Kroměříž

  • Kroměříž Kroměříž leží na pravém břehu řeky Moravy v jižním cípu Hané, zhruba 21 kilometrů severozápadně od Zlína. Je nazývaná „Hanácké Atény“, jelikož již ve středověku zde bývalo kulturní a vzdělanostní centrum, díky čemuž si vysloužila tento titul. Zároveň si v roce 1997 vydobyla titul nejkrásnější historické město.

    V dávných dobách tu byla frekventovaná osada stojící na obchodní cestě při brodu řeky Moravy. Zároveň zde i značnou dobu sídlili arcibiskupové a biskupové. Dříve se město nazývalo Cromesir či Kemsier. Jelikož biskupové a arcibiskupové, mající zde rezidentní sídlo, milovali umění a zároveň byli významnými politiky a diplomaty, tak Kroměříž rostla do krásy a získávala bohatství. Zdejší radnice pocházející z 16. století a se 40 metrů vysokou věží má jednu zajímavost, kterou jsou hodiny mající dva ciferníky, kdy horní ukazuje hodiny, dolní minuty. I Kroměříž má své slavné rodáky – Jana Milíče z Kroměříže, malíře Maxe Švabinského či spisovatele Miloše Macourka, také Karla Kryla. Každý rok se zde pořádá mezinárodní festival vojenských dechových hudeb a také se tu koná mezinárodní festival duchovní hudby FORFEST.

    Říká se, že když olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna v roce 1664, kdy přebíral kroměřížskou rezidenci, stanul na ochozu zámecké věže a podíval se na město zničené třicetileté válkou, po tvářích mu stékaly slzy a tehdy slíbil, že vykoná vše pro to, aby rozbořené a vypálené město bylo opět důstojné pro úřad vysokého církevního hodnostáře.

    A co byste při návštěvě tohoto půvabného historického města neměli minout bez povšimnutí?

    Kroměříž

    Kostel sv. Mořice

    Patří mezi největší gotické stavby v České republice. Kostel nechal vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu koncem 13. století. Kostel je zasvěcen svatému Mořici, což je poněkud v naši zemi neobvyklé, a biskup toto zasvěcení zvolil dle svého předchozího působiště, kterým byl kostel sv. Mořice (Mauritia) v Magdeburgu.

    Biskupská mincovna

    Můžete si zde prohlédnout expozici historie mincování olomouckých biskupů, jak vypadala dílna v mincovně, dále mincovní unikáty zámecké sbírky, náležející k nejvýznamnějším kolekcím církevních ražeb po celém světě. Zdejší biskupové si právo razit vlastní mince drželi již od středověku až do doby tereziánských reforem. Zdejší mince byly symbolem moci.

    Muzeum Kroměřížska

    V muzeu Kroměřížska si můžete prohlédnout raritu v podobě orloje sestaveného Janem Linduškou z Přerova na začátku 20. století. Orloj skrývá několik tajemství, které ani odborníci dosud nedokázali rozřešit. Jistě zaujme bezpočtem různých ciferníků, hodinových ručiček či ukazatelů. Vyčíst z něj můžete kromě času v různých městech světa také datum, otáčení zemské osy, cykly Slunce a Měsíce, roční dobu. Také zde najdete stálou expozici věnovanou Maxovi Švabinskému, zdejšímu rodákovi – malíři.

    Zámek

    Kroměříž Zámek nejen že dominuje městu, ale láká mnoho turistů. Jeho návštěva stojí za to, protože je docela jiný než ostatní, nachází se v něm mnoho nej v rámci ČR i Evropy. Kroměříž je s biskupy spojena snad odjakživa, chceme-li být konkrétní, tak od 12. století. Úplně původně zde stával románský dvorec, který se později změnil v hrad, na jehož stavbě má velkou zásluhu biskup Bruno ze Schauenburgu, jenž také povýšil v roce 1261 Kroměříž na město. Ve 14. století za biskupa Stanislava Thurzy, jenž studoval univerzitu v italském Padově a jehož renesanční styl okouzlil, začal nejen město, ale i zámek proměňovat v duchu renesance. Interiér zámku byl obohacen o čtyři obrazy Lucase Cranacha staršího či známou sochu Kroměřížské madony pocházející z 16. století. Zámek, respektive Podzámeckou zahradu zvelebil v polovině 16. století Vilém Prusínovský z Víckova, který ji obohatil o růže, karafiáty, tehdy módní květiny. Velkého rozkvětu se zámek dočkal za Stanislava Pavlovského z Pavlovic. Za něj se rozrostla i sbírka obrazů, knih a archiválií a dal razit zlatou minci.

    Pak přišla třicetiletá válka, po které zůstalo město v troskách. Karel II. z Lichtenštejna a Kastelkorna měl velkou zásluhu na obnově nejen zámku, na které se podíleli architekti jako Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Zámek získal barokní podobu, čímž se z něj stal dnes známý okouzlující palác. Zároveň byla Podzámecká zahrada též upravena v barokním duchu a za hradbami města začínala vznikat Květná zahrada v duchu pozdní italské renesance. Navíc biskup Karel měl i cit a pochopení pro umění a kulturu. Založil na zámku knihovnu, nakoupil cennou kolekci obrazů a grafiky různých autorů – německých, vlámských, španělských, holandských, jmenujme např. Tiziana, Veronesa, Jana Breughla staršího. Na zámku také působila kapela a hrálo se zde divadlo. Jak biskup Karel slíbil, tak splnil slib a vtiskl Kroměříži důstojnou tvář – zářící město a rezidenci, kterou nám mohli závidět. Trvalo ovšem půl století, než se našel biskup, jenž na jeho tvorbu navázal. Důležitý letopočet v dějinách Kroměříže představuje rok 1848, kdy sem bylo z Vídně přesunuto zasedání zemského sněmu. Roku 1948 byl biskupský majetek zkonfiskován a postupně ho do vlastnictví převzal stát, ale zachoval se k němu s úctou. Ke konci 20. století došlo k obnově, jež mu navrátila starý lesk, čímž se roku 1995 biskupská rezidence zapsala mezi národní kulturní památky a v roce 1998 na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

    Ač se vnější podoba zámku může zdát střízlivá a vcelku jednoduchá, o to krásnější jsou sály. Interiéry zámku náleží k nejhodnotnějším svého druhu ve střední Evropě. V zámku se nachází skoro 40 pokojů a sálů. Největší z nich je snad nejkrásnější rokokový sál – Sněmovní sál, jehož název pochází z události konající se roku 1848, kdy zde bylo zasedání rakouského Říšského sněmu. Na stropě tu můžete spatřit překrásné olejomalby, jež vytvořil František Adolf z Freenthalu. V sále se dnes nejčastěji konají koncerty. Dále vyniká Manský sál, knihovna se vzácným vybavením, obrazárna s díly světových mistrů či třeba zámecká kaple či Růžový salon.

    Zámecká obrazárna náleží po Národní galerii k druhé nejvýznamnější sbírce obrazů v České republice. Nacházejí se zde díla od gotiky až po baroko. Jsou zde zastoupena díla italských malířů jako Tiziana Vecellia, Paola Veroneseho či G.A.Pordenona, vlámským malířů – P. Brueghela ml. či Anthonise van Dycka. Z holandské školy zaujmou díla H. Saftlevena a S. Hoogstratena. I když k nejcennějšímu a i neznámějšímu skvostu náleží obraz Apollo a Marsyas od Tiziana Vecellia. Některé obrazy jsou v historických sálech zámku, zbytek lze vidět v samostatném prohlídkovém okruhu.

    Zámecká knihovna náleží k významnému historickému knižnímu fondu, nachází se zde okolo 21 500 knih. Zajímavá je i zdejší sbírka hudebních rukopisů zahrnující díla W.A. Mozarta, J. Haydna či L.van Beethovena. V knihovně můžete také obdivovat čtyři historické glóby, jež jsou patrně darem od Ludvíka XIV.

    Natáčel se zde film Amadeus, který režíroval Miloš Forman.

    Zámek nabízí několik prohlídkových okruhů. Vydat se můžete poznávat reprezentační sály, kdy uvidíte i Sněmovní sál a obě zámecké knihovny nebo zámeckou obrazárnu s jejími uměleckými skvosty, jež představuje 85 originálů od malířů jako Tizian, van Dyck, Cranach st. a další. Nahlédnout můžete také do Sala Terreny, jež propojuje rezidenci s Podzámeckou zahradou. Ze zámecké věže se vám naskytne pěkný výhled nejen na historické centrum města, ale i širší okolí. Na její vrchol musíte zdola 206 schodů. Bez průvodce můžete navštívit mincovnu a s ní také galerii Orlovnu a zámeckou vodárnu. Zvolit si můžete také výhodné vstupenky, které tematicky spojují jednotlivé prohlídkové trasy.

    V podzemí se nachází rozlehlé vinné sklepy, které tu jsou již od 13. století. V roce 1345 získali sklepy od českého krále Karla IV. výsadu vyrábět mešní víno. Nachází v hloubce kolem šesti a půl metru pod zemí. Sklepy nabízí ochutnávku i možnost zakoupení zdejších mešních vín. Více informací ke vstupnému, otevírací době, prohlídkovým okruhům a zahradám naleznete tady.

    Kroměříž Podzámecká zahrada zde vznikla v 16. století, původně byla postavena v renesančním stylu, současná podoba anglického parku pochází z 19. století. Snoubí se zde francouzsky stříhaná zeleň s volnou přírodou anglického parku. Její původní účel byl zásobovat zámek ovocem, zeleninou a květinami. Mísí se tu solitérní stromy s trávníky, alejemi, lesíky i rybníky a mezi nimi se nachází Rybářský pavilon, Pompejanská kolonáda či Čínský pavilon nebo Chrám přátelství, tryskající fontány a půvabné křivky mostků. Dnes se zde nachází více než 200 druhů vzácných stromů pocházejících z různých částí Evropy, Ameriky či Asie.

    Kroměříž Květná zahrada je skvost evropské barokní architektury, jejíž půdorys je 485x300 metrů. Vznikla v 17. století a architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla zde vytvořili mnoho malých staveb, vodní hříčky a dlouhou kolonádu. Mísí se zde jak vlivy holandské, tak i italské. Květná zahrada zůstala v podobě, jak ji naplánoval biskup Karel II. z Lichtenštejna, přečkala v nezměněné podobě tehdejší stavební styly. Biskup zde nenechal vytvořit jen ornamentální obrazce z stříhané zeleně, které spojuje geometrická síť cest, ale zároveň zde nechal vytvořit vodotrysky, rotundu, umělé pahorky či velmi oblíbenou kolonádu, známou především efektem lidově zvaným telefon (díky nikám můžete slyšet i tichý lidský hlas z jednoho konce kolonády na jeho druhý konec). Upoutá i bludiště ze stříhaných keřů, v jehož středu naleznete sedátko, vyzývající k chvilkové tiché meditaci, neboť kdysi bludiště v gotických chrámech symbolizovalo zmatek v lidských duších, proto ten, kdo dokázal najít cestu do středu, našel jakýsi klid a smír sám se sebou. V zahradě se také nachází osmiboký rondel, tzv. Rotunda, v níž se nacházejí umělé jeskyně, sochy a fresky. Je tu také Foucaltovo kyvadlo vážící 20 kilogramů, které svou dráhu zapisuje do jemného písku nacházejícím se na kamenném stolu a znázorňuje otáčení planety Země. Kyvadlo sem nechal instalovat profesor zdejšího gymnázia František Nábělek začátkem 20. století. Kyvadlo náleží mezi jedno ze čtyř kyvadel tohoto druhu na světě. Fascinující v zahradě je 244 metrů dlouhá kolonáda s galerií 44 soch, ztvárňujících antické bohy a hrdiny bájí, to vše doplněné o Lví kašnu a kašnu Tritonů. Kolonáda má jedno nej, jde o nejdelší stavbu svého druhu v naší republice. V polovině 19. století zde přibyl čestný dvůr, který ze tří stran obklopují skleníky.

    Autorka článku a fotografií: Tereza Jirásková