Litomyšl

  • Město, jež je neodmyslitelně spjato se Smetanou, který se zde narodil, proto také často nazývané Smetanova Litomyšl, se nachází v Pardubickém kraji asi osmnáct kilometrů od Svitav. Město je také spojeno s hudebními tradicemi, jimiž i proslulo. Leží na pomezí Čech i Moravy a představuje místo, které posloužilo jako inspirace velkým osobnostem české kultury - Alois Jirásek, Božena Němcová, Teréza Nováková, Magdalena Rettigová či Julius Mařák.

    Litomyšl si zachovává spíše maloměstský ráz a díky svému kulturnímu bohatství i tradicím je turisty vyhledávanou. Každý rok se na přelomu června a července od roku 1949 v prostředí zámku koná operní festival Smetanova Litomyšl. Protáhlé litomyšlské náměstí patří k pozoruhodným ve střední Evropě. Jeho délka činí skoro 500 metrů a je obklopenou celou řadou renesančních, barokních a empírových měšťanských domů s podloubími. Dominantou náměstí je stará radnice, která pochází z roku 1418 a povšimněte si především její barokní fasády.

  • Zámek Litomyšl

    Vypadá, jako byste se ocitli v nějaké pohádce. Patří nejen k nejhezčím, ale i nejvýznamnějším renesančním památkám nejen v České republice, ale i v Evropě. Zámek se nachází severně od centra města. Blízko zámku najdete zámecký pivovar, místo, kde se narodil Bedřich Smetana. Vratislav z Pernštejna dal postavit zámek v 2. polovině 16. století. Autory zámku jsou italští mistři Giovanny Battista Aostalli a Ulrico Aostalli. V sousedství zámku vznikla zahrada s fontánami. Další majitelé do vzhledu zámku příliš nezasáhli, ke změnám docházelo především v interiérech. K přestavbám došlo hlavně po požáru roku 1775, kdy interiéry získaly barokní, rokokový a klasicistní ráz. Na konci 18. století dal Jiří Josef z Valdštejna vybudovat v přízemí zajímavé divadlo, jež se zachovalo v nezměněné podobě dodnes. Naposledy zámek vlastnil rod Thurn-Taxisů, kterým byl ale zámek zkonfiskován. Pozoruhodnost zámku přestavují sgrafita, která pokrývají skoro celou vnější fasádu, již za rakouské monarchie patřila k nejkrásnějším na území monarchie. Autorství patří italskému umělci, česky zvanému Šimon Vlach, jenž na zdi umístil kolem 8 000 psaníček. K zajímavostem zámku patří zámecké divadlo, umístěné v přízemí západního křídla. Za svou proslulost vděčí především velké bohatosti dekorací, jež byly namalovány vídeňským dvorním malířem J. Platzerem. Spatříte šestnáct dekorativních variací zmenšených kulis (např. přímořská krajina, žalář, chrám), které se při představení používaly. K výměně kulis byl zbudován truhlářem Václavem Bonaventurou důvtipný systém, jenž i dnes vzbuzuje obdiv. Říká se, že po arkádových ochozech za temných nocí bloudí duch pyšné a lakomé baronky, která si nese prokletí od žebračky, jíž nedala almužnu.

    Chcete-li se podívat dovnitř zámku, můžete si vybrat ze dvou variant prohlídkových tras. Buď projdete základní prohlídkovou trasu, kdy navštívíte jedinečné zámecké divadlo, Hlavní sál, Modrý pokoj, Velkou jídelnu či třeba Hudební salon. Zvolíte-li prodlouženou prohlídkovou trasu, uvidíte vše jako na základní prohlídce, ale navíc se podíváte i do hostinských pokojů a zámecké kaple.
    Aktuálně lze navštívit i expozici s historickými klavíry.
    Více informací o zámku, otevírací době, vstupném naleznete zde.

    Autor článku a fotografií: Tereza Jirásková