Paříž

    Paříž – bezesporu nejopěvovanější město Evropy, možná i světa, které je už po desítky let považováno na kulturní, obchodní, politické i módní centrum Evropy. Povinná zastávka snad každého turisty při putování po světě, přesto si troufnu říct svůj názor – Paříž se přeceňuje. Je působivá, nabízí plno historicky významných budov, má za sebou nesmírně zajímavou historii, která z ní činí město nesmírně tajemné. Přesto tvrdím, že existují i hezčí města – třeba Praha. Tak a můžete mě začít kamenovat.

    Paříž je hlavní a největší město Francie, zároveň také správní město provincie Ile-de-France. Celá pařížská aglomerace je hospodářsky nejaktivnější a nejsilnější oblastí, má necelých 11 milionů obyvatel a sídlí tu významné společnosti (25 z 500 největších společností světa, nejvíce po Tokiu) a mezinárodní organizace, třeba UNESCO. Město se dělí do 20-ti městských obvodů. Pro ekonomiku jsou důležitými body služby, turistický ruch a automobilový průmysl.Město leží na severozápadě Francie na řece Seině, která teče centrem města mezi dvěma ostrovy – Ile de la Cité a Ile St. Louis.

    Asi 25 minut od města se nachází mezinárodní letiště Charles-de-Gaulle, které je největší v Paříži a v počtu přepravených osob také druhé největší v Evropě, hned po londýnském Heathrow. Druhým pařížským letištěm je pak letiště Orly. Informace o tom, jak se dostat na nebo z obou pařížských letišť a také mapy letišť, najdete tady. Po Paříži je pak nejlepší přepravovat se metrem, v našem průvodci u většiny turistických atrakcí uvádíme i případné stanice metra. A tady pak pár zajímavých odkazů, které Vám poskytnou praktické informace k cestování po Paříži.

    Oficiální stránky pařížské MHD
    Paris info
    Paris by train

    Plánujete-li projít co nejvíce památek, zvažte nákup turistické karty Paris Pass. Umožní Vám neomezené cestování zdarma městskou hromadnou dopravou a také zlevněné či dokonce vstupné zdarma na vybrané pařížské atrakce. Více informací o kartě najdete tady.

    Pro pochopení významu pařížských historických památek a období, ze kterých památky pocházejí, je znalost francouzské historie docela důležitá. Nabízíme stručný přehled dějin Paříže. Předtím ale doporučujeme pročíst si rozsáhlý článek věnovaný dějinám Francie. Keltští Parisiové založili na místě dnešní Paříže svoji osadu ve 3. st. př. n. l. V následujících stoletích je nahradili Římané, z jejichž dob se ale narozdíl třeba od Říma dochovalo v Paříži památek jen velmi málo. Ve 3. století sem začal šířit křesťanství sv. Denis a už tou dobou město neslo název Parisia. V dobách vlády Kapetovců v 10. století se Paříž začínala stávat nejvýznamnějším městem ve Francii a v dobách vlády Františka I. (tj. 1. polovina 16. století) se jednalo nejen o největší město Evropy, ale také nejvýznamnější kulturní centrum Evropy, které udávalo trendy v oblasti umění a kultury. V Paříži se objevovaly „vymoženosti“, které v Evropě neměly obdoby – pouliční osvětlení či městská policie. V 18. století Paříž zachvátila revoluce, kterou vyvolala bída a chudoba lidí. Za počátek vypuknutí Francouzské revoluce se považuje dobytí věznice pro politické vězně zvané Bastila, k čemuž došlo 14. července 1789. Bastila dnes už neexistuje. Vzpoura a revoluční ideály se tak z Paříže rozšířily do celé Francie, monarchie padla v srpnu 1792. Na začátku ledna 1973 byl popraven král Ludvík XVI. a jeho žena Marie Antoinetta na dnešním Place de la Concorde (dříve se mu říkalo Place de la Révolución). Další významnou etapou ve vývoji Paříže byla doba výbojů Napoleona Bonaparte, který nechal postavit třeba Vítězný oblouk. Největší architektonické změny ale vedl baron Georges Eugene Haussmann a tyto úpravy města jsou považovány za jakési znovuzrození Paříže. Haussmann úzké uličky, ve kterých se rádi skrývali třeba nebezpeční zločinci, nahradil širokými bulváry s náměstími. Zdokonalil také systém kanalizace a přívodu vody. Tou dobou populace Paříže vzrostla na 2 miliony obyvatel. Na konci 1. světové války byla nedaleko Paříže, na zámku Versailles, podepsána mírová smlouvy mezi Dohodou a centrálními mocnostmi, která ukončila válku. Za 2. světové války byla Paříž v rukou Němců, ze kterých ji osvobodily jednotky vedené Charlesem de Gaullem.

    Díky neuvěřitelně bohaté historii je Paříž plná architektonických památek z různých období, které patří k nejvýznamnějším na světě. Rozmanitost památek z různých dob a architektonických stylů dokazuje to, že v Paříži najdete gotickou katedrál Notre-Dame nebo baziliku St. Denis, klasicistní Vítězný oblouk i moderní La Defénse.

    Čtvrť La Quartier Premier

    A pojďme Paříž prozkoumat detailněji. Jak už náš portál znáte, i tentokrát Vám nabízíme podrobného průvodce po Paříži. Za centrum města se považuje čtvrť La Quartier Premier, která zahrnuje tak známé památky jako muzeum Louvre, Place de la Concorde, historický Palais de Louvre nebo Jardin des Tuileries.

    Muzeum Louvre bylo veřejnosti zpřístupněno roku 1795 jako pokladnice královských uměleckých sbírek, kterou rozšiřovalo a doplňovalo několik králů po sobě. Je to vůbec jedno z největších muzeí na světě a sídlí v komplexu Palais du Louvre, dřívějším sídle králů. Na místě paláce kdysi stával lovecký zámeček uprostřed lesa, ve 14. století tu byla vybudována tvrz, která se později stala rezidencí krále Karla V. Další panovníci postupně palác přestavovali a přistavovali další části. Původ muzejní sbírky pochází z 16. století a založil ji král František I. Vchod do muzea je tvořen 20 metrů vysokou skleněnou pyramidou ve středu náměstí, kterou navrhl čínsko-americký architekt Peiho. Pyramidou se dostanete do návštěvnického centra, kde se prodávají vstupenky. Sbírka muzea Louvre zahrnuje víc než 250 tisíc exponátů a pokud byste si je chtěli všechny detailně prohlédnout, potřebovali byste na to roky. Většina turistů tak míří za největšími lákadly muzea v čele s nejslavnějším obrazem světa Monou Lisou. Muzeu obraz věnoval jeho patron František I. společně s dalšími čtyřmi díly slavného Leonarda da Vinciho (třeba Madona ve skalách nebo sv. Jan Křtitel). Není snadné shrnout ta nejslavnější díla, zkusíme tak upozornit alespoň na pár z nich. V šesti tématicky rozdělených křídlech muzea na vás čekají díla významných malířů italské renesance (G. Botticelli, P. de lla Francesa), španělského umění (Goya, Velazquez), vlámského a holandského malířství ( Rembrandt, H. Bosch, Jan van Eyck, Rubens), francouzského umění (Delacroix či Courbet) či německého umění (Dürrer). Dále tu najdete také exponáty věnované řeckému a římskému umění, či dvanáct nejvzácnějších sbírek egyptského umění na světě (Francouz J. F. Champollion mimochodem rozluštil egyptské hieroglyfy). Sbírky do muzea dostal sám Napoleon, který poklad krále Tutanchamóna či královny Nefertity dovezl roku 1798 z Egypta. Co se týká umění starověkého východu, rozhodně musíme připomenout slavný Chammurabiho zákoník, což je kamenná stéla s 282 zákony. Dále v tomto křídle najdete hlavně díla z dávné Mezopotámie. Louvre nabízí také bohatou sbírku uměleckých předmětů jako je královská koruna Ludvíka XV. i Napoleona, psací stůl kardinála Richelieua nebo 137-karátový diamant nalezený v Indii na konci 17. století. Při zakoupení vstupenky dostanete i podrobný plánek muzea, vyberte si tak dopředu exponáty, které vás zajímají nejvíce. Všechno prostě za jeden den rozhodně projít nezvládnete. Více informací o otevírací době najdete tady.

    Naproti vchodu do Louveru se nachází královský palác neboli Palais Royal ze 17. století, rezidence kardinála Richelieua, která za revoluce fungovala jako nevěstinec a herna. Na 2 rue de Richelieu stojí divadlo La Comédie Francaise, které založil roku 1680 Ludvík XIV. V něm se díla francouzských klasiků hrají už od konce 17. století.

    Jardin des Tuileries jsou královské zahrady, které patřily ke stejnojmennému paláci, který roku 1871 vyhořel. V 16. století nechvalně proslulý palác postavila Kateřina Medicejská, které už věštec tou dobou předpověděl, že s ním budou jen problémy. Došlo tu třeba ke zmasakrování členů švýcarské královské gardy. V zahradě stojí od roku 1988 socha Alfréda Dreyfuse, který byl odsouzen za zradu na základě křivého obvinění a tento konflikt je v historii znám pod názvem Dreyfusova aféra. Veřejný park, který nese český název Tuilerijské zahrady, se nachází mezi Place de la Concorde a Louvrem.

    Nedaleko Louvru je pak k vidění menší vítězný oblouk – Arc´de Triomphe du Carrousel, který stojí na Place d´Etoile-Charles de Gaulle. Byl postaven roku 1809 na počest Napoleonových vítězství v roce 1805 včetně bitvy u Slavkova. Vítězný oblouk tvoří krásné sloupy z červeného mramoru. V Paříži jsou vítězné oblouky ještě dva – Vítězný oblouk stojící u Place de La Concorde a moderní Arch La Défense ve stejnojmenné moderní čtvrti. Všechny tři oblouky protíná pomyslná přímka.

    Ve čtvrti La Quartier Premier se kromě Louvru nachází i celá řada dalších významných muzeí, třeba Museé de l´Orangerie představuje impresionistická díla v čele s Monetovými Lekníny.

    Place de la Concorde neboli Náměstí Svornosti v minulosti vystřídalo už řadu jmen. Původně se jmenovalo Place Louis XV., v době revoluce pak Place de la Revolución. Dnešní název náměstí dostalo roku 1795. Za Francouzské revoluce tu stávala gilotina, pod kterou padlo víc než tisíc hlav včetně té Ludvíka XVI., Marie Antoinetty, Robespierra, Dantona či hraběnky du Barry. Na místě původní gilotiny dnes stojí 3 300 let starý Luxorský obelisk, který Paříži daroval egyptský panovník Muhammad Ali. Dále jsou na náměstí dvě fontány a v každém z rohu náměstí je socha představující jedno z osmi významných francouzských měst – Brest, Rouen, Štrasburk, Lille, Nantes, Bordeaux, Marseilles a Lyon. Je to největší a nejzajímavější náměstí Paříže a právě od něho se rozbíhá slavná ulice Champs-Elysées, která se táhne až k oblouku Arc de Triomphe. Z dalších okolních budov zmíníme Palais Bourbon, sídlo Národního shromáždění a francouzského parlamentu, který byl postaven roku 1722. Slavná luxusní třída Champs-Elysées je 2 kilometry dlouhý bulvár, který už desítky let slouží slavnostním promenádám. To věděli i nacisté, kteří se tu za 2. světové války rádi promenádovali, aby demonstrovali svou nadvládu nad Francií. Champs-Elysées je symbol francouzské hrdosti a prestiže. Celý bulvár je obklopen divadly, muzei, na severní straně se nachází sídlo francouzského prezidenta – Elysejský palác.

    Dále tu jsou luxusní restaurace a obchody. Třída vede k náměstí Place de l´Etoile-Charles de Gaulle, ze kterého pak vybíhá dalších 12 bulvárů. Ve středu náměstí se nachází další slavný pařížský památník, Vítězný oblouk (Arc de Triomphe). Vítězný oblouk je 45 metrů široký a 49 metrů vysoký památník, největší svého druhu na světě. Začal se stavět roku 1806 na příkaz Napoleona jako památník jeho vítězství, sochy a reliéfy na oblouku ukazují výjevy z francouzské historie. Chcete-li se dostat k památníku, využijte podchod. Přebíhat zdejší velmi rušnou silnici totiž není nic snadného. Z oblouku je pěkný výhled, který nabídne celou Champs-Elysées jako na dlani. Stanice metra – Champs-Elysées, Clémence, Franklin D. Roosevelt, Georges V., Charles de Gaulle-Etoile. Nedaleko se pak také nachází Palais Bourbon, sídlo francouzského národního shromáždění. Zmíníme pak ještě jednu nedalekou budovu. V Palais Galliéra se nachází Muzeum módy a oděvů, které nabízí tisíce historických kostýmů.

    Nedaleko Náměstí Svornosti se nachází náměstí s luxusními klenotnictvími Place Vendome. Kromě nich tu můžete vidět i dům č. 12, poslední bydliště F. Chopina.

    Čtvrti St.-Germain, Les Halles a Le Marais

    Další čtvrtí, které se budeme věnovat, je St.-Germain. Tu od centra odděluje řeka, přes kterou dnes vede most Pont Royal, který nechal postavit Ludvík XIV. Do té doby se do St.-Germain dopravovalo loďkami s převozníky. V téhle čtvrti stojí řada historických paláců dřívější francouzské šlechty. Najdete tu ale také řadu významných muzeí. Museé Delacroix je věnováno tomuto francouzskému romantikovi žijícímu v 1. polovině 19. století. Muzeum zahrnuje jeho dům, původní dokumenty či dopisy. Nacházejí se tu také významné školy, třeba L´Ecole des Beaux Arts neboli Škola krásného umění či Institute de France, který založil kardinál Mazarin na konci 17. století. Uvnitř je třeba Mazarinova knihovna. Dalším muzeem je třeba to numismatické (Hotel des Monnaies) nebo Le Musée d´Orsay na Place Henri de Montherlant. Tohle muzeum bylo založeno v původní budově vlakového nádraží roku 1900 a dnes se věnuje hlavně období 19. století – uvidíte tu díla Moneta, Maneta, Renoira i Courbeta. Nechybí ale ani díla Van Gogha nebo Cézanna.

    I čtvrť Les Halles nabízí několik zajímavých míst. Na místě, kde od 12. do poloviny 17. století stávala velká pařížská tržnice, dnes stojí velké obchodní centrum Forum des Halles. Dále zmíníme velký kostel Saint-Eustache ze začátku 17. století, kde byli pokřtěni kardinál Richelieu, Moliére i Madame de Pompadour. Zajímavým místem nejen pro děti může být Parque Océanique Cousteau otevřený na památku významného francouzského mořského badatele Jacquese-Yvese Cousteaua. V ponorce tu tak můžete procestovat malý oceán nebo se podívat do žaludku velryby.

    Place des Innocents se na konci 18. století stalo pohřebištěm 2 milionů lidí, jejichž kosti byly později přeneseny do katakomb. Na náměstí je pěkná fontána. Místem, které vzbudilo velký odpor obyvatel, je Centre Georges Pompidou na 120 rue Saint-Martin. Moderní stavbu tvoří barevné trubky a veškeré potrubí tu je vystaveno na obdiv. Je to ukázka francouzského moderního umění. V Pařížské radnici (Hotel de Villa) jsou v pondělky možné prohlídky. Budova je z roku 1874 a na náměstí před radnicí se do revoluce konaly popravy, byl tu popraven třeba slavný Cartouche. Posledním místem, které zmíníme, je věž Tour St.-Jacques z roku 1522, která je vysoká 52 metrů a za revoluce fungovala jako továrna na tužky. Je to jediné, co tu zbylo z původního kostela.

    Čtvrť Le Marais neboli bažiny zahrnuje i pařížskou Židovskou čtvrť. Dostanete se sem metrem – stanice Hotel de Ville, St-Paul, Bastille nebo Chemin-Vert. V téhle čtvrti se nacházejí vůbec nejstarší pařížské domy, třeba ty na ulici Volta nebo Montmorency. V době od 15. do 18. století bylo Le Marais oblíbenou čtvrtí pařížské šlechty. Když v 18. století vyšlo z módy, místní se přestěhovali do St.-Germain. Na náměstí Place des Vosges se nachází socha Ludvíka XIII., která byla postavena na památku jeho svatby s Annou Rakouskou roku 1612. Na náměstí je pak dům č. 21, ve kterém bydlel Richelieue a v domě č. 6 zas Victor Hugo. Dnes je v jeho domě muzeum, ve kterém můžete vidět jeho nábytek a osobní věci.

    Srdcem Le Marais je Židovská čtvrť (Le Quartier Juif). Židovská kultura je tu cítit z restaurací, obchodů i knihkupectví.

    Place de la Bastille je místem, kde stávala pověstná Bastila, která byla dobyta 14. července 1789 a její pád rozpoutal Velkou francouzskou revoluci. Na tomto místě kdysi stávala nedobytná pevnost ze 14. století, která byla původně součástí královského obranného systému, ovšem později se proslavila jako vězení pro vězně se zvláštním dozorem. Toto místa tak v lidských představách evokovalo řadu teorií, z nichž nejslavnější je legenda o „muži se železnou maskou“, který měl být právě jedním z těchto vězňů. Mimo jiné tu byl vězněn i sadistický markýz de Sade. Revolucionáři ji roku 1789 nejen dobyli, ale taky zničili a na jejím místě dnes stojí pouze památný sloup.

    A ještě pár typů na muzea, která jsou v této oblasti. L´Hotel Carnavelet na 23 rue de Sévinge z konce 16. století je dnes muzeem zachycujícím historii Paříže. V křídle věnovanému revoluci najdete třeba pověstnou gilotinu nebo tu je k vidění i křeslo, ve kterém roku 178 zemřel Voltaire. Museé Picasso je muzeum, které ukazuje na 203 Picassových obrazů, ale také soch, koláží a rytin.

    Ostrovy Ile St. Louis a Ile de la Cité

    Řeka Seina v centru Paříže omývá dva ostrovy – Ile St. Louis a Ile de la Cité, který je považován za kolébku Paříže. Právě tady se totiž ve 3. st. př. n. l. usadil keltský kmen Parisiů. Na ostrov vede nejstarší most v Paříži Pont Neuf ze začátku 17. století. Uprostřed mostu je socha krále Jindřicha IV., který most nechal postavit. Hodláte-li navštívit a projít si ostrov Ile de la Cité, dopraví vás sem metro – stanice Cité a Pont Neuf. Na Place Dauphine se nachází Justiční palác (Palais de Justice), vedle něho pak stojí krásný kostel Sainte-Chapelle, gotický skvost z poloviny 13. století. Další zdejší budovou je Conciergerie, dřívější věznice největších zločinců ve francouzské historii.

    Ovšem hlavním lákadlem ostrova Ile de la Cité je proslulá gotická katedrála Notre-Dame-de-Paris, která je jedním ze symbolů Paříže. Psali o ní světoví literáti v čele s Victorem Hugem, který svou knihou Chrám matky Boží v Paříži obohatil literaturu o postavy zvoníka Quasimoda a krásné Esmeraldy. Katedrála se dvěmi 69 metrů vysokými věžemi se běžně považuje za výchozí bod při měření vzdálenosti z Paříže do jiných měst. Na místě dnešní katedrály za dob Římanů stával Jupiterův chrám, který se ve 12. století začal měnit v chrám nový, který byl dokončen roku 1330 a za revoluce byl dost poničen. Nejnovější obnova katedrály se datuje do 19. století. Průčelí vchodu se pyšní portréty 28 francouzských králů a říká se mu tzv. Galerie králů. Tři oblouky nad vstupními dveřmi zas zobrazují biblické výjevy a výjevy ze života patronů katedrály. Střední portál zobrazuje Poslední soud. Vnitřní prostory pojmou až 10 tisíc lidí a ve východní kapli je pohřbeno několik pařížských biskupů. V katedrále se také nachází poklad v podobě úlomků „pravého kříže“, dále pozůstatky trnové koruny a také gobelíny patřící Marii Antoinettě. Chrámová pokladnice, která je přístupná za poplatek, nabízí různé náboženské zlaté předměty, nábytek či neogotické dekorace. Z věže po vystoupání 387 schodů je krásný výhled, ovšem platí se vstupné. Případné informace o vstupném do pokladnice a na věže, stejně tak otevírací dobu katedrály najdete tady. V okolí katedrály jsou pak krásná historická sídla pařížské smetánky 17. století – třeba ta na nábřeží Quai D´Anjou. V jednom z domů žil prokletý básník Baudelaire, dále tu jsou domy obývané R. M. Rilkem či skladatelem R. Wagnerem.

    Latinská čtvrť

    V Latinské čtvrti pak ještě stručně zmíníme jedno z pařížských národních divadel, Théatre de l´Odéon a dále pak veřejný park Jardin du Luxembourg, ve kterém se nachází budova francouzského senátu – Lucemburský palác (Palais du Luxembourg). Palác byl postaven roku 1624 na místě původního paláce z 15. století pro Marii Medicejskou tak, aby jí připomínal její dům ve Florencii. Ta odsud ale byla novým králem vyhoštěna a palác tak připadl státu. Na místě dnešní zahrady stával klášter a dnes je tu také pěkná Medicejská fontána, dále sochy spisovatelů a básníků. Nachází se tu také pařížská hvězdárna. Pantheon Nedaleko odsud je pak Petit Luxembourg, sídlo prezidenta senátu.

    Na rue Soufflot pak nesmíme zapomenout na proslulý Panthéon, v jehož sklepě se nachází popel významných francouzských osobností – Mirabeau, Voltaire, J. J. Rousseau nebo Victor Hugo. Budova byla přestavěna z původního kostela roku 1764 a popel slavných osobností se sem začal ukládat v době revoluce. Panthéon je pěknou ukázkou pařížské klasicistní architektury. Informace o vstupném a otevírací době najdete tady.

    Čtvrť Montparnasse a Invalidovna

    Montparnasse je bývalá slavná umělecká čtvrť, ve které působil třeba Henry Miller, Ernest Hemingway nebo R. M. Rilke a řada dalších malířů, umělců a literátů, kteří se setkávali ve zdejších hospodách a barech v období mezi dvěma světovými válkami. Stanice metra – Vavin, Montparnasse-Bienvenue, Edgar-Quinet. Možnost výhledu vám nabídne třeba mrakodrap Tour Montparnasse. Slavné osobnosti jako Baudelaire, G. de Maupassant, Sartre nebo Alfred Dreyfus odpočívají na hřbitově Cimetiére Montparnasse. Stanice metra Denfert-Rochereau vás vysadí u pařížských katakomb. Jedná se o podzemní pohřebiště, kterým vede osvětlená trasa. Do původních tunelů, které tu vznikly za dob Římanů, byly na konci 18. století přesunuty milióny lidských koster a logicky se tak k tomuto místu vztahují hrůzné příběhy. Také zajímavé místo. Informace o otevírací době a vstupném do katakomb najdete tady. V Montparnasse pak upozorníme na Poštovní muzeum, které sběratele známek nebo zájemce o toto téma rozhodně velmi potěší.

    Invalidovna (Les Invalides ve čtvrti 7, metro Maubourg, La Tour, Varenne, Invalides, Ecole Militaire) je komplex budov z 2. poloviny 17. století, který byl vybudován na návrh Ludvíka XIV. jako obydlí pro invalidní vysloužilce. Je připomínkou významné francouzské vojenské historie. Pobývalo tu na 6 tisíc válečných veteránů. Právě tady odpočívá tělo Napoleona Bonaparteho, které se bylo převezeno roku 1840 ze Sv. Heleny společně s dalšími válečnými hrdiny. V areálu se dále nachází Vojenské muzeum ukazující vojenskou historii Francie a je vůbec jedním z největších svého druhu na světě. K vidění jsou tu třeba zbraně slavných francouzských vojevůdců nebo zrekonstruovaný pokoj, který vypadá přesně tak, jak ten Napoleonův na Sv. Heleně. V kostele St.-Louis-des-Invalides je pohřben Napoleon. Nachází se tu také Musée Rodin, které vystavuje soubor prací tohoto autora – třeba slavný obraz Občané z Calais.




    Eiffelova věž

    Na Champ-de-Mars se nachází symbol Paříže a vůbec jedna z nejslavnějších staveb světa, Eiffelova věž. Věž, která je i se svou anténou vysoká 320 metrů byla postavena pro mezinárodní výstavu, která se v Paříži konala roku 1889, jako oslava 100. výročí revoluce. Byly předloženy stovky návrhů (třeba obrovská gilotina – symbol revoluce). Nakonec byl vybrán plán Gustava Eiffela, který navrhl podobu obrovské věže. Přijetí návrhu vyvolalo obrovské protesty u Pařížanů a francouzských literátů. Tvrdili, že toto monstrum bude působit jako pěst na oko v tak starobylém městě, jako je Paříž. Budova se skládá z 15 tisíc kovových součástí, plány kreslilo na 50 inženýrů a věž stavělo na 250 dělníků. Do třetího patra, které je ve výšce 300 metrů vede 1710 schodů. Budova se natírá každých 7 let a vypotřebuje se na ni celých 45 tun barvy. Když byla budova dostavěna, její otevření se oslavilo 21 salvami z děla. Ovšem nevole proti věži trvala dále, probíhaly podpisové akce po celé Paříži, které vedly dokonce k tomu, že se roku 1910 vypracovaly plány na její demontáž. K tomu nedošlo jen díky tomu, že za 1. světové války věž sloužila jako centrum radiotelegrafního spojení francouzského generálního štábu. Za národní památku byla věž prohlášena roku 1969. Je z ní nádherný výhled na celou Paříž. Turisté mohou po zaplacení vstupného vystoupat po schodech do druhého patra, případně vyjet výtahem do patra třetího. Informace o otevírací době a cenách vstupného najdete tady.

    Eiffelova věž Eiffelova věž

    Krásný je ale i prostor kolem věže. Park Jardins de Chaillot nabízí krásné fontány a je obklopen bílými klasicistními budovami, které nesou název Palais de Chaillot. V budovách se nachází několik institucí – Národní divadlo Chaillot, Muzeum lidství, které ukazuje vývoj lidstva a různých civilizací (k vidění je tu třeba incká mumie z Jižní Ameriky), Námořnické muzeum, Muzeum francouzských památníků a Muzeum filmového umění.

    Montmartre

    Montmartre místní nazývají La Butte a název by se dal přeložit jako Hora mučedníků. Prý byl nedaleko odsud popraven sv. Denis (přinesl do Paříže křesťanství). Ten prý po popravě zvedl svou hlavu a odnesl ji na tento kopec. Na tomhle kopci, ze kterého je krásný výhled na Paříž, se nacházela vesnička. Pěstovala se tu vinná réva a byla tu také spousta mlýnů, které mlely mouku. Koncem 19. století se Paříž rozrostla a tahle původní zemědělská vesnička se stala oblíbenou destinací, do které se stěhovali pařížští malíři nebo spisovatelé. Ti kopec začali opouštěn ve 20. letech 20. století a stěhovali se do Montparnasse. Na Montmartre se dostanete metrem: stanice Place Clichy, Blanche, Pigalles, Anvers, Abbesses. Na kopec jezdí lanovka nebo sem vedou schody. Dominantou tohoto místa je bazilika Sacré-Coeur. Před ní je schodiště a terasy, ze kterých je úžasný výhled a po večerech tu Pařížané posedávají a popíjejí. Kostel Sacré-Coeur se začal stavět roku 1870, dokončen byl ale až 1914. Stal se symbolem vlastenectví, za nacistické okupace se tu konaly protestní akce. Uvnitř je velká mozaika s postavou Ježíše a apoštoly.

    Starý a tradiční Montmartre dnes připomíná náměstí Place Emile-Goudeau. Zde žil a maloval sám velký Picasso. Původní chatrče se tu dochovaly až do roku 1970, kdy lehly popelem. Vydáte-li se na procházku po čtvrti, tak v č. 54 na rue Lepic žil Van Gogh. Jedním z oblíbených míst této čtvrti je světoznámý kabaret Moulin Rouge, který se nachází na náměstí Place Blanche. Jeho symbolem je mlýn, který připomíná zašlé časy této čtvrti. Zarezervovat si show můžete tady. Jediným stále provozuschopným mlýnem je Moulin de la Galette. Na montmartreském hřbitově pak odpočívá Edgar Degas, Stendhal nebo Alexander Dumas ml.

    Další zajímavá místa Paříže

    Quartier 9 je obchodní čtvrť, která zabírá oblast kolem budovy francouzské opery. Stanice metra Auber nebo l´Opera. Tahle čtvrť si do dnešních dob zachovala podobu z éry Haussmannovy přestavby. Nachází se tu budova opery z 2. poloviny 19. století, která je otevřena prohlídkám. Obrovský zájem o operní představení nedokáže jen tato budova uspokojit, a tak byla otevřena Opéra de la Bastille. Nedaleko opery se pak nachází obrovský luxusní obchodní dům Galeries Lafayette a nedaleko něho pak další luxusní obchoďák, Le Printemps – oba domy jsou ideální destinací pro cestovatele toužící po nákupech. V této čtvrti ještě zmíníme kostel Madeleine, který svou podobou připomíná řecký chrám. Budova, jejíž dominantou je 52 korintských sloupů pochází z konce 18. století.

    V Paříži je také zoologická zahrada, která byla založena už roku 1934. Zmíníme také nejslavnější pařížský hřbitov Père Lachaise ve stejnojmenné čtvrti. Národní památkou je od roku 1993. Odpočívá tady obrovské množství slavných osobností kultury a umění – spisovatelé Honoré de Balzac, Guillaume Apollinaire či Cyrano de Bergerac, dále pak herečka Sarah Bernhardt, malíř Delacrois či skladatel F. Chopin. Hřbitov je rozdělen do několika divizí a u vstupu najdete mapu s označenými hroby významných osobností.

    La Defense Na závěr zmíníme moderní čtvrť La Défense, jejíž výstavba měla za úkol vyřešit problém s nedostatkem kancelářských prostor v Paříži. Od 60. let 20. století to tak je rozsáhlé obchodní a administrativní centrum Paříže. Jeho dominantou je La Grande Arche de la Défense, kancelářská budova ve tvaru vítězného oblouku zhotovená z bílého mramoru z Itálie.

    Autor článku a fotografií: M. Kučerová