysl. Fungovala tu továrna na hasičské stříkačky, výrobna likérů, umělých květin nebo tkalcovna. Ve městě můžete navštívit Orlické muzeum, které nabízí expozici věnovanou historii města a má docela velkou sbírku různých artefaktů. Věnuje se geologii, paleontologii či etnografii. Muzeum sídlí v renesančním zámku o čtyřech křídlech, který pochází z 16. století a v 19. století byl klasicistně upraven. Za zámkem se pak nachází velký anglický zámecký park, jehož dnešní podoba pochází z 19. století. Z parku si můžete udělat oblíbenou procházku pod vrch Chlum, na kterém kdysi bývalo popraviště. Vede sem krásná lipová alej. Naproti zámku můžete vidět budovu bývalého pivovaru. V Chocni stával už od 17. století a roku 1968 se tu uvařilo vůbec první jedenáctistupňové pivo v Československu. Choceň má i své historické jádro. Jeho centrem je Tyršovo náměstí s renesanční budovou radnice. Jen kousek odsud je pak kostel sv. Františka Serafiínského, přiléhá k němu barokní zvonice, špitál a děkanství. Podél Tiché Orlice tu také vede populární cyklostezka.

    Pěkná místa pak můžete navštívit i v okolí Chocně. Najdete tu třeba Bošínskou oboru, přírodní rezervaci, která chrání starou oboru s přilehlými loukami a rybníkem. Je tu starý dubový les, louky, celá rezervace připomíná anglický park. Místo na krátkou procházku. Zajímavou obcí je Dobříkov. Láká hlavně na skvělý dřevěný kostel Všech svatých ze 17. století, který sem byl přenesen z Podkarpatské Rusi z iniciativy politika Václav Klofáče, zakladatele ČSSD a politika, který se podílel i na vzniku Československa. Ten v této obci zemřel. V kostele uvidíte rokokový ikonostas a několik pravoslavných ikon. V obci ještě uvidíte pozůstatky rozsáhlé tvrze ze 14. století, jsou to ale spíš jen takové základy, příkopy a valy. Je tu také Klofáčův památník a jeho vila (č.p. 93). Horní Jelení je pěkné městečko obklopené lesy, které je známé od 15. století jakou součást litického panství. V 15. století ho držel Jiří z Poděbrad, později připadl Perštejnům a řadě dalších majitelů. K vidění je tu ale asi jen zámeček z 19. století, který sloužil jako sídlo správy panství. Pak je tu ještě renesanční kostel a barokní fara. V obci Koldín zas uvidíte skvěle zrekonstruovaný renesanční zámeček, stojící na místě tvrze z 16. století. Ještě na konci 16. století byla tvrz přestavěna do dnešní podoby. Do poloviny 17. století sloužil zámek jako šlechtické sídlo, později v něm bydlel už jen správce panství. Od konce 17. století do roku 1924 byl majetkem rodu Šternberků. Chcete-li u Chocně vidět nějaké ty pěkné přírodní kouty, doporučíme přírodní park na okraji Chocně, Peliny. Nachází se při břehu Tiché Orlice, z druhé strany vystupují kopce a skály. Peliny jsou dnes přírodní rezervací. Navštívit v ní můžete třeba Doskočilovu vyhlídku nad ohybem řeky nebo puklinovou jeskyni zvanou Koňská díra. Asi 7 km od Chocně pak najdete obec Zámrsk na říčce Loučné. Od 15. století tu stávala tvrz, která byla později přestavěna do dnešního barokního zámku. Od 17. století patřil Kolovratům, později pánům z Bubna a později se v jeho vlastnictví vystřídala celá řada majitelů. Zámek je dnes krásně zrekonstruovaný a jeho součástí je i volně přístupný zámecký park. V parku najdete i přes 200 let starou chráněnou lípu. Naproti zámku je pak rokokový kostel s barokní zvonicí a farou a obec je také známá zdejším dostihovým centrem.

    Hledáte-li další turistické tipy po okolí Chocně, tak skvělá je procházka po proudu Tiché Orlice, která vás zavede nejen do lesů Dívčích dolů, ale také k tajuplným zbytkům různých malých hrádků. Od mostu přes Tichou Orlici v Chocni se vydáte po červené značce a první zastávkou bude zřícenina hradu Zítkov, bývalého choceňského hradu, ze kterého dnes zbyly už jen nějaké ty valy. Historie tohoto hradu není přesně známá, neexistují o něm žádné písemné zmínky a není znám ani jeho přesný název. Existuje jen několik teorií. Na Zítkov je to z Chocně asi necelé 3 km. Za další kilometr dojdete k další zřícenině hradu. Tentokrát půjde o hrad Hlavačov. Dochovaly se ale také už jen valy a příkopy. Jeho historie také není známá ani písemně zaznamenaná. Odsud budeme pokračovat ještě pár set metrů k hradišti Darebnice, kde archeologické nálezy zjistily dávné sídliště lužického lidu a později osídlení Slovany. Ani o zdejších ruinách historici nic moc neví. Tady končí červená značka. Můžete se vydat do obce Darebnice ke zdejšímu lesnímu rybníčku a studánce a na nejbližší křižovatce se dáme znovu na červenou značku až zpět podél řeky do Chocně. Z Chocně pak do lesů vede naučná stezka Dívčí doly, která taktéž navštíví výše zmiňované hrádky, je dlouhá 5 km a nabízí celkem 9 naučných zastávek, kterými provází Zdislava, zdejší postava z pověstí.

    Okresním městem a centrem celé oblasti, kterou v tomto článku zkoumáme, je Ústí nad Orlicí. Oblast v okolí města je typickou krajinou orlického podhůří s kopci i údolími řek. Celá oblast je protkána skvělou sítí cyklostezek, které vedou do Letohradu, České Třebové nebo Chocně. Ústí nad Orlicí je jedním z center Podorlicka. Leží na soutoku Tiché Orlice a Třebovky v Pardubickém kraji, má něco málo přes 14 tisíc obyvatel. U zrodu města stáli páni z Drnholce, kteří si tu ve 13. století založili městečko. To se později stalo majetkem krále, později zbraslavského kláštera a nakonec litomyšlského biskupství. Po husitských válkách se v jeho držení střídaly různé šlechtické rody – Kostkové z Postupic, Perštejnové, Hrzánové, Lichtenštejnové. Od 16. století se rozvíjela řemesla jako hlavně tkalcovství a soukenictví. V 19. století došlo k rozvoji textilního a strojírenského průmyslu, na což měla velký vliv výstavba železnice. Město má také bohatou hudební tradici, bohatá je také tradice malování a stavění betlémů. Ze známých rodáků pak jmenujme biatlonistu Ondřeje Moravce nebo cyklistu Jaroslava Kulhavého.

    Zdejší historické městské jádro je vyhlášenou městskou památkovou zónou. Jeho centrem je Mírové náměstí obklopené staršími, většinou raně barokními domy. Uprostřed stojí morový sloup z 18. století, dále je tu původně středověká, později barokní radnice. V Zahradní ulici pak můžete vidět tři původní zachovalé tkalcovské domky, což jsou dřevěné chalupy kryté sedlovou střechou. Ve městě najdete řadu historických domů – třeba bratrský sbor z 16. století nebo starou školu v Kostelní ulici z 18. století. Ke známým stavbám města patří Roškotovo divadlo, funkcionalistická budova z roku 1935, vystavěná podle návrhu architekta Roškota. Skvělou ukázkou secesní architektury je nově zrekonstruovaná Hernychova vila, ve které se dnes nachází Městské muzeum s expozicí betlémů, vývoje textilní výroby, řemesel, hudebních tradic i etnografie. V rámci prohlídky si můžete vylézt také na zdejší vyhlídkovou věž. Pěknou parkovou úpravu má i okolí vily. Procházku si můžete také udělat po parku Kociánka, velmi moderního parku nebo do městského parku ve Wolkerově údolí. Ve městě najdete kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. století, u kterého je několik soch a mariánský sloup z 19. století. Ve městě najdete také velký sportovní areál, který nabízí fotbalový a atletický stadion, kurty a aquapark s několika bazény a vodními atrakcemi. Ústí nad Orlicí je také křižovatkou poměrně nově vybudovaných cyklostezek. Na 40 km stezek vede údolím Tiché Orlice do Chocně, Letohradu a České Třebové.

    Spoustu atraktivních turistických cílů najdete i v okolí Ústí nad Orlicí. Jako první zmíníme zalesněný vrch, Andrlův chlum, vysoký 559 metrů. Na jeho vrcholu najdete turistickou chatu Hvězda z roku 1940 a vedle ní pak stojí skoro 53 metrů vysoká věž s rozhlednou, jejíž vyhlídková plošina se nachází ve výšce skoro 35 metrů. Věž je víceučelová, funguje také jako telekomunikační věž. Turisti ale uvítají hlavně zdejší skvělý výhled od Jeseníků až po Krkonoše. V 18. století na svahu Andrlova chlumu stávala křížová cesta, z níž se dodnes dochovala jen jediná kaplička. Všechny ostatní jsou z 19. století. Při silnici stoupající na vrchol najdete smírčí kříž (rozcestí U Zabitého, zelená značka), který připomíná tragickou událost z konce 17. století. Jeden řezník tudy totiž vedl býka na porážku, ten se ale splašil a řezníka zabil. Andrlův chlum je jedním z oblíbených výletních cílů nejen místních. Na Andrlův chlum se dostanete i autem.

    Jen pár kilometrů od Ústí najdete městečko Brandýs nad Orlicí. Od 2. poloviny 13. století tu stával gotický hrad, později renesančně přestavěn. Dnes se z něj ale zachovaly jen zříceniny. Krom nich je tu barokní zámek z 2. poloviny 18. století, přestavěný novorenesančně. V novorenesanční radnici je pamětní síň J. A. Komenského, prý se tu také narodil hejtman husitských bratříků Jan Jiskra z Brandýsa. Zajímavé je i nové přírodní bludiště, inspirované právě dílem Komenského, Labyrint světa a ráj srdce, které najdete v přilehlých Klopotech. Najdete ho na louce před zdejším památníkem J. A. Komenského. Je tvořen živým plotem z habrů, které zahradníci několik let uměle tvarovali. K bludišti vede tzv. Poutníkova cesta doplněná o různá umělecká díla. Komenský v Brandýse pobýval mezi lety 1622 a 1625, v době pobělohorské protireformace a tady napsal díla Labyrint svět a ráj srdce a také Hlubina bezpečnosti. Dokonce se tady také podruhé oženil. Kousek odsud pak objevíte také repliku obřího děla, které se snažila sestrojit irácká armáda v 80. letech 20. století. Nad Klopoty pak najdete něco málo ze zřícenin hrádku Orlík ze 14. století. Vede tudy zelená turistická značka, ze které se můžete vydat k Čertově lávce nebo ke skalnaté Čertově rokli. Pseudorenesanční objekt, dříve klimatické lázně, jsou dnes rehabilitačním ústavem.

    Máte-li rádi tajemné zříceniny, vyrazte na Lanšperk. Jde o docela dobře zachovalou zříceninu gotického hradu ze 13. století, který byl založen jako obranné a správní středisko Podorlicka za vlády Přemysla Otakara II. V 15. století byl dvakrát dobyt husity, od začátku 16. století už chátral, až byl opuštěn (někdy kolem roku 1622 nebo dřív). Dochovala se tady hradba, palácové zdivo se sklepením, nějaké ty příkopy a valy. Součástí zříceniny je také novodobá vyhlídková věž.

    Obec Libchavy, původně založena a osídlena ve 13. století německými kolonisty, skýtá pár pěkných roubených chalup, empírový kostel sv. Mikuláše ze začátku 19. století s přilehlou farou a je také známá jako sídlo výrobce autobusů SOR Libchavy. Je tu také jezdecký klub, který pořádá v září rodeo.

    Orlické Podhůří je poměrně nová obec, která vznikla spojením dvanácti osad a samot. U Klopot najdete empírovou mariánskou kapli z roku 1812 s pramenem zázračné vody. Krátce tu také fungovaly lázně. V osadě Bezpráví se pak dochovala technická památka – historický železniční strážní domek z roku 1845, zajímavá je i empírová hájovna z 1. poloviny 19. století v samotě Luh. U ní najdete pomník věnovaný hajnému Dolečkovi, popravenému roku 1944 za pomoc partyzánům. V osadě Perná pak najdete další strážní domek, tentokrát z doby zahájení železnice Olomouc – Praha roku 1844, který je chráněnou technickou památkou.

    V chatové osadě Na Mandlu u obce Řetová se dochovala další technická památka – empírová budova bývalého mandlu a bělidla s roubeným patrem z poloviny 19. století. Je tu rybník pro místní chataře. V obci Sopotnice se zas místní snaží udržovat tradici místního pekaře Kuneše ze 40. let 20. století. Proto tu najdete veřejnou chlebovou pec, která je replikou původní dřevem vytápěné gotické pece. Probíhá tady veřejné pečení sopotnického kváskového chleba, několikrát do roka, které je spojeno s doprovodným kulturním programem. U nedaleké chaty Kamarád najdete indiánské totemy, je tu také pěkné koryto řeky, která odsud padá do jednoho z potoků. Když hodně prší, vytvoří se tu asi 8 metrů vysoký vodopád. Asi 3 km od Ústí pak leží Údolí sejfů, kterým vede oblíbená turistická stezka s informačními panely věnovanými zdejší fauně. Název pochází od „sejpů“, útvarů vzniklých při rýžování drahých kovů. Velmi oblíbeným turistickým cílem je také areál aktivní turistiky Cakle. Vyráží odsud na svou jízdu vodáci, je tu tábořiště, horolezecká stěna a další vyžití pro aktivní turisty. Informační tabule naučné stezky Údolím Cakle vás seznámí s krásami regionu.

    A pojďme do další části Orlickoústecka, do České Třebové. Česká Třebová, velká železniční křižovatka, je městem o necelých 16 tisících obyvatelích v Pardubickém kraji v okrese Ústí nad Orlicí. Počtem obyvatel se tak jedná o největší město celé oblasti. První zdejší osada je prvně zmiňována ve 13. století, to patřila k lanšperskému panství a později byla dána darem Zbraslavskému klášteru. Po době husitské město patřilo postupně několika rodům - Kostkům z Postupic nebo Pernštejnům, později Lichtenštejnům. Měla tu svůj sbor také Jednota bratrská. Obrovského významu město nabylo po roce 1845, kdy významný stavitel českých železničních tratí, Jan Perner, vybudoval železnici Olomouc – Česká Třebová – Praha a o 4 roky později byla trať protažena až do Brna. Česká Třebová se tak stala jedním z prvních železničních uzlů v českých zemích. Za druhé světové války město leželo na hranicích Protektorátu. Po válce se rozhořel boj mezi Českou Třebovou, Ústím nad Orlicí a Lanškrounem o nové okresní město, které údajně díky protekci u tehdejšího předsedy vlády získalo Ústí nad Orlicí.

    K nejstarším památkám České Třebové patří rotunda sv. Kateřiny, jejíž počátky se datují už do 1. poloviny 13. století a dokládají tak dlouhou historii tohoto města. Je totiž pozůstatkem první osady. Najdete ji na Starém hřbitově a jde o jedinou dochovanou románskou rotundu ve východních Čechách. Na hřbitov se dostanete skrz zvonici z 16. století. Historické městské centrum je chráněno jako městská památková zóna, jejímž centrem je Staré náměstí. Najdete na něm původně renesanční radnici z 16. století, mnohokrát přestavovanou, a dále pak barokní sloup a moderní kašnu. V jeho okolí se dochovala řada empírových a klasicistních domů. V Klácelově ulici najdete budovu pozdně barokního děkanství z 18. století (č.p.1). Česká Třebová kromě historických domů nabízí i bohaté zastoupení moderní architektury (kubismus nebo funkcionalismus), ale i tradiční roubená stavení. Mají tu také městský park Javorka s hudebním pavilonem, sochami, rybníčkem a vodotryskem a také sochou vodníka na ostrůvku v rybníčku. Přímo z parku pak vedou stezky na turisticky atraktivní místa v okolí – na rozhlednu Kozlov nebo do letoviska Hory. Milovníky železnic nadchne expozice Městského muzea věnovaná nejen železnici, ale i historickým Velorexům a dalším dopravním prostředkům. Expozice vás seznámí s historií železnice za Rakouska-Uherska, s celou vývojovou řadou legendárních Velorexů, který se v tomto kraji zrodil. Poutavý je také detailní model českotřebovského nádraží s pohyblivými vlakovými soupravami či výdejnou lístků nebo pak osobní vagón ze 40. let 20. století. Promítají se tu také dokumentární filmy věnované tématu železnice.

    U města pak najdete také lyžařský areál Peklák na svahu Jelenice s 800 metrů dlouhou sjezdovkou a přilehlý lesní areál Hory, který v zimě nabízí běžecké trati a v létě různé adrenalinové zážitky jako lanový park, bikepark a další. V okolí České Třebové je celá řada dalších turisticky atraktivních míst. Anenská Studánka je obec a zároveň poutní areál u léčivého pramene. Léčivý pramen vyvěrá východně od obce, od 17. století u něho stávaly lázně. Bývalý léčebný dům ze století 18. dnes funguje jako ústav sociální péče pro mentálně postižené, který vedou řádové sestry. Nad pramenem stojí kaplička z 18. století a poutní kaple Panny Marie Pomocné z poloviny 19. století. Zdroj vody je v areálu domova, normálně je nepřístupný. Musí se zvonit a žádat. Ve svahu Kozlovského vrchu najdete oblíbený výletní cíl Hory. Jde o bývalé lázně a poutní místo, dnes je to velmi oblíbený turistický cíl v této oblasti. U zdejšího pramene údajně léčivé vody, tzv. Pavlovy studánky, stojí empírová kaple z 1. poloviny 18. století, později byla doplněna o kamenné schodiště a křížovou cestu. Vodě, pro kterou si dodnes místní přicházejí, je přisuzována léčivá moc. Pod kaplí v 18. století stával také hostinec s lázněmi, který ale vyhořel a dnes na jeho místě najdete restauraci. V areálu najdete několik dalších modlitebních svatyní a míst. Na budově restaurace je umístěna pamětní deska připomínající zdejší pobyt Boženy Němcové roku 1851 v dnes už zaniklých lázních. Prý tu dokonce strávila i nějaký ten čas se svým milencem, mladým dr. Janem Helceletem. Obec Kozlov je významně spojena s osobností Maxe Švabinského, jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 20. století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Jezdil sem totiž za svou milou a později za svou ženou, jejíž rodina tu trávila prázdninové pobyty ve zdejším Pecháčkově statku. Na jeho průčelí třeba vytvořil sgrafito. Zdejší krajina i obyvatelé prý Švabinského inspirovali k tvorbě řady jeho obrazů. Jeho pobyt i rodinu jeho ženy tu připomíná skvěle zrekonstruovaná Chaloupka Maxe Švabinského s expozicí. V obci je pak také pěkná roubená kaple. U obce Kozlov je také 601 metrů vysoký Kozlovský kopec, na kterém najdete turistickou chatu Maxe Švabinského z roku 1933 a ocelovou moderní rozhlednu vysokou 55,5 metrů, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 33 metrů, která víc než rozhlednu připomíná stožár elektrického vedení. Jen kousek od Kozlova pak najdete obec Křivolík, která láká turisty na muzeum pod širým nebem a experimentálně archeologické centrum zvané Pravěká osada. Věnuje se období pravěku, a to od lovců mamutů až ke Slovanům. Koná se tu celá řada událostí, které názorně ukazují život, řemesla i technologie našich velmi dávných předků. K vidění tu jsou zrekonstruovaná obydlí z doby kamenné, dílny a některá řemesla i technologie si tu můžete vyzkoušet. Z návštěvy budou nadšeny hlavně děti, pro které tu jsou připravené různé řemeslné dílny a soutěže. V okolí obce Němčice (Podrybník a Člupek) najdete unikátní soustavu vodních mlýnů, které stojí na potoce Zlatý pásek. V obci Přívrat se narodil A. Bennewitz, hudební skladatel a vynikající houslista a také ředitel pražské konzervatoře, kterého připomíná zdejší pamětní deska. Právě tady zkomponoval operu Psohlavci. Jen asi 500 metrů od obce je rašelinná louka s bohatým výskytem vzácných a chráněných rostlin a také tu je malý lyžařský areál Přívrat. Příjemným koutem přírody jsou Třebovské stěny. Táhnou se v délce asi 16 km až k Lanšperku. Je to krajina kombinující potoky, údolí a svislé skalnaté srázy, v nichž se nacházejí zkameněliny. Asi 5 km dlouhá část oblasti je přírodní rezervací. Najdete tu také opuštěné opukové lomy s několika tábořišti a prameny pitné vody. V okolí České Třebové najdete celou řadu turistických stezek s několika rozcestími, které vás provedou zdejší krajinou.

    Poslední zastávku na našem putování po Orlickoústecku uděláme v Lanškrouně. Lanškroun je město v podhůří Orlických hor, o asi 10 tisících obyvatelích, ležící v Pardubickém kraji, jen nedaleko hranic s Moravou. Spadá částečně i do podhůří Hrubého Jeseníku, ale ekonomicky a historicky se Lanškroun vždycky řadil k východním Čechám.

    Město bylo založeno ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. jako ekonomické centrum rozsáhlého lanšperského panství a později se díky strategické poloze na hranici Čech, Moravy a Kladska stalo významnou oporou českého státu. Od začátku 14. století bylo v majetku Zbraslavského kláštera a později litomyšlského panství, po husitských válkách se v jeho držení střídala řada šlechtických rodů – Kostkové z Postupic, Pernštejnové, Hrzánové z Harasova a od 1. poloviny 17. století Lichtenštejnové. Ti úbytek obyvatel po třicetileté válce nahradili německými osadníky. Na základě Mnichovské dohody byl připojen k Německu, po válce bylo na konci října 1846 německé obyvatelstvo odsunuto. Lanškroun se pyšní také řadou slavných rodáků. Pochází odsud olympijský vítěz v desetiboji R. Šebrle nebo Herwig Schopper, bývalý generální ředitel CERN v Ženevě.

    Historické centrum města je památkovou zónou. Nejstarší budovou je starý klášter augustiniánů z přelomu 14. a 15. století, který byl za Kostků z Postupic v 15. století přestavěn částečně na zámek. V 16. století byl renesančně přestavěn a stal se sídlem správy lanškrounsko-lanšperského panství i sídlem jeho majitelů. Později byl poničen třicetiletou válkou i požárem, jeho další obnovu pak iniciovali Lichtenštejnové v 18. století v barokním stylu. Tou dobou už ale zámek sloužil jen jako kanceláře správy panství a úředníků, dnes je v majetku města. Zámek najdete na náměstí A. Jiráska. Nachází se v něm také Městské muzeum s pěti stálými expozicemi věnovanými historii města a dalším regionálním zajímavostem a řemeslům. U zámku je pak také barokní kostel sv. Václava.

    Za centrum města je považováno náměstí J. M. Marků, v jehož středu stojí skutečně krásná renesanční radnice z 16. století, vůbec jedna z nejhezčích v Česku. Radnice má podobné znaky jako další stavby jejího autora, velmože Vratislava z Pernštejna, který třeba postavil i zámek Litomyšl. Typická je třeba fasáda zdobená sgrafity. Na náměstí pak najdete nějaké ty historické domy a sloup ze 17. století. Za zhlédnutí určitě stojí i unikátní zájezdní hostinec Krčma na Malém náměstí. První zmínky o zdejší krčmě totiž pocházejí už z 2. poloviny 16. století a jde o jeden z nejdéle soustavně provozovaných hostinců v Čechách. Byl několikrát zrekonstruován, ale přesto jakoby si zachoval spoustu ze své historické podoby.

    Pár zajímavých míst najdete i v okolí Lanškrouna. V obci Dolní Čermná se dochovaly stavby lidové architektury a jsou tu také dvě muzea: Muzeum městyse věnující se historii obce a Muzeum historických rádií. U zdejšího Čermenského rybníka najdete sportovní Areál zdraví a sportu s bazénem, fotbalovým hřištěm, naučnou stezkou a dalším turistickým zázemím. Tady se také každoročně v červnu konají folklórní Čermenské slavnosti. Pěknou tradiční lidovou architekturu můžete vidět i v obci Horní Heřmanice. Nejhezčí je usedlost čp. 85, vodním mlýn čp. 103 a výměnek a stodola čp. 42. V obci Krasíkov kdysi stával klášter Koruna sv. Marie, postavený ve 13. století pro řád augustiniánů poustevníků. Šlo o jejich nejstarší klášter na Moravě. Od 16. století pak klášter pustl a dodnes se z něho zachovaly romantické zříceniny raně gotického kostela ze 13. století. Ze samotné klášterní budovy se nic nedochovalo. Okolí Lanškrouna nabízí i vodní plochy vhodné k rekreaci. Jde o soustavu Lanškrounských rybníků. Největší z nich, Dlouhý, slouží k rekreačním účelům, najdete tu upravené pláže přírodního koupaliště a kemp, můžete tu provozovat vodní sporty. Na rekreačně užívanou oblast navazuje přírodní park, který zahrnuje další okolní rybníky a přilehlé lesy. Rybníky jsou také významným hnízdištěm vodních ptáků, které můžete sledovat z pozorovatelny u Dlouhého rybníka, ke které vás dovedou dřevěné lávky. Přírodním parkem vede také naučná stezka, která vás zavede do zdejších zajímavých míst – k historické studánce Eduardův pramen nebo na vrch Kypuši, kde stojí nová rozhledna Hláska. Najdete tu také běžecké okruhy pro milovníky běhání. Ty vedou kolem rybníků a jsou součástí 12 minutového Cooperova testu fyzické zdatnosti. Lázek je 714 metrů vysoký vrch na historické česko-moravské hranici. Na začátku 20. století tu byla vztyčena mohyla věnovaná básníkovi Svatopluku Čechovi, vedle ní byla vybudována rozhledna s vyhlídkou, kterou ale v 1. polovině 20. století vystřídala dnešní Reichlova chata a přilehlá 20 metrů vysoká rozhledna s pěkným výhledem. Oboje by ale potřebovalo rekonstrukci. Kousek odsud je také lyžařský areál Gansberg vhodný spíše pro začátečníky z 250 metrů dlouhým vlekem. Dalším romantickým výletním místem v okolí Lanškrouna je Mariánská Hora. Jde o samotu s poutním kostelem P. Marie z 19. století. Nad kostelem je do podkovy umístěna křížová cesta se 14 zděnými kapličkami taktéž z 19. století, která je lemována lipovou alejí. Památných lip tu je na 85, většina z nich byla vysázena roku 1886. Je tu také 19 metrů vysoká rozhledna Mariánka s vyhlídkovou plošinou. Na místě dnešní Mariánské Hory se poutníci putující do nejslavnějšího rakouského poutního místa Mariazell, scházeli už dávno před založením dnešního poutního místa. Dalším tipem na výlet je Nový zámek u Lanškrouna, což jsou zbytky barokního zámku na tzv. Zámecké hoře z přelomu 17. a 18. století. Byl postaven pro rod Lichtenštejnů. V 1. polovině 18. století ho postihlo hned několik požárů, načež padlo rozhodnutí o zboření zámku. Zůstala z něj jen třípatrová věž a rozsáhlé sklepy, které později využíval lanškrounský panský pivovar. Věž je dnes soukromým majetkem zpřístupněným veřejnosti a je z ní pěkný výhled. Najdete v ní mimo jiné třeba 900 kg vážící sbírku knoflíků. Přístupné jsou i rozsáhlé sklepní prostory, ve kterých se pořádají různé kulturní akce. V obci Tatenice upozorníme na renesanční zámek z roku 1606 pro Ladislava Velena z Žerotína. Byl postaven na místě dávné tvrze, která měla za úkol chránit poutníky před zloději. Roku 1985 byl zchátralý zámek skvěle zrekonstruován a dnes se pyšní krásnou fasádou zdobenou psaníčkovým sgrafitem. Slouží obecnímu úřadu. V okolí Lanškrouna vedou naučné stezky i klasické turistické dobře značené trasy.

    Autor článku: M. Kučerová