Město Cheb

  • Město Cheb leží v západních Čechách, těsně při hranici s Německem. Historie Chebu sahá až do období 9. – 11. století, kdy zde stávalo slovanské hradiště. Začátkem 14. století byl Cheb po hraničních sporech konečně připojen k Čechám. Ač se to možná na první pohled nezdá, město nabízí několik zajímavých míst, jež stojí za návštěvu. Pojďme se společně podívat, která to jsou.

    Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

    Náměstí svým názvem odkazuje na návštěvu českého krále, jenž tu dokonce pobýval v letech 1459 - 1467, jelikož se snažil urovnat spory mezi Čechy a říšskými knížaty. Lze zde najít ještě mnoho původních gotických domů s úzkým průčelím a hlavně jejich vysoké vícepatrové střechy, symbolizující bohatství středověkého Chebu. Dříve půdy těchto domů využívali jejich majitelé, nejčastěji obchodníci a kupci, jako sklady pro své zboží. A platilo tak, že čím vyšší střecha, tím se jednalo o úspěšnějšího a zároveň i bohatšího obchodníka.

    Cheb - Špalíček Na náměstí najdeme jeden ze symbolů chebské architektury – Špalíček. Jde o komplex původně jedenácti středověkých pozdně gotických kupeckých domů. Vznikal od 13. století v místě kramářských bud a masných krámů. Komplex byl dokončen až v 15. století. Původně zde stávala i třetí řada domů, jež byla ale zřejmě v 19. století stržena. Jelikož zde nebylo příliš místa, mají domy hranatý tvar a jsou vyhnány především do výšky. Špalíček do dvou bloků dělí Kramářská ulička nacházející se uprostřed, jejíž šířka činí pouhých 160 centimetrů.

    Zajímavé domy jsou i v okolí. V Pachelbelově domě čp. 429 byl prý zavražděn Albrecht z Valdštejna. Říká se, že jeho přízrak se někdy zjevuje o půlnoci na chebském hradě, kdy uhání v černém kočáře, jenž je tažen čtyřmi černými koňmi, kterým z očí šlehají děsivé plameny. Sám Albrecht má prý krvavou skvrnu na prsou. Kočár doprovází šest bezhlavých mužů. Dnes se v Pachelbelově domě nachází muzeum, které zde bylo zřízeno potom, co zvědaví turisté chtěli na vlastní oči spatřit krvavé skvrny na stěnách a místo, kde zemřel velký generál třicetileté války. Proto zde bylo již ke konci 19. století zřízeno menší muzeum. Dnes si lze prohlédnout mimo uměleckohistorických sbírek též valdštejnskou obrazárnu či různé osobní předměty Albrechta z Valdštejna. Více informací o muzeu naleznete zde.

    Pokud půjdete do centra Chebu z vlakového nádraží, narazíte na Bránu času, tedy umělecký artefakt, který představuje dveře vedoucí do dnes již neexistujícího domu, kde se Cheb otevřel nové době. Brána času se otáčí kolem své osy o 180˚ za jeden den. V pravé poledne se artefakt napojí na časovou osu, nesoucí nejvýznamněšjí data v historii Chebu až do výročí 950 let jeho existence čili do roku 2011.

    Chebský hrad

    Chebský hrad Stojí na ostrohu nad řekou Ohře. Jedná se o nejvýznamnější stavební památku Chebu. Původní kamenný hrad nechal na románskou falc, jedinou stavbu tohoto typu v Čechách, přestavět Fridrich Barbarossa začátkem 12. století. Dnes se jedná o jedinou štaufskou císařskou falc v České republice. Hradu dominuje tzv. Černá věž s rozměry 9 x 9 metrů a její výška činí 18, 5 metrů a je členěna do tří pater. Říká se jí tak díky barvě sopečného tufu, jenž byl využit při její výstavbě. Původní vchod se nyní nachází zhruba sedm metrů nad zemí. Z věže budete mít hezký výhled na historickou část Chebu. Mnohdy je považována za nejstarší stojící stavbu v Chebu. Nejzachovalejší a zároveň nejcennější část hradu představuje románsko-gotická kaple svatého Erharda a Uršuly, kde roku 1213 Fridrich II. podepsal zlatou bulu. Každé z obou pater reprezentuje jiný stavební sloh. Spodní část je postavena v románském stylu, horní ve stylu rané gotiky. Zachována zůstala i část hradního paláce, který kdysi patřil k nejhezčí části hradu a panovníci jej využívali pro společenské příležitosti, ale také pro politická jednání. Až v 15. století se dočkal větší přestavby. Ve zřícenině zůstal hrad po nájezdu francouzských vojsk v polovině 18. století. Pokud máte rádi tajemno, tak vězte, že i na zdejším hradě straší. Po tom, co byl Albrecht z Valdštejna zavražděn, každou půlnoc prý vyjíždí z hradní brány černý kočár, který táhnou čtyři vraníci, jimž šlehá z nozder oheň. Otevírací dobu, vstupné a další informace o hradu naleznete zde.

    Klášter Františkánů

    Klášter Františkánů - Cheb V jeho útrobách se nachází jedinečná křížová chodba z let 1310 - 1330. Původně šlo o kostel minoritů, vznikl v 13. století. Až v 15. století přešel pod správu františkánů. Při vysvěcení kostela byl přítomen sám král Rudolf Habsburský a jeho dcera, princezna Gutta. Ta se tu vdala za čtrnáctiletého budoucího českého krále Václava II. Není s podivem, že se tato velkolepá událost stala zřejmě největší historickou událostí v historii tohoto kláštera. Klášter brzy po dokončení vyhořel a prošel mnoha přestavbami. Jeho současná podoba pochází z 18. století. Kostel reprezentuje čistou gotiku, především žebra a oblouky křížové chodby patří zřejmě k nejkrásnějším v naší zemi. Neobvyklá věž byla přistavěna dodatečně za vlády Karla IV. a měla sloužit jako maják pro poutníky, aby se dostali bezpečně za městské zdi. Základy původního kostela se dnes nachází pod gotickým kostelem Zvěstování Panny Marie.

    Klášter Františkánů - Cheb Klášterní zahrada, jež náleží do komplexu Františkánského kláštera, sloužila původně jako ovocná a zeleninová zahrada, a to až do 30. let 20. století potřebám františkánů. Tehdy na ni navazoval ještě uzavřený dvůr s pivovarem a také hospodářské budovy. Začátkem 20. století bylo v konventních budovách otevřeno národopisné muzeum a při této příležitosti se zahrada změnila v okrasnou. Její návrat k zahradě zeleninové proběhl v 50. letech po obsazení kláštera. Po roce 1989 byl dán návrh na zregenerování zahrady, jež úspěšně proběhla dle projektu významného českého zahradního architekta profesora Drahoslava Šonského a dokončena byla v roce 2002. Dnes je zahradou takovou oázou klidu a odpočinku v městě Chebu.

    Kostel sv. Mikuláše - Cheb

    Kostel sv. Mikuláše

    Najdete ho na Kostelním náměstí, hodně blízko severovýchodního rohu náměstí. Jedná se o nejstarší existující kostel v Chebu. Původně se jednalo o trojlodní románskou baziliku, ale bohužel v historii několikrát vyhořel. Za dob své existence se dočkal několika přestaveb (goticky přestavěn byl v 15. století). Poslední úpravy proběhly na konci 19. století. Jenže za druhé světové války byl Cheb bombardován a kromě zničeného viaduktu a nádraží byly poškozeny i věže kostela. Po válce získal provizorní, asi jen sedm metrů vysoké helmice. Toto provizorium vydrželo až do roku 2008, kdy kostel získal zpět 26 metrů vysoké věže a panorama se vrátilo do podoby před 2. světovou válkou. Drahoslava Šonského a dokončena byla v roce 2002. Dnes je zahradou takovou oázou klidu a odpočinku v městě Chebu.

    Autor článku a fotografií: Tereza Jirásková