Hué je městem ve středním Vietnamu na obou březích Voňavé řeky, které má na 300 tisíc obyvatel. Město se proslavilo díky vládnoucí dynastii Nguyen, která odsud pocházela a v době její vlády bylo Hué hlavním městem Vietnamu. Z doby vlády této dynastie se dnes dochovala řada historických kulturních památek, které jsou od roku 1993 zapsány na seznam UNESCO.
Císařská (královská) dynastie Nguyen vládla této oblasti Vietnamu od 16. století. Po sjednocení Vietnamu roku 1802 se stala novou dynastií vládnoucí celému Vietnamu a z Hué se tak na víc než jedno století stalo hlavní město Vietnamu. Na královském trůně se vystřídalo na třináct vládců dynastie Nguyen. V době francouzské kolonizace bylo Hué hlavním městem Annamu, protektorátu Francouzské Indočíny. Roku 1945 nguyenský král Bao Dai abdikoval, Hué tak ztratilo na svém významu a hlavním městem se znovu stala Hanoj. Hlavními turistickými atrakcemi jsou tedy kulturní památky z doby vlády dynastie Nguyen, která celému Vietnamu vládla od začátku 19. století do konce druhé světové války. Jedná se především o královskou citadelu na břehu Voňavé řeky, královské hrobky či Chrám literatury. Náš článek vás teď tradičně provede po těch nejzajímavějších místech Hué.
Za hlavní turistickou atrakci se považuje královská citadela Kinh Thanh stojící na břehu Voňavé řeky obehnaná třicet metrů širokým vodním příkopem. Její stavba začala na místě doporučeném věštci roku 1804 a okolní hradby byly vybudovány ve stylu francouzského vojenského architekta Vaubana. Stavba byla dokončena roku 1832 a jedná se o dobře zachovalý komplex královského města. A co všechno v komplexu citadely najdete? Přes jednu z 10 vstupních bran se dostanete do areálu. Dominantou areálu je nejvyšší vietnamský vlajkový stožár, 97 metrů vysoká Vlajková věž (Cot Co). Původní věž padla kvůli uragánu roku 1915 a 1949 byla zrestaurována. U věže je devět posvátných děl, která symbolizují ochranu paláce i království a nikdy nesloužily k boji. Děla dlouhá 5 metrů se nacházejí u obou bran Vlajkové věže.
Uvnitř citadely pak čtyři vstupní brány zpřístupňují Říšskou oboru (někdy také Císařské město), které původně zahrnovalo na 150 paláců a dalších budov. Bránou Ngo Mon (Polední brána) mohl vstupovat pouze panovník, ostatní chodili bočními branami. Na vrcholku této brány je Ngu Phung (letohrádek, Pavilón pěti Fénixů), odkud císař mluvil při významných událostech. Dalším palácem v oboře je Thai Hoa s dřevěnou střechou a sloupy z roku 1903. Tady se pořádaly různé recepce a obřady, za palácem jsou pak Mandarínské rezidence, kde se mandaríni připravovali na obřady. Zdobené urny, zasvěcené vždy nějakému panovníkovi z dynastie, se nazývají Urny devíti panovníků a symbolizovaly moc a stabilitu dynastie. Výhradně osobním účelům panovníka a jeho rodiny pak sloužil areál tzv. Zakázaného purpurového města, kam s panovníkem směli vstoupit pouze eunuši. Kvůli bombardování během vietnamské války se tu příliš památek bohužel nedochovalo, zmíníme jen Studovnu císařovny (Thai Binh Lau) a zbylé základy Královského divadla. Pro královny matky pak sloužila rezidence Dien Tho, která dnes nabízí výstavu oděvů a fotografií.
Asi 500 metrů od obory se nachází jezero Tinh Tam, na kterém se nacházejí dva ostrovy spojené mosty. Druhým jezerem je Tang Tau, na jehož prostředním ostrůvku stávala kdysi královská knihovna a dnes je tu pagoda. Najdete tu dále také Muzeum výtvarného umění s výstavou keramiky, nábytku či královských oděvů. Naproti muzeu je pak areál Všeobecného muzea, které zahrnuje vojenské a přírodovědecké muzeum.
V Hué se nachází i několik pagod a chrámů, zmíníme ty nejhezčí a nejznámější. Pagoda Bao Quoe z roku 1670 nabízí oltář se soškou Buddhy a pamětní sál s těly mnichů. Jednou vůbec z nejznámějších pagod v celém Vietnamu je ale pagoda Tu Dam, která svou dnešní podobu dostala v 1. polovině 20. století. Původní pagoda tu ale stávala už v 17. století. Pagoda Tu Dam je významným buddhistickým centrem a v době války byla centrem protiválečných hnutí vietnamských buddhistů. Pagoda Chieu Ung z 19. století nese označení národní. To znamená, že její chod kdysi sponzoroval sám panovník. Na další pagodě, Tang Quang z 20. století, je zas znatelný vliv buddhistické architektury Indie a Srí Lanky. Dále se tu nacházejí dvě moderní katedrály z 20. století – Dong Chua Cuu The a Phu Cam. Další architektonicky zajímavý místem je most Thanh Toan, který je podobný světoznámému japonskému mostu v Hoi An. 17 metrů dlouhý dřevěný most tu stával již před 200 lety, několikrát ale byl rekonstruován.
I v okolí Hué najdete velmi zajímavá místa. Nad Voňavou řekou na kopci se nachází jeden ze symbolů Vietnamu, pagoda Thien Mu, která byla jedním z ohnisek protivládních protestních hnutí. Pagodu tvoří sedmipatrová věž z roku 1844 vysoká 21 metrů. Každé z pater bylo zasvěceno jednomu z Buddhů (jeho lidských inkarnací). Původní pagoda tu byla postavěna na začátku 17. století a o jejím vzniku se vypráví legenda. Každý den se sem prý chodila modlit stará paní a tvrdila, že tu jednou panovník postaví pagodu, která zajistí prosperitu a mír celé zemi. Král Nguyen Hoang se o legendě dozvěděl a roku 1601 tu tak nechal postavit dnešní pagodu. U pagody je dále pavilon se stélou z 18. století – kamenná stéla stojí na zádech želvy, která symbolizuje dlouhověkost. Za hlavní svatyní pak parkuje auto Austin, kterým odjel mnich Thieh Quang Duc do Saigonu, kde se upálil roku 1963 na protest proti režimu a diskriminaci buddhistů.
V okolí Hué se pak můžete také vydat do osady Duong No, ve které leží Ho Či Minův dům (Nha Bac Ho). Ten tu žil na konci 19. století a vstup sem je zdarma. Na ostrově v ústí Voňavé řeky asi 15 kilometrů od Hué je pláž Thuan An.
Další velkou atrakcí Hué jsou slavné honosné hrobky králů dynastie Nguyen, které se táhnou po březích Voňavé řeky ve vzdálenosti 2 až 16 kilometrů od centra města. Je jich tu několik, ovšem ne ve všech jsou panovníky skutečně pohřbeni. Hrobka je většinou komplex několika budov, většinou ji tvoří trojitá brána, stély, dvůr pozdravů, zahrady, jezírka a pak samotná hrobka. Do některých se platí vstupné, jiné jsou zdarma. Z extravagantních hrobek pak vybíráme tyto. Hrobka císaře Tu Duc z 2. poloviny 19. století je hrobka obehnaná zdí a je věnována nejdéle vládnoucímu nguyenskému panovníkovi. Hlavní svatyně Hoa Khiem Cung s ostatky císaře Tua Duce a císařovny se nachází na kopci a v době jejich života sloužila jako palác. K vidění je tu řada artefaktů z císařského života a dva trůny – větší patřil císařovně. Za touto svatyní je pak chrám Luong Khiem zasvěcený královně matce. Na protějším břehu jezera je hrobka jeho syna a také tu jek vidění největší stéla z celého Vietnamu. Hrobka leží asi 5 kilometrů od Hué a platí se vstupné, nevýhodou jsou davy turistů. Dále zmíníme hrobku Nam Giao, pak nejmenší zdejší hrobku císaře Donga Khana z konce 19. století, platí se vstupné či hrobku císaře Thieu Trie. Moderní betonovou hrobkou je pak hrobka císaře Khaie Dinha, která kombinuje vietnamské a evropské prvky. Je nejméně orientální ze všech, protože za vlády císaře Khai Dinh se vietnamské umění obohatilo o velké množství západních stylů. Někdy se proto o této hrobce mluví jako o ukázce vietnamského neoklasicismu. Za nejvelkolepější je považována hrobka císaře Minha Manga, což je komplex víc než čtyřiceti budov obehnaný hradbami. Do areálu se po zaplacení vstupného vstupuje třemi bránami. K hlavnímu pavilonu se dostanete po schodišti, naproti chrámu jsou pak tři mosty vedoucí přes Jezero neposkvrněné čistoty (Trung Minh Ho), prostřední most využíval císař. Hrobka leží asi 12 kilometrů od Hué u obce An Bang.
V Hué se vyrábějí nejlepší špičaté klobouky v celém Vietnamu. Na břehu Voňavé řeky je tržiště, kde koupíte skoro všechno. Oblíbenou atrakcí jsou také plavby po Voňavé řece, v jejímž okolí se nachází řada památek. Na řece jsou čtyři hlavní přístaviště, ze kterých lodě odplouvají. Co se týká dopravy, dostanete sem buď letecky z Hanoje či Ho Či Minova města (zdejší letiště se jmenuje Phu Bai) nebo autobusy. Jsou tu tři nádraží – busy směr jih a směr Laos jezdí z An Cuu (D Hung Vuong), směr sever jezdí busy z An Hoa. Příměstské busy po okolí pak jezdí z Dong Ba (D Tran Hung Dao). Vlakové nádraží se nachází na třídě D Le Loi.
Autor článku: M. Kučerová