Kulturní trojúhelník

  • Severně od druhého největšího města Srí Lanky, Kandy, se zarostlá horská džungle mění v zelené nížiny, mlžné pralesy a rýžová pole. Tenhle region v severním vnitrozemí Srí Lanky je kolébkou srílanské civilizace a celá oblast je známa pod názvem Kulturní trojúhelník. Tato část ostrova láká turisty na nejvýznamnější památky připomínající zlaté věky sinhálské civilizace, které jsou rozprostřené nedaleko od sebe mezi třemi významnými historickými královstvími – Kandy, Polonnaruwou a Anuradhapurou. Všechna tři města byla kdysi třemi nejvýznamnějšími královstvími na ostrově. Králové nejprve pobývali v Anuradhapuře, ale protože byla dost blízko Indii a Indové na ni rádi útočili, přesídlili do Polonnaruwy. I ta trpěla pod útoky nájezdníků a králové se tak přesunuli do horského Kandy, které bylo skutečně nedobytné. Oblast Kulturního trojúhelníku nabízí kromě impozantních zřícenin královských měst Polonnaruwy a Anuradhapury nespočet dalších historických míst, jeskynních chrámů, ztracených lesních chrámů a opuštěných královských paláců a klášterů. Žijí tu také divocí sloni, které při troše štěstí můžete volně spatřit. Sloni se tu u místních ovšem netěší příliš velké oblibě, protože jim jednoduše ničí úrodu. Často tu tak uvidíte oblasti ohraničené ostnatým drátem a u rýžových políček tak můžete vidět vysoko postavené dřevěné chaloupky, ve kterých místní drží v nocí stráž právě před divokými slony. V Kulturním trojúhelníku vás tak čeká nejen poznávání kultury, ale naskytnou se vám také skvělé možnosti safari. Sloni totiž nejsou jedinými zvířaty, které tu můžete potkat. V tomhle článku se dozvíte o těch nejzajímavějších místech, které byste při zkoumání historie Srí Lanky neměli minout.

    Naše putování po nejvýznamnějších historických památkách Srí Lanky začneme v okolí města Kurunegala, což je velké město a komerční centrum celé oblasti, ve kterém toho ale moc k vidění není. V samotném městě je pěkná kamenná hodinová věž, vodní nádrž Kurunegala Tank a okolí města je poseté holými skalami. V okolí Kurunegaly ale leží pár skutečně zajímavých míst, která byste mohli navštívit. Asi 20 kilometrů od Kurunugely leží jeskynní chrám Ridi Vihara (Stříbrný chrám). Svatyni postavil král Dutugemun na místě, kde našel stříbrnou žílu. Areál svatyně tvoří několik budov a nechybí ani strom bo. Zdejší chrám Varakha Valandu Vihara hodně připomíná stavitelství jižní Indie, za chrámem leží hlavní chrám celého areálu, který má dvě části. Spodní chrám (Pahala Vihara) je vbudován do skály, je tu k vidění slonovinová řezba pěti žen a několik soch a po schodišti se pak dostanete do Horního chrámu (Uda Vihara) se sochou sedící Buddhy a kupou dalších soch. Pěkný je také zdejší měsíční kámen s napodobeninou slonů a zajímavá je malba napravo od vstupních dveří, která zblízka připomíná devět žen a z dálky se mění ve slona. Jeskynní chrám Ridi Vihara je dostupný jen autem.

    Dalším působivým místem poblíž Kurungely je lesní klášter Arankele ležící v pralese mezi Hiripitiyou a Kumbukwewou. Ten je také přístupný jedině autem po dost špatně značené cestě. Je to památka překvapivě málo navštěvovaná, ale rozhodně stojí za to. Areál kláštera nabízí nejen klášter, ve kterém dodnes žijí mniši pamsukulika, ale hlavně ruiny z 6. století, které dokládají způsob života zdejších obyvatel. K vidění je tu stará kamenná nádrž v kamenné ohradě (asi pozůstatek klášterního špitálu) a pozůstatky hlavních budov vytvořených z obrovských kusů kamene (třeba kapitula s vodním příkopem, přijímací síň, kamenný záchod). Za pozůstatky hlavních budov vede meditační stezka, což je dlouhý geometricky rovný chodník s jakýmsi kruhový obchvatem, který tu byl prý vybudován proto, aby do sebe mniši při meditaci nenaráželi. Kolem chodníku jsou k vidění další zbytky budov. Stezka končí u jeskynního chrámku, což je vůbec nejstarší část ruin datovaná až do 3 st. př. n. l.

    Asi 25 kilometrů od Kurungely ve vesnici Padeniya leží chrám Padeniya Raja Mahavihara, krásný chrám se zabudovanou svatyní do skály. Hlavní síň podpírají krásné pilíře, je tu k vidění i lotosové jezírko a nechybí tradiční strom bo. V okolí Kurungely pak také leží ruiny dávno opuštěných měst. Ruiny města Panduwas Nuwara dokládají jedno z nejstarších měst na ostrově. Odsud se králové postupně přesunuli do Pollonaruwy a Anuradhapury a město tak osiřelo. Trosky města leží na docela velké ploše, ve středu areálu je citadela s hradbami a příkopem a ruiny královského paláce (tedy spíš jen stopy jeho základů). Mnoho staveb je stále pohřbeno pod zemí a čeká se na vykopávky, které by měly odhalit další stavby. Jsou tu dále ruiny tří klášterů a nedaleko jednoho z nich leží i nejtajemnější a nejzajímavější památka zvaná Eletem Maligawa. Jedná se o základy kruhové budovy, která je pro ostrov dost netypická. Kulatá stavba má symbolizovat spojení vesmíru s panovníkem. Podle legendy v Eletem Maligawa byla zavřena královská dcera Unmadachitra, které bylo prorokováno, že její syn zabije strýce vládce. Ten to nechtěl dopustit a princeznu zavřel do téhle věže. Z věže ji nakonec samozřejmě zachránil sveřepý princ. Druhým opuštěným městem je asi 45 kilometrů od Kurungely ležící Yapahuwa. Ta fungovala jako město jen krátce ve 13. století a dnes je tu k vidění citadela na skále, krásné kamenné schodiště, na jehož vrcholu je pěkná Lví terasa. Tady kdysi stával Chrám Buddhova zubu při svém dlouhém putování po Srí Lance. Z terasy je krásný výhled.

    Město Matale je významné centrum tradičních srílanských řemeslných výrobků, konkrétně lakovaného nábytku. Hlavní a vlastně jedinou atrakcí tohohle města je obrovský chrám Sri Muthumariamman Tvevasthanam. Je to vůbec největší hinduistický chrám na Srí Lance zasvěcený jihoindické a srílanské hinduistické bohyni Mariamman. U hlavní silnice z Kandy do Dambully leží klášterní komplex Aluvihara, který hrál významnou roli v historii buddhismu na Srí Lance. Tady se totiž do písemné podoby přepsaly Tři koše – texty Buddhova učení, které se až do roku 80 tradovaly pouze ústně. Nejzajímavějším zdejším místem je skupina jeskynních chrámů. V prvním chrámu je socha spícího Buddhy. Odsud se po schodech dostanete do dalšího chrámu a postupně vylezete až na vrchol, kde je dágoba, od kterého je velmi pěkný výhled na okolí.

    Asi 25 kilometrů od Matale leží starosinhálská svatyně vystavená ve stylu jihoindické architektury, které se říká gedige. Leží nad vodní nádrží a její původ není přesně znám. Ono se toho o ní ví vůbec dost málo. Tahle svatyně je jiná než tradiční srílanské chrámy, kterých jste už při svém putování určitě viděli celou řadu. Je z kamene a vypadá jako typická hinduistická stavba. Je proto zvláštní, že tu nejsou žádné malby ani sochy hinduistických božstev.

    Jednou z nejlépe zachovalých rezervací na ostrově je Národní park Wasgomuwa. Park leží obklopen řekami Amban Ganga a Mahaweli Ganga. Kolem řek je tvořen pralesem, na východě jsou pak pusté pláně. K vidění tu jsou hlavně sloni (nejvíce v období od února do dubna), ale také buvoli, levharti, medvědi pyskatí. Vchod do parku je z jižní strany asi 20 kilometrů od vesnice Hettipola.

  • Jeskynní chrámy v Dambulle

    A konečně se dostáváme k jedné z největších atrakcí Kulturního trojúhelníku. Přímo ve středu téhle oblasti leží nepříliš zajímavé město Dambulla, které ovšem po celém světě proslavily zdejší skutečně úchvatné jeskynní chrámy. Jedná se o vrcholné dílo sinhálského buddhismu. Jeskynní areál tvoří pět jeskyní s řadou soch a nádherných maleb. Jeskyně jsou zabudované do 160 metrů vysoké skály a jsou to buddhistické svatyně vybudované králem Valagambou, který tu musel žít po nějakou dobu v exilu. Když se později stal v Anuradhapuře králem, z vděčnosti tu nechal vybudovat velkolepé jeskynní chrámy. Ty vznikly tak, že se v rozlehlém prostoru pod převisem vystavěly stěny, které prostor rozdělily. Další jeskyně pak přibyla za kandyjských králů. Od roku 1991 je areál zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

    Jeskyně číslo 5 (Devana Alut Viharaya) je malá a byla vybudována jako poslední. Pyšní se hlavně sochou 10 metrů vysokého Buddhy. Následuje jeskyně číslo 4 (Paccima Viharaya) a jeskyně číslo 3 (Maha Alut Viharaya), které nabízí na 50 soch Buddhy a řadu nástěnných maleb. Vrcholem prohlídky je jeskyně číslo 2 (Maharaja Viharaya), která je největší a nejkrásnější. Zabírá prostor 50 x 7 metrů a impozantní jsou zdejší nástěnné malby, které jsou vůbec nejkrásnější, jaké můžete na Srí Lance vidět. Jsou na nich znázorněna svatá místa na Srí Lance, scény z Buddhova života a stropní obrazy zas líčí „Vítězství nad Márou“ – pokušení, se kterými se Buddha musel setkat předtím, než dosáhl osvícení (šedí démoni, kterým vládl bůh podsvětí Mára na slonovi či Márovy krásné svůdné dcery). Poslední jeskyně číslo 1 (Devaraja Viharaya) je věnována Višnuovi a je v ní 14ti metrový spící Buddha.















    Dole u schodů vedoucích do jeskynního chrámu je stavba zvaná Zlatý chrám s 30ti metrovým sedícím Buddhou (zdejší nápisy lžou, neboť říkají, že je nejvyšší na světě, což v žádném případě není pravda). V ní sí zakoupíte vstupenky. Je tu pak také Dambullské muzeum, které ukazuje vývoj srílanského malířství. K jeskynním chrámům se dostanete po schodišti vedoucím pěknou přírodou, na které vás budou doprovázet desítky pěkně drzých hulmanů. Ačkoliv vypadají jako roztomilé opičky, dokáží být pěkně agresivní.





























    Dambulla je velmi dobře dostupná, protože leží na křižovatce mezi Colombem, Kandy a Anuradhapurou. Autobusové nádraží je přímo ve městě, autobusy odsud jezdí do Anuradhapury, Colomba, Habarany či Kandy.

  • V okolí města Kurunegala se nachází další pěkná přírodní rezervace, Namal Uyana Conservation Forest se stovkou milionů let starými růženínovými kopci. Je to vůbec největší zásobárna tohoto kamene v jižní Asii. Další zajímavostí je, že je tu vůbec největší porost srílanského národního stromu zvaného na, který má krásně voňavé květy. Nejlepší období pro návštěvu parku je tak od dubna do června, když stromy kvetou. Do pralesa vede stezka od vstupu, cestou minete různé zříceniny. Z vrcholu hor je krásný výhled.

    U nádrže Kala Wewa Tank ve vesnici Aukana je k vidění 12ti metrová socha Buddhy vybudovaná z jednoho kusy skály. Asi 11 kilometrů od téhle sochy leží druhá podobná socha, a to ve městečku Sasseruwa, která byla původně součástí kláštera, jehož zbytky tu můžete dodnes vidět.

    Dalším velmi zajímavým a turisticky atraktivním místem je na 200 metrů vysoké skále uprostřed džungle se tyčící pevnost Sigiriya. Tahle „Lví skála“ byla významnou středověkou metropolí, která je od roku 1982 zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedna z nejoblíbenějších atrakcí Srí Lanky leží asi 15 kilometrů od Dambully a turisty je narvaná doslova k praskutní, což trochu kazí celý dojem - společně s přepáleným vstupným, které je bohužel tradičním neduhem turistických atrakcí Srí Lanky. Již ve 3. století př. n. l. pevnost sloužila jako klášter, ve kterém pobývali buddhističtí mniši. Poté byla významným královským palácem. Pevnost byla opuštěna ve 12. století a od té doby dost chátrala. Na skálu vystoupáte po stezce kombinované se schody a naskytnou se vám nejen ruiny královského paláce, ale i skutečně úžasný výhled. Pod skálou jsou královské zahrady a ruiny původního kláštera. Vodní zahrady nesou název podle vodních příkopů, které chránily cestu ke skále. Vodní příkopy tvoří čtyři jezírka, která po naplnění vytvoří uprostřed ostrůvek, ze kterého vedou pěkné chodníčky do zahrad. Za Vodními zahradami je Zahrada kamenů, dřívější centrum mnišského života. Dále jsou tu jeskyně Deraniyagala a Jeskyně kobří kápě připomínající kobru.

    Na skalní stěně pod skálou se nacházejí nejslavnější nástěnné malby na Srí Lance zvané Sigirijské krásky (Sigiriya Damsels). Jsou to jediné zachovalé malby z dob středověké Srí Lanky, které jsou typickým letákovým lákadlem turistů. Najdete je snad na každém prospektu. Dříve to byla vůbec jedna z největších obrazových galerií na světě (140 metrů x 40 metrů). Z původních 500 krasavic se jich dochovalo asi 21 a jedná se pravděpodobně o portréty nebeských nymf krásně naturalisticky spodobněných. Hned za těmihle malbami je Zrcadlová zeď s graffiti na zdi ze 7. století. Dále tu jsou zbytky Audienční síně, kamenný trůn v jeskyňce Asana a polorozpadlá Terasová zahrada. Z Lví plošiny s pozůstatkem kamenného lva, jehož tlamou se kdysi chodilo do paláce si pak vyšlápněte na vrcholu skály, kde jsou dnes základy paláce a vyplatí se sem vylézt kvůli krásnému výhledu.

    Ačkoliv je Sigiriya půvabná, naším tipem je sousední skála, která leží jen asi dva kilometry od Sigiriye a nese název Pidurangala. Do zdejšího maličkého jeskynního chrámu prý byli přemístěni mniši ze Sigiriye, když se z kláštera stal královský palác. Stejný výhled jako ze Sigiriye se vám tady naskytne za třetinové vstupné. Výšlap po nepříliš udržované skalní cestě džunglí vám zabere asi 30 minut. Dole pod skálou jsou pozůstatky lesního kláštera, který tu stával asi v 1. st. př. n. l.















    Neměli-li jste dosud možnost spatřit slony, můžete to napravit v ekoparku Hurulu, kde se od ledna do března potulují i stáda o třiceti jedincích. Park je nedaleko města Habarana, které je také centrem pro safari výpravu v okolí. Ceny jsou ale skoro stejně drahé jako v Yale. Kolem Habarany, Dambully i Sigiriye jsou mlžné pralesy, polní hrbolaté cesty vedoucí nádhernou přírodou, kterou naruší jen pár jednoduchých domků místních. Máte-li auto, zajeďte se jen tak toulat po podobných silnicích. Při troše štěstí si totiž uděláte vlastní safari a zadarmo. Upozorníme i na pozůstatky lesního kláštera na svazích kopců Ritigala. Zdejší kopce jsou prý místem, o kterém se ve slavné Rámajáně hovoří jako o Aristha – místo, ze kterého skočil Hanuman ze Srí Lanky do Indie. Klášter je po staletí oblíbený u poutníků, v 9. století zde žili mniši pansukulici. Nechal ho pro ně postavit král Sena I., který byl okouzlen jejich neuvěřitelným odříkáním. Zdejší ruiny rozeseté po zelené džungli působí skutečně tajuplně. Je tu k vidění zbytek vodní nádrže, chodník vedoucí lesem a několik dalších pozůstatků budov, jejichž význam není znám. Nedaleko Habarany leží další dva národní parky, ve kterých můžete vidět početná stáda slonů. Národní park Kaudula asi 22 kilometrů od Habarany chrání migrační koridor pro slony, kteří se schází u zdejšího jezera. Nejvíce slonů tu je k vidění od září do října, kdy se jich tu může napájet i více než 200. Sousední Národní park Minneriya taktéž chrání migrační koridor slonů a kombinuje mokřady i suchý tropický prales. Zde je nejvíce slonů k vidění od června do září.















  • Polonnaruwa

    Jedním z nejzajímavějších a nejnavštěvovanějších historických míst na Srí Lance je město Polonnaruwa. Období 12. století bylo nejvýznamnějším obdobím této starověké civilizace a bylo to jedno z nejnádhernějších měst celé jižní Asie. Dnes je to perfektní ukázka starověké Srí Lanky. Město zůstalo opuštěno ve 13. stoletím, kdy byli zdejší panovníci vyhnáni vetřelci z jižní Indie o něco jižněji. Město nabízí rozsáhlé a dobře zachovalé ruiny starověkého města, které jsou o něco zajímavějším než ruiny v nedalekém městě Anuradhapuře. Rekonstrukce historických budov začala až v polovině 20. století. Autobusové i vlakové nádraží leží v sousední Kaduruwele. Vstupenky do areálu jsou dost drahé a koupíte si je v muzeu v centru města (u jezera Parakrama Samudra) asi 500 metrů od vstupu do areálu, kde začne vaše prohlídka rozdělená do tří částí. Muzeum nabízí sbírku soch nebo makety budov. První částí je tedy prohlídka zdejšího muzea, druhou části je samotný areál a třetí částí je poslední zastávka, skalní chrám Gal Vihara.

    Hlavním lákadlem města jsou rozsáhlé a velmi dobře zachovalé trosky historického města. Celý areál je dlouhý asi 4 kilometry a od vstupu jím vedem skvěle udržovaná cesta. Areál můžete buď projít, půjčit si kolo, případně ho můžete projet autem nebo tuktukem. U všech zajímavých zastávek jsou velká parkoviště. Nabízet se vám tu budou desítky průvodců, které ale využijete jen v případě, že se toužíte dozvědět o historii tohohle místa opravdu detailně. Všechny budovy jsou totiž skvěle označeny rozsáhlými popisky, které vám řeknu nejen to, o co se jedná, ale také se dočtete krátké vysvětlení významu a účelu této budovy. Ve středu historického areálu je skupina královských sídel, dále je tu několik klášterů se sochami Buddhy (svatyně Gal Vihara a Lankatilaka), historická citadela obehnaná hradbou, ve které stojí zříceniny královského paláce. Nedaleko jsou zbytky Sněmovní síně nebo královské lázně. A také 1. Šivova svatyně (Shiva Devále 1), hinduistická svatyně ze 13. století, kterou vybudovali indičtí nájezdníci blízko zdejších buddhistických svatyní.





























    Nejhezčí památky areálu nabízí Čtvercové nádvoří (Quadrangle), kde býval kdysi uložen Buddhův zub. Jedná se o obdélníkový prostor obehnaný zdí, který byl náboženským centrem města. V Quadrangle jsou vůbec jedny z nejhezčích historických budov na celé Srí Lance. V areálu najdete Hatadage se třemi sochami Buddhy, představující jeho minulost, přítomnost a budoucnost nebo Vatadage, což je dominanta komplexu. Je to skutečně nádherná stavba, kterou tvoří hlavní svatyně, dágoba, terasa, ke které vede nádherné schodiště a zbytky sloupů, které kdysi podpíraly střechu. Právě tady byl kdysi uchován Buddhův zub. Kamenná kniha (Gal Pota) je 9 metrů dlouhý balvan popsaný chvalozpěvy na krále Nissankamallu a nedaleko ní se nachází Sedmipatrový chrám (Satmahal Prasada), se zachovalými šesti patry. V Quadrangle pak je ještě třeba Lotosová mandapa (Latha Mandapaya) – pavilon určený k náboženským obřadům a svatyně Thuparama.















    V historickém areálu města Polonnaruwa dále můžete vidět Šivovu svatyni č. 2, 55 metrů vysokou dágobu z červených cihel zvanou Rankot Vihara a klášterní budovu Alahana Pirivena. To jsou krásné ruiny s několika stúpami a dalšími budovami, z nichž nejkrásnější je Lankatilaka, nejvyšší stavba na Srí Lance. Tohle je skutečně jen stručný výčet pozůstatků staveb, které lákají do Polonnaruwy statisíce návštěvníků ročně.

    Ruiny se nacházejí i mimo historický areál a dělí se na dvě části: Island Park se zahradami, poradní síní a White Edifice, což asi bývalo královské mauzoleum a Jižní ruiny (Southern Ruins).

  • Anuradhapura

    Druhým historickým komplexem obrovského významu, který patří k chloubám Srí Lanky a hlavním turistickým atrakcím, jsou zříceniny obrovského starověkého města Anuradhapury. Anuradhapura byla hlavním centrem světské i duchovní moci starověké Srí Lanky a bývalo to vůbec jedno z největších klášterních měst na světě. Zdejší vládci dávali budovat nádherné chrámy, které patří k nejvýznamnějším stavbám zlatého věku sinhálské kultury, jejichž sláva se šířila až do daleké Evropy. Když padla sinhálská civilizace, město zůstalo opuštěno a žili tu jen mniši. V 19. století ho pak objevili Britové a udělali z něho správní město této celé provincie. Město leží mezi třemi nádržemi, které napájelo kdysi historický komplex. Město se teoreticky dělí na dvě části – Nové město s Hlavní ulicí (Main Street), kde jsou všechny obchody nebo hotely a bylo vybudováno roku 1950 a tzv. Posvátný okrsek, který zahrnuje právě zbytky historického města. V areálu historického města začali restaurační a archeologické práce teprve roku 1980 pod záštitou UNESCO.

    V Anuradhapuře jsou dvě autobusová nádraží. New Bus Station na jižním konci Main Street, ze kterého jezdí většina spojů a Old Bus Station na severním konci stejné ulice. Vlakové nádraží je taktéž na Main Street. Většinu památek lze vidět v rámci jedné vstupenky, kterou koupíte v Jetavaně, Abhayagiri a v Archeologickém muzeu. Zajímá-li vás zdejší architektura natolik, že potřebujete znát veškeré detaily a informace ke každé stavbě, můžete využít služeb zdejších průvodců. Jen si vyberte toho akreditovaného, který má průkazku Sri Lanka Tourism.

    Komplex Posvátného okrsku je dost nepřehledný a velký a je nejlepší se v něm orientovat podle bývalých tří velkých klášterních komplexů. Hlavním centrem kdysi býval klášter Mahavihara, který je ze zdejších klášterů historicky nejstarší a také nejvýznamnější. Byl založen kolem posvátného stromu bo, který se jmenuje Sri Maha Bódhi, ke kterému míří davy poutníků. Strom je totiž považován za jednu z nejvýznamnějších buddhistických relikvií světa a významově se může rovnat i slavnému Buddhovu zubu. Dnes je to oficiálně nejstarší strom na světě. Dále tu jsou pozůstatky Mosazného paláce (Loha Pasada), dřevěného paláce, který několikrát vyhořel a naposledy byl opraven ve 12. století. Jeho zbytky nejsou příliš dochované. Nádherná je ovšem zdejší ohromná bílá dágoba Ruvanvalisaya neboli Velká stúpa. Byla postavena na počest vítězství krále Dutugemunua nad Indy. Je 55 metrů vysoká a v rozích terasy, na které stojí, jsou čtyři další menší dágoby. Další zdejší dágobou je Thuparama, která je vysoká jen 20 metrů, ale byla to vůbec první dágoba na Srí Lance. Vedle ní jsou zbytky různých staveb z klášterního komplexu Mahavihara – třeba sloupová síň s krásným „měsíčním kamenem“. Zdejší Archeologické muzeum vystavuje sochy Buddhy nebo různé zbytky fresek. Archeologické muzeum je jedním z několika míst, kde si v areálu můžete zakoupit vstupenky.

    Druhým klášterem, který starověké město tvořil, je klášter Jetavana. Jeho dominantou je především dágoba z červených cihel vysoká 70 metrů a dále různé pozůstatky kláštera, ve kterém žilo až 3000 mnichů. Dochovaly se tu hlavně základy a ruiny asi 9. až 10. století – třeba koupací nádrž, buddhistická mříž (měla za účel chránit strom bo nebo svatyně), kapitula s desítkami pilířů a největší zdejší budova zvaná Patimaghara. Stojí tu také Citadela, dřívější královský palác, poblíž kterého můžete vidět třeba jídelnu, ve které se kamenný žlab naplnil rýží a z toho se najedlo až 5000 mnichů.

    Třetím klášterem býval klášter Abhayagiri založený roku 88 př. n. l. V 5. století v něm žilo na 5000 mnichů a bylo to tak významné centrum buddhistického učení a filozofie. Klášter udržoval kontakty i s dalekou Čínou, Barmou nebo třeba Indií či Jávou. Navštívit můžete klášterní muzeum nebo dágobu, která prý stojí na místě, kde Buddha zanechal svou stopu. Kousek od dágoby je socha Samadhi Buddha z vápence ze 4. století, nedaleko které jsou dochované obřadní bazénky Kutam Pokuna z 8. století, které sloužily rituálnímu omývání. Budovy jsou docela dobře značené popisky. Pěkný měsíční kámen můžete vidět u svatyně zvané Mahásénův Palác (Moonstone I.) – uvnitř svatyně je další, který je ale zavřený.

    Areál historického města dále pokračuje na západ od stromu Sri Maha Bódhi, kde leží třeba dágoba Mirisavatiya. Na březích nádrže Tissa Wewa jsou „královské zahrady radovánek“ se zlatými rybkami v jezírkách a skalní chrám Isurumuniya Vihara.

  • Pokud ani po dvou velkolepých historických městech nebudete mít ruin dost, můžete vyrazit ještě asi 50 km za Anuradhapuru k Národnímu parku Wilpattu. Tam leží vesnice Mihintale, kde o červnovém úplňku probíhá slavnost Poson Poya, na kterou sem míří tisíce poutníků, kteří si připomínají příchod buddhismu na Srí Lanku. Právě v Mihintale totiž byl na Srí Lance poprvé zaveden buddhismus. Ze zdejších ruin tu upozorníme na pozůstatky nemocnice, velké lázně či kláštera Medamaluwa. Je tu také dágoba Mahaseya, kde je prý ukryt Buddhův popel a jeho vlas. Autobusy sem jezdí z Anuradhapury každých 15 minut, takže se sem docela dobře dostanete.

    Kulturní trojúhelník je povinnou zastávkou na vaší cestě po Srí Lance a pár zdejších míst byste měli navštívit i přesto, nejste-li zrovna milovníci historie. Zdejší úžasná historická města jsou skvělou ukázkou zlatého věku slavné sinhálské civilizace a nepřijeli-li jste se na Srí Lanku jen flákat k moři, zkuste také trochu toho poznání. Věřte, že vás to nesmírně obohatí. Připravujete-li si právě svůj itinerář a vybíráte ta jedinečná místa, která byste měli navštívit, za náš server doporučíme každopádně fenomenální jeskynní chrámy v Dambulle, pevnost na skále Sigiriyi, která nabízí výhled, který bere dech a samozřejmě pak Polonnaruwu a Anuradhapuru. Nemáte-li čas jet do obou měst, ale chcete vybrat to zajímavější, osobně se přikláním k Polonnaruwě.

    Autor článku: M. Kučerová