Brandýs nad Labem - Stará Boleslav

  • Druhým nejdelším zeměpisným názvem v České republice, ale prvním nejdelším pro město, se pyšní právě Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Jedná se o dvě dříve samostatná města, jež byla sloučena v jedno roku 1960. Z důvodu jedinečnosti a bohaté historie každého z nich byla zachována jejich historická jména a nebylo přijato jméno nové – společné.

    Město se rozprostírá po obou březích Labe a právě Labe tvoří pomyslnou hranici mezi oběma částmi tohoto souměstí, v Polabské nížině. Přitom ani vzdálenost od Prahy, jež činí kolem 20 kilometrů, není nikterak velká a město je tak poklidným místem na dosah rušného hlavního města.

    Vyžití nabízí snad všem. Uspokojí milovníky památek a historických zajímavostí (zámek, bazilika sv. Václava, chrám Nanebevzetí Panny Marie, vojensko-historická akce např. Audience u císaře Karla I.), sportovce (vodní kanál pro slalom, cyklostezka podél Labe či jezera vhodná pro vodní sporty), romantiky a příznivce přírody (lužní lesy, zámecká zahrada, procházka podél Labe) i kultury chtivé jedince (adventní koncerty v kostelech, Symposion Ludvíka Salvátora, Rudolfinské slavnosti a další). Každý si jistě přijde na své.

  • Brandýs nad Labem











    Na levém břehu řeky Labe se tyčí půvabný zámek, jenž patří mezi přední renesanční památky v naší republice, s překrásnou sgrafitovou výzdobou, jež zobrazuje mimo tzv. sgrafitových psaníček také biblické výjevy, mezi kterými nalezneme i Hannibalova slona, či lovecké motivy. Zámek se nachází na místě dřívějšího gotického hradu ze 14. století založeného rodem Michaloviců. Na zámku rád pobýval císař Rudolf II., který si z něho udělal hlavní mimopražské sídlo. V době Napoleonských válek se zde setkali rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. při plánování útoku proti Napoleonovi I. Posledním císařem na zámku byl Karel I. Rakouský, jenž zde sloužil u sedmého pluku dragounů.V zámku se nachází i obsáhlé sbírky z cest, které zde soustředil arcivévoda Ludvík Salvátor, tehdy významný vědec. Po roce 1919 připadl zámek státu. Rozhodnete-li se vydat na prohlídku zámku, můžete obdivovat expozici uniforem a zbraní císařské kavalerie, podívat se do zámecké obrazárny, prohlédnout si loveckou chodbu a v ní lovecké trofeje, ale také původní císařské komnaty, apartmán Karla I. a císařovny Zity. Dále nahlédnete do zámecké knihovny toskánských Habsburků, obsahující díla především v latině, němčině a italštině. Toto pestré spektrum uvidíte zhruba během hodinové prohlídky, proto si ji nenechte ujít. Více informací o zámku, včetně otvírací doby naleznete zde.

    Po prohlídce si můžete odpočinout v zámecké zahradě, jež byla založena pro císaře a krále Ferdinanda I. již v 16. století, ale věhlasu dosáhla za vlády císaře Rudolfa II. Za Třicetileté války byla sochařská výzdoba a kašny zničeny. Přes drobné barokní úpravy si zahrada zachovala kompoziční členění z doby rudolfínské. Do bývalé soukromé zahrady ústila ze zámku také krytá renesanční chodba Rudolfinka, kterou procházel císař Rudolf II.

    Pod zámkem se nachází kamenný most z období renesance, patřící k jednomu z nejstarších u nás, se sochou sv. Jana Nepomuckého. U něho najdeme labský mlýn, jenž se svými jedenácti koly kdysi patřil k největším v Čechách. V blízkosti mlýna stávala také brusírna drahých kamenů. Najdeme zde také barokní pivovar postavený K. I. Diezenhoferem.

    Ve městě můžete ještě navštívit kostel sv. Vavřince s freskovou výzdobou dochovanou ze 14. století, kostel sv. Petra či katovnu s psaníčkovými sgrafity. Zdejší židovský hřbitov patří mezi nejstarší v České republice.

  • Stará Boleslav

    Stará Boleslav je významně spjata s počátky českého státu a s tradicí křesťanské víry a kultury jako duchovní střed Čech. Původně zde v 9. století stávalo hradiště, později hrad knížete Boleslava I. Ve Staré Boleslavi byl také roku 935 zavražděn kníže Václav, který se stal patronem českého národa. Roku 1052 tu kníže Břetislav založil kapitulu.

    Svatá cesta, lemovaná 44 kaplemi a postavená jezuity v 17. století z darů nejvýznamnějších evropských šlechtických rodů, vedla z Prahy právě do Staré Boleslavi. Najdeme zde především několik významných církevních památek, malebné náměstí, ale i zdejší lesy skýtají vyžití pro milovníky přírody, ne nadarmo byla tato oblast oblíbenou pro hony již v době králů a císařů.

    Chrám Nanebevzetí Panny Marie je národní kulturní památku, impozantní barokní stavbou, jež byla postavena na počátku 17. století dle návrhu G. M. Fillipiho. Vnitřek chrámu vás oslní nejen svou duchovní atmosférou, ale také bohatou výzdobou. Nejcennější předměty, jako krásně zdobená monstrance či stříbrná rokoková biskupská berla pocházející z 2. poloviny 18. století, jsou uloženy v severní věži. Na náklady předních šlechtických rodů byla pořízena výzdoba nejen oltáře, ale i bočních kaplí. Ovšem největší poklad, kvůli němuž byla vybudována Svatá cesta pro poutníky pořádající poutě i ze zahraničí, představuje obraz Panny Marie, zpodobněné na starobylé ikoně, v pozlacené korintské mědi, známý jako Palladium České země (ochranný obraz země české).

    Bazilika svatého Václava vznikla v roce 1039 na přání knížete Břetislava I., který ji dal postavit nad kostelem sv. Kosmy a Damiána. Zde také dle tradice došlo k vraždě sv. Václava. Kostel patří mezi národní kulturní památky a jelikož kníže Václav, jenž byl prohlášen za svatého a je vnímán jako patron české země, získal během staletí mocný duchovní význam i odkaz, proto se místo jeho tragické smrti ve Staré Boleslavi stalo významným poutním místem Čech. Koncem září každého roku, v den sv. Václava, se na jeho počest konají svatováclavské oslavy.

    Kostel sv. Klimenta se nachází se v těsné blízkosti baziliky sv. Václava a najdeme v něm dochované fresky z 12. století patřící k nejstarším v České republice.

    Kaple sv. Podivena stojí poblíž chrámu Nanebevzetí Panny Marie a byla postavena dle návrhu Diezenhofera v 18. století na místě, kde měl být sluha sv. Václava – Podiven – umučen.

    Více informací o městě, kulturních akcích a dalších možnostech naleznete zde.


  • Autor článku a fotografií: Tereza Jirásková