Lednicko-valtický areál

  • Lednicko-valtický areál patří mezi jeden z nejkrásnějších a z toho důvodu také nejnavštěvovanějších zámeckých areálů střední Evropy. Řadí se k význačným dílům světového zahradního umění. Plocha areálu měří skoro 285 kilometrů čtverečních, čímž je někdy pokládán za největší zahradu Evropy, možná i světa.

    Oblast nalezneme na jižní Moravě poblíž Břeclavi, blízko rakouských hranic. V roce 1996 byl areál zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Dominantou areálu jsou dva zámky – na severu Lednice a na jihu Valtice. Jsou od sebe vzdáleny kolem deseti kilometrů, ale mezi nimi a v jejich okolí najdete dalších asi patnáct menších staveb, kterým se říká „salety“.


    Nesnadné je odpovědět na otázku, kolik dní si má člověk na prohlídku areálu vyhradit. Jste-li sportovci a tak trochu dobrodruzi, dá se celý areál zvládnout za jeden den, za předpokladu přemisťování pomocí kola, ale bude to dosti hektické. Mnohem lepší je si na prohlídku vyhradit alespoň dva dny, kdy ubytovat se můžete jak v Břeclavi, tak i v Lednici či Valticích. Ráda bych upozornila, že v případě, že přijedete na kole, v lednickém parku je zákaz jízdy na kole, tudíž se musíte k minaretu přepravit buď lodí, či vám nezbude než kolo vést. Kola si lze zapůjčit jak v Lednici, Valticích i Břeclavi, stačí zapátrat na internetu.

  • Zámek Lednice

    Patří k nejkrásnějším zámkům u nás. Spolu se svou francouzskou zahradou a rozsáhlým anglickým parkem náleží k nejvýznamnějším romantickým památkám České republiky, ale i Evropy.

    Možná přemýšlíte, proč se zámek jmenuje právě Lednice, vysvětlením může být skutečnost, že se nachází v jakési prohlubni, kde se mnohem častěji oproti okolí působením inverze, ale i díky blízkým rybníkům a řeky Dyje drží chladný vzduch. Ale jinak se do konce 2. světové války městečku říkalo „Eisgrub“.

    V dávných dobách se na těchto místech rozkládaly jen bažiny a mokřady. Začátkem 13. století zde bratři Adamar a Lipert z Lednice postavili pevnou tvrz, jež měla chránit zdejší přechod přes Dyji. O sto let později tvrz už vlastnil Jan z Lichtenštejna a tento rod ji vlastnil více jak 600 let, s krátkou přestávkou, kdy patřila někomu jinému. Karel Eusebius si zvolil za své sídlo Valtice a Lednice měla posloužit jako velkolepý letohrádek. Renesanční zámek byl díky mnoha význačným umělcům (architekti Francesco Carrati, Giovanni Pietro Tencalla a další) barokně přestavěn. Zámek získal podobu italské vily se dvěma bočními křídly. Na stavbě krásných koníren a jízdáren se podílel architekt Johann Bernard Fischer z Erlachu, ale též Domenico Martinelli. V druhé polovině 18. století proběhly pozdně barokní úpravy, kdy byl vybudován překrásný Sál předků, jenž představuje interiér, který se jako jeden z mála původních interiérů dochoval až dodnes. V této době také došlo k přeměně Lednicko-Valtického areálu v „zahradu Evropy“ pod vedením architekta Isidora Canevaleho. Ale drobné kouzelné stavby se v parku začaly objevovat až na přelomu 18. a 19. století za Josefa I. Lichtenštejna dle návrhů Josefa Hardtmutha.

    V letech 1843-1845 zde začal dle projektu Wingelmüllera a Desvignese vznikat zajímavý skleník. Měl konstrukci 92 metrů dlouhou a 13 metrů širokou. Atmosférou má skleník evokovat tropický prales. Na konci 19. století vznikla v blízkosti zámku novobarokní zahrada s kamennými fontánami.

    Novogotickou podobu získal zámek za Aloise Josefa II. z Lichtenštejna, jelikož si zamiloval středověkou tudorskou architekturu a svůj záměr dal provést architektu Wingelmüllerovi. Současná podoba lednického parku vznikala v první polovině 19. století dle projektu Bernharda Petriho Fantiho a botanika van der Schotta. Právě zde byl uměle vyhlouben Zámecký rybník, jenž má 16 uměle nasypaných ostrůvku s poetickými jmény.

    Překrásné jsou interiéry zámku, ve kterých se spojuje elegance a vytříbenost s přepychem, dokonce až s marnivostí. Prostory mají návštěvníkům přiblížit atmosféru druhé poloviny 19. století. Ač interiér značně utrpěl během války a pozdějšího zestátňování, i dnes vás upoutají kazetové stropy, masivní nábytek, šperkovnice, ačkoli nejcennější věci (šperky, nejcennější kusy nábytku) tu již nejsou, jelikož si je Lichtenštejnové odvezli s sebou do Lichtenštejnska. Dech beroucí je knihovna s překrásným vřetenovým schodištěm, které je dle tvrzení vyřezané pouze z jednoho dubu. Autorem zdobeného zábradlí, kazetového stropu či knihovní skříně je řezbář Karel Leistler a Michael Thonet. Ve Vstupní hale vás upoutá veliký mosazný lustr mající 116 ramen a vážící téměř sedm set kilogramů. I v přízemí objevíte plno krásných pokojů – např. ve Velké letní jídelně budete obdivovat cínové nádobí či Taneční sál, ve kterém na jedné stěně spatříte cenný obraz malíře J. Schlössera.

    Zámek nabízí celkem čtyři prohlídkové okruhy. V rámci prvního okruhu navštívíte reprezentační sály v přízemí zámku, kde se konaly především společenské akce, plesy či bály. Uvidíte impozantní vstupní halu, lovecký salonek, modrý pokoj, čínský pokoj a kabinet, rytířský sál, knihovnu, modrý taneční sál. V rámci druhého okruhu nahlédnete do knížecích apartmánů v prvním patře, které sloužily rodině Lichtenštejnů až do roku 1945. Uvidíte např. apartmán Sofie Esterházy či Aloise II. Při třetím okruhu vstoupíte do druhého patra, kde naleznete autenticky zařízené pokoje pro prince a princezny rodu Lichtenštejnů, uvidíte původní nábytek a historické hračky. V druhé části této prohlídky pak navštívíte muzeum loutek Milana Knížáka, což je největší soukromá sbírka historických loutek v České republice. Navštívit také můžete umělou barokní krápníkovou jeskyni a výstavu strašidel. U zámku lze vstoupit do atmosféry tropů ve skleníku. Jste-li milovníky jak přírody, tak i architektury, pak určitě využijte prohlídky zámeckého parku s průvodcem, který vás seznámí nejen s významnými rostlinami, ale i se dozvíte, jak park vznikal i jak dříve vypadal. Informace o otevírací době, prohlídkových okruzích a vstupném naleznete zde.

    Říká se, že v lednickém parku můžete o půlnoci potkat přízrak černého rytíře, kdy je nejprve slyšet dupot kopyt koňů a pak se objeví rytíř v černém plášti, pod kterým svítí umrlčí lebka. Pokud bude při vás stát štěstí, údajně zmizí v jednom z rybníků, pokud při vás štěstí stát nebude, pak kdo ví ...

    Parkem zámku či okolím se můžete svézt i koňským spřežením. Pro cestu od lednického zámku k minaretu či až k Janohradu lze využít plavbu lodí.

  • Apollónův chrám

    Stojí na kopečku u břehu Mlýnského rybníka, vznikl v letech 1817-19, architektem je J. Kornhäusel. Sochařská výzdoba chrámu s vyhlídkovou sloupovou terasou tematicky směřuje k bohu Apollónovi. V přední části je chrám zdoben osmi dórskými sloupy. Sochařskou výzdobu zhotovil Josef Klieber. Najdete tu i sochy symbolizující čtvero ročních období.

  • Belveder

    Postaven byl roku 1802 v empírovém stylu. Dříve sloužil jako knížecí bažantnice, kdy ve voliérách byly chovány vzácné druhy bažantů do doby, než objekt na konci 19. století vyhořel. Pro svoji polohu na kopci severně od Valtic poskytuje krásný rozhled na Mikulov i Pálavu. Postavil ho architekt Josef Hardtmuth.

  • Hraniční zámeček

    V dávných dobách jím procházela hranice mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, pak už je vám jistě zřejmé, odkud pochází jeho název. V současné době zde najdete luxusní restauraci. Nachází se v nejzápadnější části areálu. Poloha této stavby dávala v minulosti najevo, že Lichtenštejnové mají výlučné postavení jako šlechta, jejíž bohatství a moc nezná hranic.

  • Chrám Tří Grácií

    Svatyně má tvar kolonády a vytváří pozadí k sousoší Tří grácií – tří žen – antických bohyní Athény, Afrodity a Artemidy. Sousoší původně stálo v lednickém parku, ale začátkem 19. století bylo přemístěno sem. Stavba ve tvaru půlkruhové kolonády je postavena v klasicistním slohu. Název tato stavba získala dle sousoší tří antických bohyň, jež zhotovil sochař Jan Martin Fischer.






  • Janův hrad, též zvaný Janohrad

    Jedná se o umělou zříceninu postavenou začátkem 19. století v bažinách na dřevěných trámech pro Jana Lichtenštejnského. Architektem stavby byl J.L.Hardtmuth. V dobách šlechtických lovů se stal místem pořádání velkolepých hostin. Paroží největšího uloveného jelena zdobí hlavní sál. Mimo loveckou sezónu sloužil Janohrad jako myslivna. Při návštěvě si všimněte tří dubových pravotočivých schodišť (po vzoru starých hradů). Můžete absolvovat prohlídku dvou okruhů, kdy druhý je přístupný pouze v červenci a srpnu a ještě jen za suchého počasí. Více informací zde.

  • Kaple sv. Huberta

    Název dává v patrnost, že kaple je zasvěcena sv. Hubertu, patronu lovců. Nad oltářem najdete sochu sv. Huberta se psem u nohou. Dle církevních legend byl Hubert vášnivým lovcem, až jednou spatřil jelena se zářícím křížem mezi parohy, což ho tak změnilo, že od té doby již žádné zvíře neulovil. Vznikla v roce 1855. Tuto trojbokou, třemi oblouky prolomenou kapli postavil architekt Jiří Wingelmüller ve zdobném stylu tudorovské gotiky.

  • Kolonáda na Raistně

    Je postavena v klasicistním slohu, vznikla roku 1817 v nejvyšším bodě Lednicko-valtického areálu dle projektu Josefa Hardtmutha. Na památku svého otce a bratrů ji dal vybudovat Jan Josef I. z Lichtenštejna. Odsud se nabízí rozhled na park i krásnou krajinu okolo. Informace o otevírací době a vstupném zde.

  • Lovecký zámeček

    Původně sloužil jako zázemí při konání parfózních honů v parcích a okolí. Z terasy mohli hony sledovat ti, co se ho účastnili jen jako diváci. Nachází se u cesty mezi Lednicí a Janohradem. Vznikl v letech 1805-1806 dle návrhu Josefa Hardtmutha. Dnes ho vlastní soukromý vlastník.

  • Nový dvůr

    Představuje výjimečnou empírovou stavbu, která nesloužila jen k estetickému účelu, ale v souboru budov se chovaly ušlechtilé krávy. Ač dnes se zde chovají spíše koně. Do současnosti se zachovala arkádová zeď s rotundou, v níž se nachází bohatě zdobený sál pro reprezentační účely. Nový dvůr se nachází v katastru obce Charvátské Nové Vsi, zhruba tři kilometry jižně od Lednice. Nyní je dvůr v soukromém vlastnictví.

  • Minaret

    60 metrů vysokou kamennou rozhlednu najdete severně od lednického zámku. Byla postavena v letech 1797-1804 v maurském slohu a patří mezi jedinečnou stavbu tohoto charakteru v Evropě a se svou výškou patří na kontinentu mezi nejvyšší. V prvním patře najdete osm sálů zdobených arabskými ornamenty. Až do nejvyššího poschodí budete muset vyšlápnout celkem 302 schodů, ale z ochozu se vám poté naskytne pohled na lednické rybníky, další okolí a Pálavu. Říká se, že minaret zde byl postaven jako symbol vzdoru, když arcibiskup nepovolil stavbu kostela. Autorem projektu, jako u většiny staveb, je Josef Hardtmuth.

  • Obelisk

    Měřící 23 metrů a zhotoven z pískovcových kvádrů, na jehož vrcholu je na kovovém hrotu umístěna šesticípá hvězda značící víru v sílu rozumu, symbolizuje uzavření míru mezi Rakouskem a Francií roku 1797. Obelisk dal vystavět Alois Josef I. z Lichtenštejna, jelikož se jeho bratr Jan Josef I. účastnil bojů na rakouské straně. Nachází se severně od Lednice, asi tři kilometry. V okolí je oplocená obora, tudíž se k němu dostanou jen cyklisté a pěší. Místní mu ale říkají „facka“, protože podle pověsti vznikl na místě, kde dostal kníže od své manželky pohlavek. Není jisté, za co kníže facku obdržel, jeden pramen říká, že prohrál v kartách vesnici, jiná, že tak byl kníže ztrestán za nevěru.

  • Pohansko

    Empírový zámeček najdete asi tři kilometry jižně od Břeclavi a vznikl v letech 1810-1812 dle návrhu Josefa Hardtmutha. Blízko zámečku je budován archeoskanzen, jelikož se zde nacházelo slovanské hradiště. Zámeček sloužil k loveckým účelům. Jedná se o patrovou stavbu s postranními arkádami, které zdobí plastické reliéfy se štukovými loveckými výjevy a výjevy z antické mytologie. Uvnitř zámečku si můžete prohlédnout expozici věnovanou výsledkům rozsáhlých archeologických výzkumů slovanského hradiska. Informace o otevírací době a cenách vstupného najdete zde.

  • Rendez-vous neboli Dianin chrám

    Vznikl v roce 1812. Jedná se o lovecký zámeček. Stavba byla věnována Dianě, bohyni lovu. Byl postaven ve tvaru římského vítězného oblouku, kdy průčelí vyzdobil sochař Klieber a ukazuje alegorie denních dob a reliéfy s loveckými motivy. Scházeli se zde lovci před začátkem štvanice, když bylo hezky, tak si dali snídani před chrámem, pokud jim počasí nepřálo, posnídali v Loveckém sálu s vyhřátým krbem. Architekt Josef Kornhäusel postavil tuto empírovou stavbu dle Hardtmuthových plánů pro vojevůdce, ale také vášnivého lovce Jana Josefa z Lichtenštejna. Informace o otevírací době a vstupném naleznete zde.

  • Rybniční zámeček

    Jak už název napovídá, využíván byl hlavně v době lovu ryb či vodního ptactva. Najdete jej na severním břehu Prostředního rybníka. Vznikl v letech 1816 a postavil ho architekt J. Kornhäusel. Je postavený v čistém klasicistním slohu. Odsud se dají pozorovat i některé vzácné druhy ptáků jako např. zrzohlávka rudozobá či sýkořice vousatá.

  • Zámek Valtice

    Valtický zámek náleží k největším a nejvýznamnějším stavbám světského baroka na Moravě. Nachází se kousek od hranic s Rakouskem, kolem devíti kilometrů jihozápadně od Břeclavi.

    Již od 12. století zde stával kamenný hrádek. Ovšem nevelký renesanční zámek zde byl postaven až za Lichtenštejnů v 16. století. Nejvíc zámek vděčí Karlu Eusebiovi, který miloval umění, a tak se rozhodl vybudovat barokní rezidenci. Architekty byli Francesco Caratti, Giovanni Pietro Tencalla, Andreas Erna z Brna. Ovšem za svou současnou monumentální podobu vděčí zámek italskému architektu Domenicu Martinellimu. Po smrti Karla Eusebia vzniklo ještě jižní křídlo s překrásně zdobenou kaplí a poté zámecké divadlo. Lichtenštejnové zámek vlastnili do roku 1945, kdy připadl státu.

    Před zámkem najdete monumentální vstupní průčelí, kde úplně v popředí vás jistě upoutá socha antického hrdiny Herkula, u jehož nohou sedí trojhlavý pes Cerberos, strážce podsvětí. Mimořádné jsou interiéry zámku – překrásný Taneční sál s rokokovým nábytkem, v Mramorovém sále (jídelně) se nachází sbírka orientálního nádobí či lustr v podobě boha moří Tritona, napůl muže, napůl ryby. Nástropní malby řeckých bohů se nachází ve Společenském sále. V Sále předků jsou malby představující alegorie věd a umění a kromě nich také portréty Lichtenštejnů, jak dává tušit název místnosti. Zámecká kaple, jejíž štuková i malířská výzdoba určitě upoutá, patří mezi slohově nejčistší interiéry vrcholného baroka v rámci střední Evropy. Protože má místnost dobrou akustiku, konají se zde také různé koncerty.

    Jelikož jsou Valtice střediskem vinařské oblasti, není překvapivé, že v části zámku sídlí Národní vinařské centrum se Salonem vín. Ve Valticích se také konají tradiční Valtické vinařské slavnosti.

    V zámku si uděláte představu, jak bydleli nejbohatší a mocní lidé té doby. Už z prvního pohledu působí dvoupatrový čtyřkřídlý zámek impozantním dojmem. Před hlavním průčelím najdete po obou stranách budovy Španělské konírny a Zimní jízdárny, které dnes už ale neslouží svému účelu.

    Zámek nabízí k prohlídce celkem čtyři okruhy: „Knížecí okruh“ čítající 15 sálů, „Císařský okruh“ zahrnující 21 sálů, prohlídku prvního, či druhého okruhu spojenou s prohlídkou sklepa a následnou degustací a návštěvu prvního, či druhého okruhu a Salónů vín s degustací. Informace o otevírací době, vstupném naleznete zde.

  • Autorka článku a fotografií: Tereza Jirásková
    Mapa: mapy.cz