Rychnov nad Kněžnou a okolí

    Tento článek je součástí rozsáhlého a podrobného průvodce po Orlických horách a Podorlicku, ve kterém se dočtete o všech zajímavých místech tohoto kraje. V tomto článku se věnujeme jen jedné oblasti, městu Rychnov nad Kněžnou a jeho širšímu okolí. Tak pojďte s Cestami po světě prozkoumat Podorlicko.

    Rychnov nad Kněžnou je okresním městem v Královéhradeckém kraji. Leží na řece Kněžné a má něco kolem 11 tisíc obyvatel. Je rodištěm slavného českého spisovatele Karla Poláčka, autora Bylo nás pět. V této knize popisuje Poláček zábavně a poutavě očima Petra Bajzy svůj dětský život právě v Rychnově. K městu se vztahují i Poláčkova jiná díla. Je městem v Podorlicku, vůbec tím největším a nejvýznamnějším. V minulosti bylo krajem tkalců a soukeníků (v 19. století tu bylo víc než 400 soukenických mistrů), dnes jeho průmysl táhne automobilka Škoda Auto. První zmínky o městě pochází ze 13. století, do 15. století ho vlastnili páni z Drnholce, po nich se tu vystřídali Perštejnové, bavorská knížata a od 17. století do roku 1945 bylo město panstvím Libštejských z Kolowrat. Kolowratové jsou starobylý český šlechtický rod, původem ze středních Čech, jehož historie sahá až do konce 13. století. Rod Kolowratů hrál nezanedbatelnou úlohu v historii a politice nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě. Na konci 16. století pak v Rychnově vznikla a působila velmi silná židovská obec.

    Hlavní turistickou atrakcí Rychnova na Kněžnou je zdejší zámek. Nachází se na Poláčkově náměstí, kterému místní také říkají „rychnovské Hradčany“. Zámek byl vybudován v 2. polovině 17. století za Karla Františka z Kolowrat, který přestavěl původní renesanční budovu. Dnešní barokní podoba zámku pochází z počátku 18. století. Autorem architektonického návrhu je zřejmě architekt Jan Blažej Santini-Aichel, významný barokní architekt italského původu působící v Čechách. Jeho nejvýznamnějším návrhem je Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Zámek byl panstvím rodu Kolowratských, kterým se roku 1992 v restituci vrátil a dnešní hlava rodu tu dodnes s rodinou žije. Zámek má čtyři křídla, která se rozprostírají kolem nádvoří. Po obou stranách průčelí jsou hranolovité věže. Zámek je možné navštívit v rámci prohlídek. Dostanete se do zámeckých interiérů s původním nábytkem, uvidíte unikátní sbírku obrazů, která obsahuje nejen rodovou galerii Kolowratských, ale i další významná díla z dalších kolowratských zámků. Dále je tu k vidění sbírka zbraní, vějířů i skla, a také jediný dochovaný ceremoniální meč u nás, tzv. moravský Excalibur. V jednom z křídel zámku pak najdete Muzeum a galerii Orlických hor, kde se po celý rok mění výstavy. Na palác navazuje dvůr se správními budovami, zahrada se dvěma pavilony, jízdárna a velmi cenný zámecký barokní kostel Nejsvětější Trojice. Jeho původ sahá do přelomu 16. a 17. století, barokní úpravu mu dodal Santini v 1. polovině 18. století. V 19. století pak byla přestavěna požárem poničená chrámová loď. Kousek od kostela najdete hranolovou zvonici z roku 1604, ve které je zvon Kryštof z roku 1602, vůbec jeden z největších a nejcennějších zvonů v Čechách. Je třetím největším funkčním zvonem v Čechách (větší je jen zvon v katedrále sv. Víta v Praze a zvon na Bílé věži v Hradci Králové). V rámci vybraných prohlídkových okruhů je kostel a další kaple přístupný veřejnosti. Skvělá je i zámecká zahrada a volně přístupný zámecký park. Informace o expozicích, cenách vstupného a otevírací době najdete tady.

    Za centrum města lze považovat Staré náměstí s klasicistní radnicí ze začátku 19. století. V jejím přízemí je informační centrum a také Muzeum hraček. Milovníci historických hraček tu uvidí historické panenky, domy pro panenky, cínové vojáčky nebo různé stavebnice. Ze zajímavé historické zástavby upozorníme na ulici V Chaloupkách. To jsou historické domky pod zámkem, které si tu prý v 17. století postavili řemeslníci pracující na stavbě barokního panského sídla. Připomínkou významné židovské tradice, kterou město mělo od 16. století, je zdejší synagoga. Její interiér je obnovený, nachází se tu expozice věnovaná židovství v Česku a také část věnovaná Poláčkově tvorbě. Poláček sám byl Žid, který byl popraven v koncentračním táboře. Před synagogou je památník rychnovských obětí holocaustu. Nejslavnějšího rychnovského rodáka, spisovatele Karla Poláčka, pak připomínají také sochy představující hlavní hrdiny románu Bylo nás pět. Pocházejí z roku 2003 a nacházejí se před Pelclovým divadlem. Historický je také zdejší Židovský hřbitov z roku 1616, některé náhrobky pocházejí až z 18. století. Od hřbitova se vám naskytnou krásné výhledy na nedaleké Orlické hory. Ve městě je dále ornitologická sbírka Karla Plachetky se stovkami vycpaných ptáků a také pivovar, který je dnes spíše společenských a kulturním centrem města. Funguje to ale i minipivovar vyrábějící piva Kněžna, Habrovák nebo Zilvar. Po Rychnovu vede také naučný okruh Rychnovské šlápoty s 11ti zastaveními věnovanými Karlu Poláčkovi. V Rychnově se po celý rok koná celá spousta kulturních akcí, jejich kalendář najdete tady.

    A kam se podívat v okolí Rychnova nad Kněžnou? V Černíkovicích třeba najdete další z kolowratských zámků, tentokrát v empírovém slohu z 1. poloviny 19. století. Stojí na místě renesanční tvrze z 16. století. Kolowratové zámek užívali jako své letní sídlo až do roku 1945, kdy jim byl zabaven. Vrátil se jim v 90. letech 20. století v restituci. Zámek obklopuje park s rybníkem, skvělý pro procházku. U Javornice najdete dvě příjemné lesní studánky s kaplemi a také Památník Vojtěcha Sedláčka (dům č. p. 37), českého krajináře pocházejícího od Hradce Králové. Do obce Lukavice by měli zamířit hlavně milovníci golfu, mají tu 9ti jamkové golfové hřiště. Milovníci a znalci románu Bylo nás pět možná znají obec Rampuše. Právě odsud totiž pocházela služka v rodině Bajzových, které malý Péťa říká Rampepurda. Ve vesnici je jí věnován pomník v podobě velké sochy. Mimochodem obec Rampuše je jednou z nejmalebnějších obcí na Rychnovsku. Z Rampuše si můžete udělat pěknou pěší túru k přírodní rezervaci Kačerov, což je rašelinná louka s výskytem rašelinné květeny.

    Kvasiny jsou známé především jako sídlo pobočky závodu Škoda Auto, největšího zaměstnavatele v kraji. Kvasiny mají průmyslovou historii od 19. století. Jednalo se o bělidla plátna, papírnu, cihlárnu, tkalcovnu. V 1. polovině 20. století tu ale podnikatel Karel Janeček založil karosářskou firmu, která se rozrostla do dnešní podoby – závodu Škoda Auto. Kolem automobilky se rozrůstá rozsáhlá průmyslová oblast, kde sídlí subdodavatelé automobilky. Ve městě najdete menší klasicistní zámeček, jehož původ sahá do začátku 17. století, přestavěn byl o století později a dnešní klasicistní podobu získal v 1. polovině 19. století. Na zámeček navazuje park s rybníčky. Dnes se v zámku koná celá řada kulturních akcí. Na Kvasiny téměř navazuje obec Solnice, v minulosti prosperující z výroby punčoch a obuvi. Stával tu klášter cyriaků, zničený za husitských válek. Od 16. století tu stávala tvrz, která od konce 17. století fungovala jako hospoda a tuto činnost plní dodnes, říká se jí Zámeček. Centrem obce je Masarykovo náměstí s empírovou radnicí z 1. poloviny 19. století.

    Velmi oblíbeným výletním cílem obyvatel Rychnova je Les Včelný. Jde o lesní porost na březích Javornického potoka, který křižuje síť turistických stezek a cyklotras. Na jedné straně najdete oblíbené koupaliště, na druhé straně pak Ivanské jezero, umělou vodní nádrž ze začátku 20. století. Příjemné je údolí pod hrází, kde najdete Ivanskou skálu s odpočinkovým altánem a umělou poustevní jeskyní. V jeskyni uvidíte dřevěnou figurku poustevníka sv. Ivana v životní velikosti, která připomíná zdejší legendu. V jeskyni žil skutečně kdysi poustevník, kterému dali jméno Ivan. O zdejším poustevníkovi se také říká, že nechal svalit balvan na ďábla, který se tady chtěl vykoupat. Čerta zranil a ten se propadl do pekla. Podle tradice u skály své pobožnosti vykonávali čeští bratři v době pobělohorské, kteří museli odejít do vyhnanství. Dalším oblíbeným místem je lázeňské místo zvané Studánka, které bylo původně založeno u pramene léčivé vody v 1. polovině 18. století. Dnes na tomto místě stojí kaple a moderní wellness hotel s přilehlými turistickými atrakcemi jako lanový park, lázeňský komplex s řadou procedur, minigolf, bowling a přírodní amfiteátr. Můžete se sem vydat i pěšky z Rychnova, k jezeru je to asi 3,3 km, ke Studánce pak necelých 5 km.

    Venkovská roubená stavení, která jsou typická pro krajinu Orlických hor i Podorlicka, můžete vidět v Liberku. Nachází se tu totiž jedinečný soubor roubených staveb – kostel sv. Petra a Pavla s farou a stodolou. Ke kostelu přiléhá hřbitov s dřevěnou zvonicí. Celý tento komplex roubených staveb doplňuje mariánských sloup z 18. století. Od konce 13. století v Liberku stával hrad Rychmberk, který v 15. století připadl Jiřímu z Poděbrad. Protože ho ale jeho tehdejší pán odmítl vydat, byl hrad obležen a dobyt a už v roce 1495 se hovoří o tom, že zcela zpustl. To, co z něho zbylo, obyvatelé rozebrali na stavební materiál. Na přelomu 18. a 19. století se na něm podepsalo také to, že byl místem intenzivního hledání pokladů. Z hradu se dodnes téměř nic nedochovalo.

    V obci Skuhrov nad Bělou najdete jen maličké pozůstatky dávného gotického hradu Skuhrova. Ten stával na skalnatém ostrohu nad řekou Bělou a první zmínky o něm pochází ze 13. století. Hrad potkal v 16. století obdobný osud jako výše zmiňovaný hrad Rychmberk a v roce 1558 se o něm hovoří jako o zpustlém. Dnes se tu dochovalo jen pár zdí, přes příkopy a podhradí sem vedou dřevěné mosty. Dřevěná socha, která vítá návštěvníky v předhradí, zpodobňuje prvního doloženého majitele hradu. Na hradě pak také najdete novou, dřevěnou a 11 metrů vysokou rozhledu, ze které se vám naskytnou pěkné výhledy na Orlické hory. Samotná obec Skuhrov nad Bělou v minulosti proslula svými hutěmi, které zpracovávaly železnou rudu vytěženou v okolí. Hutě zanikly po třicetileté válce, znovu obnoveny byly na konci 18. století, kdy tu byla založena železárna – Růženina huť. Informační centrum v obci nabízí malou expozici věnovanou výrobě železa.

    Autor článku: M. Kučerová