• Jižní pobřeží Srí Lanky

    Jižní pobřeží Srí Lanky se stále snaží udržovat srílanské tradice a kulturu a je to tu příjemně klidné, překvapivě bez davů turistů. Jižní pobřeží lemují úžasné zlaté pláže s jemným pískem obklopené kokosovými palmami, některé z nich téměř nedotčené lidskou nohou. Pěstuje se rýže a lidé se živí rybolovem – dokonce tu stále ještě můžete vidět tradiční rybaření na kůlech, které je nezpochybnitelně spjato se srílanskou kulturou. Na jihu Srí Lanky převládají Sinhálci a jejich chrámy je poseta téměř celá oblast. Koná se tu také celá řada slavností a poutí.

























































    Největším městem na jihu země, je čtvrté největší město na Srí Lance, Galle. Tenhle přístav se pyšní pěknými zachovalými hradbami s baštami, které se táhnou kolem celého centra města. Galle je hodně západní město, dost klidné a zdejší ulice lemují krásné holandské koloniální domy. Galle bylo po celé 19. století nejvýznamnějším zdejším přístavem a mělo strategickou polohu na námořních trasách v Indickém oceánu. Postupně ale jako přístav ztrácelo na významu, protože ho nahrazovalo Colombo. Centrem města je čtvrť Fort, která je opevněná starobylými hradbami a baštami. Do čtvrti se vstupuje Hlavní bránou z roku 1873, která nahradila dřívější bránu Old Gate. Nejstarší částí hradeb je Černá bašta neboli Zwart Bastion. Po hradbách se dostanete i k majáku a také k velké mešitě Meeran Jumma Mosque, která vlastně ani nevypadá jako mešita. Další bašta, Flag Rock, měla za úkol signalizovat připlouvajícím lodím nebezpečí.

    TIP: výhodné a spolehlivé letenky na Srí Lanku najdete u Letušky.

    Asi nejkrásnější stavbou v Galle je holandský kostel Dutch Reformed Church, koloniální stavba z roku 1755. Stojí na místě, kde dříve stával portugalský klášter kapucínů, pěkné jsou ozdobné pamětní desky v podlaze kostela. Velmi zvláštním místem je také Historical Mansion Museum, což je víc než 35 let stará sbírka různého harampádí, kuriozit. Na zdejším nádvoří pracují zlatníci a klenotníci a můžete je tu tak vidět v jejich práci. Jeden sběratel a klenotník se tímto muzeem snaží nalákat návštěvníky do jeho krámku s klenoty. Do Galle jezdí čtyři autobusové spoje z Colomba denně, takže není problém se sem dostat.



























































    Okolí města Galle je pak tvořeno deštnými pralesy a nacházejí se tady dvě rezervace: Kottawe a těžko dostupná Hiyare. Kottawe je dobře přístupné a užít si tu můžete divokých zvířat. Asi 5 kilometrů od Galle je město Unawatuna (foto pod textem). Hodně turistické město se skvělou pláží, na které se konají plážové párty. Pláž má asi 1 kilometr a na jednom jejím konci je dágoba z roku 2004. Nedaleko Unawatuny jsou pak nezkažené pláže Dalawela a Thalpe. Na nich můžete vidět tradiční rybáře na kůlech, což je typický obraz Srí Lanky. Rybáři stojí na dlouhých tyčích nedaleko pobřeží a chytají ryby, hlavně za soumraku od 22 do 24 hodin. Nejvíce rybářů na chůdách uvidíte na pláži u městečka Anangama. Asi 12 kilometrů od Unawatuny leží město Koggala, další turistická destinace. Tady můžete navštívit muzeum Martina Wickramasingheho, jedné z nejvýznamnějších osobností Srí Lanky 20. století. Byl to významný sinhálský autor románů a povídek, jehož díla hrála důležitou roli při prosazování sinhálštiny před vlivem západu. Muzeum je věnované jeho životu a dílu, navštívit tu můžete expozice věnované každodennímu životu Sinhálců, jejich zvykům, dále sbírku masek a pískových tabulí, které sloužily k výuce psaní – místo tabulek. Najdete tu i spisovatelův rodný dům, Síň života a také jeho hrob. Pro ty, co se zajímají o dopravu, je tu i výstava tradičních dopravních prostředků. V Koggale je také pěkná laguna, na které se jezdí na loďkách. Asi 5 kilometrů od Koggaly leží krásný chrám Kataluwa Purvarama Mahavira s krásnými nástěnnými malbami z konce 19. století. Jsou tu k vidění i figury Buddhy.















    Rozhodně si na vaší cestě budete chtít užít i čajové plantáže. Na jihu Srí Lanky lze navštívit čajovou plantáž Handunugoda. Vyrábí se tu velice kvalitní čaj rostoucí v nízké nadmořské výšce. Čajová plantáž produkuje kvalitní hlavně bílý čaj, jeden z vůbec nejdražších čajů na světě. Průvodce vás provede po plantáži a dostanete také možnost ochutnat několik druhů čaje. Poblíž jsou i skořicové zahrady, které lze také navštívit.

    Chcete-li surfovat, zkuste vesnici Midigama. Ve Weligamě zas najdete megalit Kusta Raja (Malomocný král) s 3 metry vysokou sochou. Přesně se ale neví, koho socha zobrazuje. Megalit je asi z 8. až 9. století. V nedaleké zátoce jsou k vidění také tradiční katamarány. Velmi pěknou pláž lemovanou palmami s turistickým zázemím najdete ve vesnici Mirissa. Pláž je ideální také pro pozorování velryb, odsud brzy ráno vyplouvají lodě nabízející pozorování těchto úžasných tvorů. Srí Lanka totiž leží na jedné z migračních tras velryb. Sledovat je tu můžete po většinu roku, nejlepší období je od prosince do dubna. Výpravy za velrybami pořádají třeba společnosti Mirissa Water Sports a Mirissa Whale Watching a výlet si snadno domluvíte na pláži v Mirisse.









    Významnou dopravní křižovatkou je město Matara. Ve zdejší čtvrti Fort je k vidění pěkná holandská koloniální architektura, opevnění z jejich dob, dále pak britská hodinová věž a vstupní brána. Nejvýznamnější stavbou koloniální architektury je kostel Dutch Reformed Church. Projděte se také po zdejším nábřeží. K vidění je tu také mešita Mohiuddin Jilani, která ale vůbec nevypadá jako mešita. V Mataře je dále k vidění malá holandská pevnost Star Fort, v jejímž příkopě kdysi bývali krokodýli a pěkný je i dřevěný padací most. Dále tu je buddhistický chrám a krásná budova tržnice Nupe Market.

    Vesnice Weherehena nabízí moderní chrám s ohromnou sochou Buddhy (vysoká je 39 metrů), která je vůbec jedna z největších na ostrově. Chrám stojí na místě podzemního chrámu ze 17. století. Mnich tady vybírá vstupné a on vám pak také ukáže zrcadlo, kterým uvidíte skrýš se zlatými Buddhy v podzemí. Na začátku prosince se tady koná tradiční pouť perahera.

    Město Dondra lze do češtiny přeložit jako Město Bohů. Býval tu kdysi jeden z nejkrásnějších chrámů ostrova, který ale v 16. století zničili Portugalci. Je tu ale plno jiných chrámů. Třeba bílý chrám Galge, chrám Devi Nuwara Devalaya, u kterého se na přelomu července a srpna koná náboženský festival Devi Nuwara Perahera. Zdejší maják pak označuje nejjižnější bod Srí Lanky a byl postaven roku 1889. Je 50 metrů vysoký a je z něho za poplatek krásný výhled.

    Město Dickwella je městem krajky. Dickwellská krajka patří mezi tradiční výrobky téhle oblasti. Najdete tu muzea i ukázky výroby téhle krajky. Další vysokou sochu Buddhy, tentokrát vysokou 50 metrů, uvidíte u chrámu Wewurukannala. Socha patří mezi nejvyšší na ostrově a Buddhu ve zdejší síni soch a obrazů můžete vidět v různých pozicích. Malá vedlejší svatyně je stará 250 let a další zdejší svatyně zas líčí tresty, které čekají na hříšníky. To ukazuje ve formě děsivých soch. Na pláží v Dickwelle je pak oblíbenou atrakcí přírodní úkaz zvaný Hoo-maniya blowhole. Z díry tady vyvěrá voda a při výbuchu vydává zvláštní zvuk, někdy je to opravdu velmi silný výstřik. Otvor ve skále, ze kterého voda vyvěrá, je 20 metrů hluboký.

    Město Tangalle nabízí také pěknou pláž, která nabízí restaurace a zázemí pro turisty. Pojedete-li ale trochu dál od města a vydáte se směrem k pláži Rekawa, najdete opouštěnou téměř 14 kilometrů dlouhou zlatou pláž, na kterou jakoby lidská noha dosud nesáhla. Je to vůbec jedna z nejlepších pláží k pozorování mořských želv na Srí Lance a jedno z mála míst na ostrově, kde jsou želvy skutečně chráněné. Pozorování želv je tu možné téměř každý večer a je to skutečně jedinečný zážitek. Nejlepší období je od března do června, nicméně téměř každou noc tu alespoň jednu želvu objevíte. Problémem může být chybějící turistické zázemí a půjdete-li za želvami sami v noci, bude to dost dobrodužnéa budete rozhodně potřebovat baterku. Co se týká koupání, není pláž v Tangalle tou nejideálnější, protože jsou tu velké a silné vlny, které znesnadňují přístup do moře. Ovšem zdejší samota i tenhle nedostatek dostatečně vykomepenzuje.



















    Další zdejší dlouhé pláže Kapuhenwala, Pallikaduwa a Silent Beach jsou také pěkné. Za návštěvu pak také stojí skalní chrám Mulkirigala, což je řada chrámů vytesaných do stěny a pocházejících ze 3. st. př. n. l. V 18. století pak byly zrekonstruovány. Na vrchol se dostanete po 700 schodech a najdete tam několik teras. První terasa nabízí dva chrámy a dágobu, zdejší jeskyně je krásně zdobená v kandyjském stylu. Druhá terasa nabízí chrám s Buddhou a jeho žáky. Nejzajímavější je pak třetí terasa, která nabízí čtyři chrámy s jezírkem a je nazývána kobřím chrámem (podle hada na dveřích). Čtvrtá terasa na úplném vrcholku nabízí krásný výhled na okolí a tradiční strom bo.

    Národní park Bundala je významnou ptačí rezervací, žije tady ale také slušná populace slonů, krokodýlů a želv. Je o něco klidnější než nejnavštěvovanější park Srí Lanky, Yala. Park leží na pobřeží obklopen pěti lagunami, na kterých můžete pozorovat pelikány, volavky, plameňáky a také pávy. Je to také jediný park na Srí Lance, kde můžete vidět oba druhy krokodýlů žijících na Srí Lance - mořské i bahenní. Na pobřeží kladou vejce mořské želvy, jsou tu k vidění také varani, opice. Základnou pro výpravy do parku Bundala i nedaleké Yaly je Tissamaharama a park lze navštívit v pronajatých jeepech. Ve městě můžete vidět umělé jezero Tissa Wewa z 2. až 3. st. př. n. l. s hrází a také dágoby Yatala a Menik z 2. st. př. n. l. V dágobě Yatak je možná ukryta významná relikvie, Buddhův zub.

    Národní park Yala je nejznámější a nejnavštěvovanější srílanský národní park. Čtyři pětiny parku jsou turistům nepřístupné, protože jsou přísně chráněné. Park je oblíbený pro vynikající možnosti pozorování divokých zvířat. Žije tu nejpočetnější populace levhartů, dále sloni, krokodýli a obrovském množství různých druhů ptáků. Dokonce nechybí ani trocha té historie. Jsou tu k vidění pozůstatky velkých sídlišť z dob království Ruhunu – třeba klášter u Situlpahuwy, což je významné poutní místo. Vstup do parku je v Palatupaně, kde je návštěvnické centrum. V září je park zavřený. Do parku se lze dostat pouze pronajatými jeepy, které nabízejí ranní safari. Ta začínají v 6 hodin a většina jeepů tak z Tissy nebo z Kirindy vyjíždí v 5:30 ráno. V těchto městech si taky můžete safari domluvit, případně se můžete poptat ve vašem hotelu. Po zaplacení vstupného vás čeká asi 3 hodinová jízda po prašné hrbolaté silnici, při které můžete vidět divoká zvířata. Možnosti vidět divoká zvířata tu jsou, ale velkou nevýhodou, která dost kazí dojem z celé akce, jsou davy turistů. Slon v obklíčení šesti jeepů, které se přetahují o lepší místo k focení, tak trochu ztrácí ono kouzlo divoké přírody. Veškeré informace k návštěvě parku najdete tady.











































    Místem uctívaným buddhisty, hinduisty i muslimy je Kataragama. Největší událostí tohohle města jsou kataragamské slavnosti, které se tu konají každoročně na přelomu července a srpna. Zajímavé jsou pro vzdávání holdu božstvu, což tady lidí činí tím, že si fyzicky ubližují. Můžete tu tak vidět lidi propichující si tváře nebo jazyk jehlicemi nebo lidi chodící po žhavém uhlí. V době těchto svátků sem míří davy poutníků z celé Srí Lanky. Městem protéká řeka Menik Ganga. Na severu leží tzv. Posvátný okrsek Boha Kataragama. To je komplex mnoha chrámů, který je plný opic hulmanů. Poutníci vždy před vstupem na Posvátný okrsek vykonají v řece posvátnou koupel. Okrsek ožívá hlavně v době večerních bohoslužeb, kterým se říká púdža. Ty probíhají tak, že se Kataragamovi nosí oběti (většinou v podobě ovoce a peněz), všude kolem hraje hudba a lidé tančí páví tanec kádávi. Při něm mají na sobě konstrukce připomínající paví peří. Tahle akce začíná v 18:30 hodin, další je pak kolem 11 dopoledne, ale ta už není tak barvitá. Hlavním komplexem je Maha Devala (Velká svatyně). Ta je typická míšením hinduismu a buddhismu. Zdejší nádvoří je obehnané hradbami a zdi zdobí pávi, symbol boha Kataragama. Před dveřmi do svatyně jsou dva kameny, k nimž věřící chodí Kataragamovi obětovat kokosy. Kokosový ořech tu po odříkání modlitby rozbijí o jeden z kamenů. Další svatyní v Kataragamě je Kiri Vihara, buddhistická obdoba Kataragamovi svatyně v podobě dágoby, kterou obklopuje zeď. Návštěva večerní púdži v Kataragamě je skutečně unikátním zážitkem a musíme ho doporučit, bude-li mít třeba po safari volný večer.





























    Autorka článku a fotografií: M. Kučerová