Letohrad a okolí

    Tento článek je součástí rozsáhlého a podrobného průvodce po Orlických horách a Podorlicku, ve kterém se dočtete o všech zajímavých místech tohoto kraje. V tomto článku se věnujeme jen jedné oblasti, městu Letohrad a jeho širšímu okolí. Tak pojďte s Cestami po světě prozkoumat Podorlicko.

    Náš průvodce po této části Podorlicka začneme v Letohradu. Město o asi 6 tisících obyvatelích leží v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji a až do roku 1950 se mu říkalo Kyšperk. Tento název město dostalo podle stejnojmenného hradu založeného tady ve 13. století pány ze Žampachu, a to na místě tehdejšího sídla loupeživého rytíře Jeniše z Kyšperka. Hrad Kyšperk zanikl po připojení k panství Žampach na konci 14. století a dodnes se z něj dochovaly jen nějaké ty valy a příkopy obklopené lesy. Nejstarší zpráva o městě se pak datuje do roku 1513, největší rozvoj město zažilo v 2. polovině 17. století pod vládou Vitanovských z Vlčkovic. V této době se dnešní Letohrad proměnil v pěkné barokní město. V 19. století město proslulo výrobou sirek, později textilním průmyslem. Dnešní název Letohrad je umělý a nemá v historii žádnou oporu. Vznikl po sloučení obcí Kyšperk, Orlice, Kunčice a Červená. Letohrad je ale spojen i řadou významných osobností. Narodil se tu F. V. Hek, což byla postava, kterou se inspiroval A. Jirásek pro napsání románu F. L. Věk. Narodil se tu otec M. Albrightové a ona sama sem několikrát zamířila na návštěvu a údajně se tu na své cestě také zastavil Jára Cimrman. Krom toho je Letohrad v současné době znám jako rodiště našich nejlepších biatlonistů. Funguje tady totiž nejznámější český biatlonový klub, Biatlon Letohrad, ze kterého pochází i Ondřej Moravec, rodák z nedalekého Ústí nad Orlicí.

    Centrem města je Václavské náměstí, městská památková zóna, v jejímž centru je barokní mariánský sloup z 18. století. V jednom jeho rohu stojí barokní zámek z roku 1680, v 18. století přestavěný a rozšířený. Jedna jeho část je přístupná veřejnosti a zdejší expozice se věnuje způsobu života od baroka po secesi. Ve zdejších sklepních prostorách je možné navštívit Muzeum Járy Cimrmana, které návštěvníky seznamuje s jeho vynálezy, ale i cestovatelskou a výtvarnou činností. Je zde i jeho světnička. Na terase u zámku je pak pomník věnovaný tomuto velikánovi, který údajně tehdejší Kyšperk navštívil roku 1904, přičemž také prohlásil, že se pokusí o uzavření Zemské brány v Orlických horách. Myslel tím samozřejmě postavení přehrady s hydroelektrárnou, dnešní Pastviny. Informace o otevírací době a cenách vstupného muzea najdete tady. Za zámkem dále najdete pěkný park s dřevinami i květinami, založený v 18. století. Park je doplněn empírovou kašnou a umělou jeskyní s vyhlídkou, která je skvělým tipem na výlet s dětmi. Sídlí v ní totiž nejen drak Kyšperák, ale i jiná strašidla. Nabízejí se také noční strašidelné prohlídky. Na náměstí dále najdete kostel sv. Václava, u nás ojedinělá ukázka tzv. římského baroka a dále pak několik památkově chráněných měšťanských domů ze 17. a 18. století. V č. 7 sídlí městské muzeum s expozicí věnovanou sirkařství, ale také tu uvidíte Napoleonovy saně, na kterých prchal z prohrané bitvy v Rusku nebo expozici věnovanou historii města.

    Zajímavou zastávkou může být také letohradské Muzeum řemesel, sídlící v areálu barokního dvora z 2. poloviny 17. století. Barokní sýpka, ve které je dnes muzeum, je největší svého druhu v Evropě. Muzeum nabízí expozici věnovanou řemeslům a živnostem od roku 1840 do 1930. Dozvíte se tu více o známých i méně známých řemeslech. Je tu k vidění 100 let stará školní třída, vozovna historických vozidel i skanzen řemesel. Informace o cenách vstupného a otevírací době muzea najdete tady.

    Další letohradskou atrakcí je skvěle zrekonstruovaná renesanční tvrz Orlice, jejíž původ sahá až do konce 13. století. Nejprve fungovala jako sídlo místních vladyků, a když po připojení ke Kyšperku roku 1650 přestala fungovat jako panské sídlo, využívala se k hospodářským účelům, při kterých ale byla velmi zanedbávána. Roku 2008 byla soukromou společností výborně zrekonstruována a dnes je přístupná veřejnosti. Je skvělou ukázkou drobného panského sídla, které svou výzdobou není zcela typické pro český venkov. K dispozici je několik prohlídkových tras, informace o cenách, otevírací době i přehled tras najdete tady. V rámci prohlídek můžete vidět lovecký salon i kuchyni, sklepení, archeologické nálezy, sbírku středověkých zbraní, lovecké trofeje. Je tu ale i jeden okruh vhodný pro děti nebo expozice věnovaná orlickému sklářství.

    A co dál vidět na Letohradsku? Milovníky válečného opevnění potěší další bunkr, dělostřelecká tvrz Bouda z let 1936 až 1938. Nachází se na kopci pod Suchým vrchem a je to jedna z mála tvrzí dochovaných v původní podobě. Tvoří ji pět objektů, které byly ve své době schopny odolat všem zbraním. Pod zemí jsou spojeny chodbami a sály a tady se nacházelo veškeré zázemí – nemocnice, kuchyň, sklady i ubikace vojáků. Pevnost je možné navštívit v rámci prohlídek, více o nich se dozvíte tady. V oblasti je i celá řada dalších opevnění, kolem vede také naučná stezka Betonová hranice. V okolí je několik objektů lehkého opevnění, tzv. řopíků, dále je tu objekt těžkého opevnění K-S 25 Na sedle. Bouda je součástí Králické pevnostní oblasti, což je nejlépe zpřístupněná část předválečného opevnění Československa. Nejvýznamnějším objektem této soustavy je tvrz Hůrka, tvořená taktéž pěti objekty a necelými dvěma kilometry podzemních chodeb. I tvrz Hůrka, ležící asi 7 km od Boudy, nabízí možnosti prohlídek. Více o nich se dozvíte tady.

    Buková hora je 958 metrů vysoký horský vrch, který dostal své jméno podle množství buků, které převažují ve zdejších lesích. Na samotném vrcholu kopce je pěkná skalní vyhlídka s Rampušákovým trůnem. V zimě je to oblíbená destinace lyžařů, protože zdejší Skiresort Buková hora spojuje dvě údolí s lyžařskými areály. Jde o areály Skipark Červená Voda a Čenkovice. Oba areály společně na jeden skipas umožňují využít zdejších 8 km sjezdovek a také nejrychlejší a nejdelší lanovku v Orlických horách. Více informací tady. V okolí Bukové hory jsou také skvělé možnosti pro běžkové lyžování, najdete tu na 60 km upravených tratí. Trasy vedou přes Červenovodské sedlo na Suchý vrch s Kramářovou chatou a dále na Mladkov, kde jsou upravené pro běžkaře svahy vrchu Adam.

    Pro běžky se dá využít i běžkařských tratí na letohradském biatlonovém areálu, který je veřejnosti volně přístupný mimo konání oficiálních tréninků.

    Z dalších míst v okolí pak okrajově zmíníme údajně zázračnou, poutní Horákovu kapli z 2. poloviny 19. století s křížovou chodbou v pěkné obci Dolní Dobrouč, která skýtá i pěkné roubené chalupy. Hodnotné městské jádro má i podhorské městečko Jablonné nad Orlicí na úpatí Suchého vrchu. Cenné historické domy pochází z období od 18. do 19. století. Nejzajímavějším z nich je Ulbrichtův dům č. 26, tradiční roubené stavení s pavlačí. Hezké jsou i č. 87 zvané Srdíčko nebo č. 30 empírový Matyášův dům. V posledním zmíněném domě je expozice věnovaná historii města. Jablonným vede vycházkový okruh věnující se historii města. Zastávku můžete udělat také v Písečné, kde se dochoval pěkný Maarův vodní mlýn (čp. 35). Prošel rekonstrukcí, během které byl proměněn na mlýn poháněný Francisovou turbínou. Ve mlýně je expozice věnovaná vesnickému bydlení a mlynářskému řemeslu v minulosti. V obci je také koupaliště Roubínek s řadou možností sportovního vyžití. Velmi oblíbeným místem u začínajících horolezců jsou rulové Studenecké skály (někdy také Studentské). Nacházejí se na svahu vrchu Studený a jsou nejzajímavější skalní skupinou v Orlických horách. Skály tvořící pás dlouhý asi 0,5 km jsou vysoké kolem 20 metrů, nejvyšší skála má 27 metrů. Horolezci je často využívají jako cvičný terén. Pěkným údolím lemovaným skalami je také tzv. Hradisko v Údolí Orličky. V horní části údolí stojí skála připomínající bývalého rakouského císaře Františka Josefa I. V dolní části údolí jsou pak dvě skály připomínající brány.

    Velmi oblíbeným výletním místem je 995 metrů vysoká hora zvaná Suchý vrch. V jeho sedle stojí turistická Kramářova chata z 30. let 20. století doplněná o vodárenskou věž, která slouží i jako rozhledna. Rozhledna je otevřená každý den a nabízí krásné výhledy na Kralický Sněžník, Hrubý Jeseník s Pradědem, Orlické hory i další místa v okolí. U chaty je malá obora s ochočenými jeleny. Na Suchý vrch lze dojet autem po silnici z Červenovodského sedla. U Suchého vrchu zmíníme krátkou (2,3 km) trasu kolem vrchu. Začíná a končí u zdejší rozhledny, odkud se vydáte ke zdejšímu skalnímu útvaru Bradlo, dále na rozcestí U Tří pánů, kde uvidíte starý hraniční kámen vymezující hranice tří panství. Na dalším rozcestí, Pod Bradlem, se po modré značně dostanete zpět k rozhledně.

    Jednou z dominant této oblasti je pak Žampach, hradní vrch se zříceninou hradu. Hrad tu byl založen na přelomu 13. a 14. století, později byl přestavěn. Ve 14. století je spojován s Janem ze Smojna zvaným Pancíř, což byl loupeživý rytíř, který přepadal pány i kupce v celém širokém okolí. Nakonec byl popraven. Hrad zpustl v 16. století, načež byl ještě vydrancován Švédy během třicetileté války. Zcela zanikl v polovině 17. století. Dodnes se tu dochovaly výrazné zříceniny, které tvoří předhradí, hospodářské budovy, spodní část paláce, zdi. Na hradním vrchu si po zániku hradu vystavěli svou letní rezidenci jezuité, tu na konci 18. století přestavěli na klasicistní zámek. Zámek obklopuje malý anglický park s arboretem. Park je přístupný veřejnosti.

    Autor článku: M. Kučerová