Deštné v Orlických horách a okolí

    Tento článek je součástí rozsáhlého a podrobného průvodce po Orlických horách, ve kterém se dočtete o všech zajímavých místech tohoto pohoří na severovýchodě Čech. V tomto článku se věnujeme jen jedné jeho oblasti, Deštnému v Orlických horách a jeho širšímu okolí. Tak pojďte s Cestami po světě prozkoumat Orlické hory.

    Deštné v Orlických horách je nejvýznamnějším a největším turistickým střediskem Orlických hor. Nachází se v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, asi 40 km od krajského města. Právě odsud většina turistů vyráží v létě na túry po Orlických horách, v zimě na lyže, snowboard i běžky.

    V původní dřevorubecké osadě v nadmořské výšce 650 m. n. m. stávala v 17. a 18. století sklárna, ve které se vyráběl luxusní kolowratský křišťál. Od konce 19. století se ale místo začalo stávat stále oblíbenějším turistickým letoviskem. Dnes tu uvidíte spoustu typických roubenek a navštívit můžete Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel. Muzeum vás seznámí s historií obce, s počátky zdejší turistiky, je tu expozice věnovaná původním řemeslům, zimním sportům a jejich historii a také činnosti Horské služby. Deštné je skvělé místo, odkud vyrážet na pěší i cyklovýlety po okolí. Je tu také celá spousta turistických atrakcí jako lanové centrum, lezecká stěna a další zábavní komerční aktivity.

    Deštné v Orlických horách je skvělým tipem hlavně pro milovníky lyží a snowboardu. Najdete tu několik lyžařských středisek i pár osamocených vleků vhodných pro začátečníky a děti. Tady přehled těch nejzajímavějších. V Deštném v Orlických horách jsou dvě velká lyžařská střediska. Areál Na Špičáku v nadmořské výšce kolem 700 m, 3 vleky, 600 metrů sjezdové trati. Zajímavější je Skicentrum Deštné. Obdobná nadmořská výška, 8 vleků a lanovek, celková délka tratí je 5 km. Oblíbené je také pro možnosti večerního lyžování. Je tu veškeré lyžařské zázemí, snowpark, servis i půjčovna. Další lyžařské možnosti nabízí Skiareál Hartman a Skiareál Olešnice, oba v nedaleké Olešnici v Orlických horách.

    Orlické hory jsou skvělé také na běžky. Od horní stanice lanovky na Studeném vrchu v Deštném vede běžkařská trasa do Luisiina údolí, dále přes Zámeček, Zálesí, Nad sv. Matoušem a zpátky do Deštného. Celá trasa vede v délce 9 km. Další běžkařskou trasou je trasa z horní stanice vleku ve Skiareálu Bedřichovka, na rozcestí Pod Jelenkou, přes Homoli, Tetřevec, ke Kunštátské kapli, přes Pěticestí do Orlického záhoří a zpátky do Bedřichovky. Celková délka 18,5 km. Na okraji města je běžecký lyžařský areál. Oblíbená je třeba také okružní trasa po svazích Kamenného vrchu (9 km). Běžkařské trasy vedou také od parkoviště pod Šerlichem. Zdejší běžkařské trasy jsou v zimě pravidelně udržovány, jedná se většinou o nenáročný terén. Ze zdejších hřebenů se naskytují krásné výhledy. Celková délka tratí je kolem 50 km. Dobré informace o běžkařských tratích v této oblasti najdete tady, informace o jejich aktuálním stavu pak tady a mapy běžkařských tras najdete tady nebo tady.

    A kam vyrazit na výlety z Deštného? Za nejcennější chráněné území Orlických hor se považuje Bukačka, národní přírodní rezervace na hlavním horském hřebeni u hranice s Polskem. Tvoří ji zakrslý bukový prales, je tu rašelinná louka, které se říká „botanická zahrada Orlických hor“. Ve vesnici Dobřany stával asi od 13. do 2. poloviny 14. století hrad, z něhož se dodnes dochovaly ruiny tvořené zdivem, příkopy a valy. V obci uvidíte spoustu tradičních roubenek. Je tu také přírodní památka U Čtvrtečkova mlýna, která chrání bohatou populaci na jaře kvetoucích bledulí.

    Olešnice v Orlických horách láká turisty na skvělý Utzův mechanický betlém z 1. poloviny 20. století, který je umístěn v budově Obecního úřadu. V 15. a 16. století Olešnice prosperovala z těžby železné rudy a železářství, tehdejší důlní činnost připomínají zbytky chodeb a štol. Dále tu uvidíte barokní kostel sv. Maří Magdaleny ze začátku 18. století, také místní náměstí s barokní radnicí ze stejné doby a kašnou. Dochovalo se tu několik pěkných roubených chalup. Mají tu také místní muzeum nabízející expozici krajových předmětů a nábytku. V Olešnici je také hraniční přechod do Polska. U obce Sedloňov najdete několik památných stromů – třeba lípu u čp. 99, která je se svým obvodem 865 cm největší lípou v CHKO Orlické hory. Kousek odsud je Přírodní rezervace Sedloňovský vrch, která chrání na 150 druhů rostlin. Na okraji rezervace se tyčí prostý černý dřevěný kříž, postavený na památku rakouského ministra orby Mansfelda. Sedloňov je mimochodem také kolébkou lyžování v Orlických horách. Sem totiž na konci 19. století první „ski“ z Norska přivezl hrabě Colloredo-Mansfeld a podle nich se pak začaly vyrábět lyže pro personál jeho panství. Asi 7 km od Deštného narazíte na nedokončenou dělostřeleckou tvrz Skutinu z roku 1937, která se pyšní velmi rozlehlým podzemím. Uvnitř jsou k vidění různé protitankové a protipěchotní překážky a v rámci prohlídkové trasy se dostanete až do pěchotního srubu N-S-48 U s expozicí zbraní. Kolem Skutiny vznikla i další opevnění, která ji měla za úkol chránit. Příjemným zpestřením vašeho výletu může být také středověký skanzen Villa Nova v Uhřínově, který je ukázkou středověké vesnice ze 13. a 14. století. K vidění tu jsou tři historické usedlosti, repliky historických nástrojů, hospodářské objekty nebo hrnčířská dílna či chlebová pec. V létě se tu koná řada středověkých akcí.

    Známým vrcholem na česko-polské hranici je Šerlich. Je vysoký 1 027 metrů a najdete na něm turistickou Masarykovu chatu postavenou ve 20. letech 20. století. Jejího slavnostního otevření se dokonce zúčastnil Alois Jirásek. Za 2. světové války byla ale chata trnem v oku Němců, kteří ji obsadili a až do konce války byla v jejich rukou. Z polské strany na vrchol vedou sedačkové lanovky a Poláci tu mají i lyžařský areál Zieleniec. Dalším oblíbeným výletním cílem je Šerlišský mlýn v hlubokém zalesněném údolí potoka Bělá. Na místě dnešní horské chaty původně stával mlýn, na začátku 20. století přestavěný na hostinec a později na horskou chatu. Za 2. světové války členové wehrmachtu v chatě absolvovali ozdravné pobyty.

    Velká Deštná je nejvyšší vrchol Orlických hor, je vysoký 1 115 m. V minulosti na vrcholu stávalo několik vyhlídkových staveb, dnes tu ale žádná není. Je tu jen chatka nabízející úkryt před nepřízní počasí a občerstvení. Na Velkou Deštnou se vyráží z parkoviště pod vrcholem, kam jezdí i rozsáhlá síť cyklobusů z okolních měst. Více o cyklobusech se dozvíte tady. Cyklobusy se dostanete třeba i na Šerlich. Výšlap na Velkou Deštnou je jedním z hlavních tipů na výlety v Orlických horách. Z Velké Deštné se vám naskytnou nádherné výhledy. Sousedem Velké Deštné je Malá Deštná, vysoká 1 092 m. Obě hory od sebe odděluje sedlo, na kterém je vrchoviště s rašelinnými jezírky. Ty jsou i se zdejšími lesními porosty chráněny jako přírodní rezervace Jelení lázeň.

    Dalším velkým vrcholem Orlických hor je Vrchmezí vysoké 1 084 metrů, třetí zdejší nejvyšší hora. Poláci polské straně říkají Orlica. V minulosti na polské straně stával hostinec, zaniklý roku 1946 kvůli požáru. Pralesovitý porost na jedné straně hory chrání přírodní rezervace Pod Vrchmezím. Vrchmezí v minulosti navštívila celá řada významných osobností, jako třeba polský hudební skladatel Fryderyk Chopin, šestý americký prezident J. Q. Adams i císař Josef II. Další tip na výšlap.

    V okolí Velkého Deštného je také několik naučných stezek. Naučná stezka Okolím Deštného je dlouhá 15 km a najdete tu 8 informačních panelů. Vede od Deštného-Zakoutí, přes Šerlich, Polomský vrch zpět do Deštného. 17 km dlouhá je stezka Po hřebeni Orlických hor. Ta začíná na parkovišti pod Šerlichem, po červené značce k Malé Deštné, na Velkou Deštnou, přes Homoli, Tetřevec, kolem Kunštátské kaple do Červené vody. V létě tu je 11 informačních panelů. Zajímavá je Naučná stezka S Kačenkou po stopách sklářů. Je dlouhá necelých 16 km a vede z Deštného do Orlického Záhoří, má 7 informačních tabulích, které se věnují historii sklářství v oblasti. Pro zájemce o vojenská opevnění zmíníme ještě Naučnou stezku Po lehkém opevnění. Je to okruh kolem Olešnice v délce 6 km kolem čtyř zdejších lehkých opevnění.

    Autor článku: M. Kučerová