• Stonehenge

    Návštěva Stonehenge vkládá všem cestovatelům do rukou zvláštní kompas, který je přiměje vydat se na pomyslnou cestu zpět v čase do doby, kdy vznikl patrně nejdokonalejší kamenný kruh na světě. Každému z horlivých cestovatelů po návštěvě Stonehenge hlavou v divokém reji nutně víří nezodpovězené otázky. Kdo Stonehenge postavil? Proč? Jak?

    Pro každého, kdo by na ně rád hledal odpovědi sám i v diskusi s jinými cestovateli, jsou jistě tím nejefektivnějším a nejspolehlivějším způsobem právě zájezdy na Stonehenge. Zvláště působivá, až magická je jedna z nejvýznamnějších pravěkých památek na světě, Stonehenge, zejména v době letního a zimního slunovratu. Starověká krajina kolem Stonehenge, jednoho z divů světa, se v tomto jedinečném okamžiku roku chvěje magií a tajemstvím. Anglická spisovatelka Virginia Woolfová, která jihoanglický Stonehenge, nejslavnější a neznámější megalitickou kamennou sestavu, navštívila v roce 1903, o něm prohlásila, že jeho jedinečné a opojné kouzlo spočívá především v tom, že nikdo na světě o něm nemůže s jistotou nic říct.

    Stonehenge reprezentuje komplex menhirů a kamenných kruhů z období doby kamenné (neolitu) a doby bronzové. Tento naprosto jedinečný a nezaměnitelný komplex je celá dlouhá tisíciletí pevně usazen na vrcholu britské Salisburské pláně, plochém pustém místě v anglickém hrabství Wiltshire, cca 3 km západně od nejbližšího města, Amesbury, a cca 130 km jihozápadně od Londýna. Již od roku 1986 se Stonehenge spolu s megalitickým památníkem Avebury Henge nachází také na seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Cestovatel, který se do Stonehenge vydává z Londýna, je téměř vždy nemile zaskočen o poznání chladnějším a zamračenějším počasím. Nikdy proto není na škodu přibalit si do batohu také pláštěnku a lehkou větrovku. Jelikož se Stonehenge rozprostírá na nechráněné planině, může se chladný větřík rázem změnit v mrazivý vítr. A na dostatečný úkryt před nepřízní počasí lze rovnou zapomenout.

    Samotný název – Stonehenge – je starý, známý už od středověku, a má s největší pravděpodobností původ ve staré angličtině. Určitý přesný význam však není zcela objasněn. Pro vysvětlení vzniku názvu existují hned dvě teorie. To, co odlišuje jednu od druhé, je objasnění významu druhé poloviny názvu Stonehenge. Obě teorie totiž shodně tvrdí, že první polovina názvu, tedy „stone“ (ve staroangličtině „stān“), označuje „kámen“. Druhá polovina názvu již obě teorie rozděluje. První uvádí, že staroanglické slovo „hencg“, dnes „henge“, označuje „šibenici“. Druhá vychází ze slova „hinge“, jež lze do češtiny přeložit jako „zavěšený“. Je tak na každém z cestovatelů, zdali raději navštíví „Kamennou šibenici“, nebo „Zavěšený kámen“. V dnešní angličtině může být slovo „henge“ vykládáno jako „dveřní závěs“ či „zárubeň“, častěji spíš ale jako „příkop a za ním val“.

    Provedené důkazy ukázaly, že oblast okolo Stonehenge byla osídlena zhruba od roku 8000 př. n. l. Na samém počátku existence byl Stonehenge tvořen kruhovým náspem a příkopem, jenž byl doplněn o kruhovou stavbu z kůlů. Teprve až okolo roku 2600 př. n. l. se převládajícím stavebním materiálem stal kámen. Vůbec nejstarší je kruh o průměru 110 m z vnější strany, který tvoří příkop a z vnitřní strany val, vybudovaný kolem roku 3100 př. n. l. Nejtěžší použité kameny váží až 50 tun. Aby bylo možné kamenem pohybovat, bylo by k tomu potřeba využít síly přinejmenším 600 mužů. V současnosti jsou ty větší z kamenů zality do betonu. Při stavbě byly totiž kameny jen volně vsazeny do jam a utěsněny kamennou drtí. Otřesy v důsledku obou světových válek však způsobily jejich vypadávání a jedinou možnou záchranou bylo jejich zabetonování. Zákonitosti přírody však byly silnější a v roce 1963 se jeden z kamenů při silné vichřici přece jenom zřítil.

    Čas od času vědci představí novou hypotézu o účelu vzniku Stonehenge. Nikdo totiž s určitostí neví, proč a kdy byl Stonehenge vlastně postaven. Teorií o vzniku Stonehenge existuje celá dlouhá řada. Dlouhodobě se spekuluje o tom, že důvody vzniku Stonehenge mohly být jak duchovní, tak také astronomické. Nevylučuje se ani nadpřirozený význam Stonehenge, neboť výstavba Stonehenge bývá mnohdy spojována s postavou kouzelníka Merlina. Zatímco někteří věří, že Stonehenge byl magický chrám druidů sloužící k uctívání bohů, jiní považují Stonehenge třeba za rituální svatyni, místo léčení raněných a beznadějně nemocných, astronomickou observatoř, jež v době kamenné pomáhala určovat za letního a zimního slunovratu prostřednictvím stínů délku dne a noci včetně východu Slunce i Měsíce, prehistorický kalendář, či starověké pohřebiště aj. Na té úplně poslední variantě se dokonce shodují i mnozí výzkumníci.

    Stonehenge přitahuje cestovatele po celý rok. Vypravit se k němu lze jak kyvadlovou dopravou, tak také pěšky po trávníku nebo asfaltové cestě. Absolutně největšímu přílivu cestovatelů z celého světa čelí Stonehenge v období od konce července až do poloviny září. Fotografické nadšence zpravidla neodradí ani chladné zimní měsíce, neboť právě ty vytvářejí naprosto dokonalou kulisu pro impozantní přírodní divadlo. Připravte se ovšem na to, že Stonehenge je neustále narván turisty k prasknutí.

    Během běžné otevírací doby (od 1. 6. do 31. 8.: 9.00-20.00 hodin) se návštěvníci sami nebo s odborným průvodcem k samotným kamenům dostanou nejblíže na vzdálenost cca 9 m. Mimo oficiální otevírací dobu však je možné se kamenům přiblížit o trochu více. Jedná se o takzvaný speciální návštěvnický přístup, který je umožněn nanejvíce 26 návštěvníkům. Běžná návštěva Stonehenge, během níž lze zajímavé informace vyslechnout například z audio průvodce v 10 jazycích, trvá přibližně od 90 minut do 2 hodin. Strávit však lze v okolí Stonehenge i celý den, neustále je co objevovat, zkoušet a poznávat. Informace o vstupném a otevírací době najdete tady.

    Návštěvu Stonehenge mohou cestovatelé začít třeba v novém informačním centru, které bylo otevřeno v roce 2014 ve vzdálenosti cca 2 km od Stonehenge. U Stonehenge už není možné ani navštívit toaletu, ani si zajistit nějaké drobné občerstvení. Centrum hostí výstavu, kavárnu, obchod se suvenýry, toalety, které nahradily nevyhovující dřevěné budky atd., a to vše v jedné jediné moderní budově. Budova nabízí atraktivní prezentaci historie Stonehenge. Úkrývá téměř 300 exponátů s významnou archeologickou hodnotou. Všechny z nich přitom byly nalezeny právě na Stonehenge. Jednou z nespočtu rarit je také rekonstrukce tváře muže z raného neolitu na základě 5,5 tisíce let starých kostí z pohřebiště poblíž Stonehenge.

    Právě Stonehenge v dnešní době hostí tu vůbec největší oslavu slunovratu na světě, svátku, který byl v předkřesťanském kalendáři tím vůbec nejdůležitějším svátkem celého roku. Není pochyb o tom, že již samotní stavitelé přikládali Stonehenge ohromný význam, o čemž svědčí již také umístění kvádrů. Jinými slovy, kameny v severovýchodní a jihovýchodní části komplexu jsou vyrovnány tak, že při letním i zimním slunovratu (latinský výraz pro slunovrat, „solstitium“, doslova znamená „slunce stojí nepohnutě“) procházejí sluneční paprsky skrz monument. Cestovatelé, kteří tyto oslavy zažili na vlastní kůži, mluví o skutečně magickém a nezapomenutelném zážitku.

    Slunovrat ve Stonehenge má jedinečnou moc přivábit tisíce cestovatelů z různých koutů Británie i celého světa. Mezi obdivovateli tohoto prehistorického monumentu jsou stoupenci alternativního myšlení, novodobí druidové zpívající magická zaříkadla, neo-pohané, obdivovatelé keltské kultury, samozvaní kouzelníci a čarodějnice i docela obyčejní lovci zážitků. Během celonočního shromáždění mají tisíce obdivovatelů magické síly tohoto kultovního místa neopakovatelnou možnost vstoupit do vnitřní části kruhu. Sešli se zde proto, aby společně oslavili den slunovratu, ať už toho letního, či zimního. Zimní slunovrat starověké kultury považovaly za moment zrození nového Slunce. V tento zcela magický den převezmou nad Zemí pevnou vládu temné síly noci, neboť Slunce se ocitne nejníže nad obzorem a pozbude všechny své síly. Na prehistorickém místě v jižní Anglii lze východ Slunce vítat také v den letního slunovratu, nejdelší den v roce na severní polokouli. Místo východu Slunce v tento nejdelší den v roce na severní polokouli vyznačuje sloup / špičatý Sluneční kámen, který stojí mimo samotný kruh a který nese jméno Heel Stone. Vstup na tuto oslavu je zcela bezplatný za předpokladu dodržování stanovených podmínek.

    Víte, že....?

  • Ročně Stonehenge navštíví téměř milion turistů a i přesto stále zůstává zatím neobjasněnou záhadou?
  • Stonehenge byl původně postaven ve 3 etapách o délce trvání 500 let (3000 př. n. l.-2500 př. n. l.)? Jedna z teorií dokonce říká, že ve skutečnosti těch etap bylo celkem 6 a že stavba pokračovala až do roku 1500 př. n. l. Současně se má za to, že každá z těchto konstrukčních fází si vyžádala více než 30 milionů hodin práce.
  • Na stavbu byly použity takzvané Modré kameny s bílým tečkováním (= sopečný ryolit, měďnatá břidlice), dodané na stavbu počátkem doby bronzové, jež ve vlhkém prostředí samovolně zmodrají? V okolí Stonehenge se přitom žádné takové kameny nevyskytují.
  • Některé kameny pocházejí až z místa vzdáleného téměř 400 km?
  • Hlavní osa megalitického kruhu je orientovaná k východu Slunce o letním slunovratu?
  • Stonehenge nestál v krajině jako osamělý monument, naopak byl obstoupen nejméně 17 dalšími svatyněmi.