Galicie

    Galicie, nejodlehlejší španělský region, je takovým jinakým koutem Španělska. Zelené lesy, kopce, spousta řek a říček, divoké pobřeží s útesy a bílými písčitými plážemi, taková je Galicie. K tomu všudypřítomné dudy dotvářejí tu zdejší jedinečnou atmosféru. Většina turistů do Galicie zamíří z důvodu pouti do nejslavnějšího poutního místa Evropy, Santiaga de Compostely. Ovšem i pro bezvěrce tu je spousta krásných míst. Najdete tu krásnou krajinu téměř bez lidí, opuštěné bílé pláže vhodné i pro surfování, ale i dramatické kaňony a podívat se můžete i do několika zdejších menších měst.

    Galicie je jednou z autonomních oblastí Španělska a leží na severozápadním cípu Španělska. Hraničí s Portugalskem a španělskou Asturií a Leónem. Hlavním městem regionu je jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Evropě, Santiago de Compostela. Tím největším městem je ale Vigo. Galicie má příjemné oceánské klima, je plná lesů, kopců a nespoutané a divoké pobřeží poseté krkolomnými útesy tak trochu připomíná Irsko. Kvůli odlehlosti od významnějšího dění v zemi je to země divoká a nespoutaná. Pro ekonomiku regionu jsou hlavními tahouny rybářský a loďařský průmysl na pobřeží a v chudém vnitrozemí je to především zemědělství. V Galicii většina obyvatel hovoří jazykem gallego, galicijštinou a v tomto jazyce jsou mimo jiné všechny cedule a nápisy.

    Tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Španělsku, který doporučujeme k prostudování před Vaší cestou kamkoliv ve Španělsku. Najdete tam také průvodce po dalších zajímavých místech Španělska.

    Na dnešním vzezření Galicie zanechala významné stopy keltská kultura, která se tu usadila kolem roku 1000 př. n. l. Jejím hlavním pozůstatkem jsou dudy, jejichž zvuk zaslechnete na každém festivalu či zábavě. Ve středověku byla Galicie dokonce nejdůležitějším dudáckým centrem v Evropě. K vidění tu pak je celá řada keltských sídel. Pro svou odlehlost se na její území ani nikdy nedostali Maurové. Galicie byla v 19. století nejchudším španělským regionem a její obyvatelé doslova živořili. Galicijci byli mimo jiné těmi, kteří nejochotnější odcházeli do Latinské Ameriky. Tím nejznámějším latinskoamerickým potomkem galicijské rodiny je Fidel Castro (castro je římsko-keltský výraz pro opevněnou vesnici). Dnes, ačkoliv ne tak hlasitě jako Baskicko či Katalánsko, projevuje své nacionalistické sklony. Rozvíjí se tu cestovní ruch a díky dotacím EU v 2. polovině 20. století už přeci jen Galicie nepůsobí tak chudě.

    La Coruňa je významným španělským přístavem. Má asi 250 tisíc obyvatel a po Vigu je druhým největším městem regionu. Město profituje z rybolovu, je to významný obchodní i rybářský přístav. Sídlí tu oděvní firma Zara. Město bylo významným přístavem už v 10. století, odsud roku 1588 také vyplula „neporazitelná“ Armada za dobytím Velké Británie.

    Město se pyšní hlavně architekturou 19. století, typické jsou domy se skleněnými balkóny. Hlavním náměstím je Plaza de María Pita a je pojmenované po galicijské hrdince, která v noci spatřila připlouvající anglickou invazi vedenou Francisem Drakem a zalarmovala ve městě poplach. Na jedné straně náměstí je budova radnice Palacio Municipal z konce 19. století, ve které sídlí muzeum hodin. Nedaleko náměstí je pak samotný přístav. Zmíníme také interaktivní muzeum lidstva zvané Domus, jehož moderní budovu navrhl japonský architekt Isozaki.


    Stará čtvrť skýtá hrad Castillo de San Antón s archeologickou expozicí připomínající starou římskou kulturu regionu a k vidění tu jsou i keltské a iberské předměty. Dále je tu několik kostelů.

    Jednou z nejznámějších památek La Coruňy je maják Torre de Hércules postavený Římany ve 2. století. Na konci 18. století byl ale zásadně přestavěn a dnes se jedná o nejstarší funkční maják na světě. Dosahuje výšky 104 metrů a z jeho vrcholu se můžete kochat výhledem. Skvělá je i zdejší pláž s promenádou.

    Divoké pobřeží Galicie je také něčím, co byste při vaší cestě neměli minout. Nabízí prázdné pláže, rybářské vesničky i tradiční severošpanělský venkov. Vidět tu můžete také typické galicijské hórreos neboli sýpky na kůlech se střechou, které také dotváří zdejší jedinečnou tvář. Putování po té nejhezčí části galicijského pobřeží začneme na mysu Cabo Fisterra (někdy také Finisterre) (foto pod odstavcem), který je považován za nejzápadnější bod Španělska. Na špičce mysu leží maják, od kterého se vám naskytnou krásné výhledy na Atlantik. Typické galicijské domky s prosklenými balkóny můžete vidět třeba v rybářské vesničce Corcubión. Budete-li pokračovat dál na jih, dorazíte k pláži O Pindo. Nejdelší galicijskou hórreo, sýpku, najdete ve vesničce Carnota. Sýpka z 18. století je dlouhá 24 metrů. Kousek odsud jsou pak písečné duny a pláž. Cestou dál minete další malé vesničky a dorazíte do Muros s kostelem a fontánou ve tvaru želvího krunýře. Kousek odsud uvidíte při pobřeží plošiny pro sběr slávek. Středověké městečko Noia má kostel Santa Maria a Nova se sbírkou 300 náhrobních kamenů zdobené symboly zesnulých. Pocházejí z období od 10. do 16. století. Je tu pěkné středověké centrum u Praza do Tapal s ukázkou galicijské gotiky – kostelem Santo Martiňo. Tato část galicijského nezkrotného pobřeží rozhodně stojí za cestu. Jen připomeneme, že u galicijského pobřeží se v minulosti potopilo několik ropných tankerů. Potopení tankeru z roku 2002 patří k největším ekologickým katastrofám Španělska.

    Pobřeží Galicie ještě neopouštíme. Dlouhé zálivy galicijského pobřeží připomínají fjordy a říká se jim rías. Mezi městy Noia a Vigo se jim říká Rías Baixas(dolní), aby se odlišily od Rías Altas na severu u města La Coruňa. Do Rías Baixas se soustředí většina galicijského turistického ruchu. Vidět tu můžete spoustu staveb a míst typických pro Galicii. Jsou tu staré opevněné římsko-keltské vesnice, kterým se říká castros (foto vpravo), dále prehistorické náhrobní bloky zvané dolmeny a sýpky hórreos. Renesanční palác z 16. století Pazo de Fefiňanes najdete v Cambados. Kolem města jsou mimo jiné také vinice, které dávají bílé víno Albariňo chutnající po ovoci. Ve městě najdete několik vinných sklípků. U pobřeží je pak několik ostrůvky s bílými plážemi. Shluk neobydlených ostrovů Illas Cies (fotky pod odstavcem) je uskupen pod národní park, kam se dá v létě vyrazit lodí. Hnízdí tu mořští ptáci a je tu pár keltských ruin.

    Přístav Vigo (foto vpravo) je největším městem Galicie a má necelých 300 tisíc obyvatel. Je to nejprůmyslovější město Galicie, sídlí zde automobilka PSA Peugeot Citroën. Dále jsou tu významné loděnice a město je nejvýznamnějším rybářským přístavem Španělska. Vigo má pěkné historické centrum Casco Vello, hlavním náměstím je Praza da Constitución. Nad městem se tyčí hrad Castro, odkud jsou krásné výhledy na rías. Součástí pevnosti jsou i pěkné zahrady. Masivní hradby kolem města pak můžete obdivovat také v Baioně (foto pod odstavcem), hradby Castelo de Monte Real bývaly kdysi útočištěm místních před piráty.

    Pontevedra (foto vpravo) bývala v minulosti významným historickým přístavem, vyráběly se tu lodě. Jednou z takových byla i slavná Kolumbova Santa Maria. Město prosperovala díky přístavu a lovu sardinek až do 16. století, kdy byl přístav natrvalo zanesen. Město má krásně zachovalé historické centrum se starými žulovými domy. Jsou tu náměstíčka a na větším náměstí Praza de Herrería jsou k vidění zahrady, nad kterými se tyčí klášter ze 14. století s kostelem. Naproti klášteru je kostel ukrývající sochu patrona města. Rozsáhlý komplex muzeí Museo de Pontevedra se nachází na několika místech ve městě. Tři budovy jsou na náměstí Praza de Leňa. Zámek Castro Monteagudu z 18. století vystavuje keltské šperky a pak také sbírku středověkých a renesančních obrazů různých malířů. Další sbírky jsou v domě García Flórez, Edificio Sarmientoa v Edificio Fernández López. Součástí jsou také gotické trosky kostela Santo Domingo.

    Asi 6 km za Pontavedrou stojí středověký benediktinský klášter Monasterio de Poio. Součástí je kostel ve stylu galicijského klasicismu ze začátku 18. století a křížová chodba ze století 16.


    Ourense (někdy také Orense) (foto pod odstavcem) je město ve vnitrozemí obehnané horskými hřebeny. Údolí řeky Miňo je centrem vinařského regionu Ribeiro. Město, které už od starověku trpělo pod vpády různých útočníků, dnes ukrývá pár historických památek. Významný je římský most, který byl přestavěn ve středověku kvůli poutníkům do Santiaga. Staré město casco viejo nabízí nejen románskou katedrálu se třemi portály, ale i jiné historicky působící budovy. Dřevěné středověké domy jsou také na náměstí Praza do Ferro. V arcibiskupském paláci sídlí archeologické muzeum. Městské termální prameny o teplotě 67⁰C Las Burgas vyvěrají do novoklasicistní fontány na stejnojmenném náměstí.

    Centrem vinařské oblasti Ribeiro (foto pod textem) je městečko Ribadavia asi 30 km od Ourense. Město je plné starých kamenných domů, nechybí kostely a jsou tu ruiny pevnosti Castillo de los Condes de Ribadavia.

    Úžasný je kaňon řeky Río Sil. Na soutoku řek Sil a Miňo vznikly dvě nádrže, které dominují této zalesněné krajině. Je tu několik stezek pro pěší, které kopírují dávné trasy mnichů a možné jsou i výlety na lodích po řece. V údolí řek jsou tři kláštery, nejkrásnější z nich je San Estevo (foto vpravo). Vznikl v 6. století a dnes je z něj hotel. Nejkrásnější výhledy na kaňon se vám naskytnou od vesnice Parada do Sil, na samém okraji kaňonu je klášter Santa Cristina. Dále zmíníme zříceninu hradu Castro Caldelas se středověkými hradbami a etnografickým muzeem.

    V Galicii pak zmíníme ještě půvabné historické město Betanzos, ve kterém dodnes můžete obdivovat středověké uličky i domy. V kostele San Francisco jsou výklenky s hroby, jedním z nich je i hrob mocného zakladatele města Fernána Péreze de Andrade. Leží v krásném sakrofágu na hřbetech divočáka a medvěda. Prvního a šestnáctého každého měsíce se ve městě konají tradiční trhy, kde místní prodávají vše, co vyrobili. U města La Guardia na portugalských hranicích můžete vylézt na legendární kopec Monte de Santa Tegra, kde se nachází zrestaurované zbytky keltsko-románské castro (opevněné vesnice) obývané mezi lety 600 a 200 př. n. l. Je odsud pěkný výhled do Portugalska na Atlantik. Ve městě Tui je katedrála z 15. století San Telmo vypadající trochu jako pevnost. Její portál je považován za jednu z prvních ukázek gotiky ve Španělsku. Dále jsou tu malá muzea a klášter Convento de las Encerradas, kde řádové sestry prodávají domácí cukroví pomocí otočného pultu ve zdi.


    A na závěr nejnavštěvovanější místo Galicie, jedno z nejvýznamnějších katolických poutních míst v Evropě, Santiago de Compostela (foto pod odstavcem). Město s asi 100 tisíci obyvateli se svou katedrálou sv. Jakuba je cílem nejslavnější evropské pouti, Svatojakubské cesty. V 9. století tu údajně byly objeveny ostatky sv. Jakuba, jednoho z dvanácti apoštolů a už od středověku je tak Santiago nejvýznamnějším poutním místem Evropy. Historie prý navazuje na legendu, podle které měl být Jakub vyslán na Pyrenejský poloostrov, aby tu dělal misijní činnost. Po svém návratu byl v Jeruzalémě popraven, ale jeho ostatky byly vráceny sem a nalezeny v 9. století. Katedrála, celé město, kláštery i domy z období od 12. do 19. století jsou zapsány na seznamu UNESCO. Santiago působí středověkým dojmem, najdete tu křivolaké uličky a spoustu historických budov. Až prozkoumáte katedrálu, můžete se stavit také na tržišti Mercado de Abastos, který překypuje různými potravinami a funguje tu už od 19. století.

    Katedrála sv. Jakuba se tyčí mezi čtyřmi náměstími. Původně byla vybudována v románském slohu mezi 11. a 13. stoletím a měla podobu jednoduchého klášterního komplexu. Postupně byla ale přestavěna do podoby grandiózní katedrály. Když půjdete ke katedrále z náměstí Prazo do Obradoiro, objevíte románskou vnitřní fasádu Pórtico de la Gloria. Poutníci se dotýkají ústředního pilíře, aby poděkovali za bezpečný příchod. Nad ústředním pilířem je znázorněna postava sv. Jakuba. Přímý vstup ke kryptě s ostatky sv. Jakuba je u Puerta Santa. Hrobka obsahuje relikvie sv. Jakuba. Z dalších míst v katedrále můžete navštívit pokladnici nebo muzeum s hudebními nástroji.

    Vedle katedrály stojí Palacio Gelmírez, bývalý arcibiskupský palác, dnes slouží výstavám. Pochází z 12. až 13. století a je ukázkou světské budovy v románském slohu. Před budovou je pak bývalá nemocnice Antiguo Hospital Real, dnes luxusní hotel. V okolí katedrály jsou pak další náměstí – Praza das Praterías, dřívější sídlo stříbrotepců a Praza da Quintana, bývalý hřbitov. Na druhém jmenovaném náměstí je Monasterio de Sain Paio de Antealtares, který byl založen v 9. století, aby střežil ostatky sv. Jakuba. Pak ještě upozorníme na Museo de las Pelegrinacones, které je věnováno Svatojakubské cestě. Ukazuje tradice, historii i vliv pouti a ukazuje také tradiční santiagské šperky – gagátové šperky. Je tu také několik klášterů, některé dnes fungují jako hotel.

    Svatojakubská cesta (španělsky Camino de Santiago) je rituální cesta ke katedrále sv. Jakuba v Santiago de Compostela. Cílem cesty je očištění duše. Jedná se o historickou síť dvanácti poutních cest značených symbolem mušle hřebenatky a žlutou šipkou a vedou z měst v Itálii, ve Francii i z Portugalska. Samozřejmě se na pouť dá vyrazit z jakékoliv země. První pouť byla vykonána francouzským biskupem roku 951, velký ohlas vzbudila pouť papeže Jana Pavla II. roku 1993. Mušle hřebenatka je typická pro severní Španělsko a je jedním ze symbolů pouti (foto v textu a pod textem). Podél dvanácti historických cest byly po staletí budovány různé orientační kameny, boží muka, kříže i studánky a zároveň existují ubytovny pro poutníky. Dostanou se ale do nich jen poutníci s poutní knížkou s aktuálními daty a razítky. Svatojakubská pouť je zapsána na seznamu UNESCO. V historii nejoblíbenější i nejčastější byla pouť z Francie (z Tours, Vézélay, Le Puy) přes Pyreneje. Tato „francouzská“ poutnická cesta získala už ve 12. století takovou oblibu, že o ní byl napsán manuál pro poutníky. Dodnes je nejoblíbenější, nejdůležitější a stále se na ní udržují středověké zvyky. Podél „francouzské cesty“ vyrostly vesnice, mosty, budovaly se kostely, ubytovny i kláštery, ale i hrady a pevnosti, které chránily poutníky před lupiči.

    Znovu připomínáme, že tento průvodce je součástí našeho rozsáhlého průvodce po Španělsku, který doporučujeme k prostudování před Vaší cestou kamkoliv ve Španělsku. Najdete tam také průvodce po dalších zajímavých místech Španělska.



    Další tipy na akční letenky a super zájezdy najdete na naší domovské stránce.

    Pokud se Vám tento průvodce líbil, podpořte nás na našem facebookovém profilu, kde nabízíme tipy na to, kam vyrazit a také se tam dozvíte spoustu cestovatelských zajímavostí.

    Nepovažujete za žádného zkušeného cestovatele a nevíte, kde sehnat levné letenky nebo jak si zařídit ubytování v zahraničí? Chcete si v zahraničí půjčit auto a nevíte, co to všechno obnáší? Nebo Vás zajímá, jak zůstat na dovče co nejvíce v bezpečí a na co všechno před cestou nezapomenout? Mrkněte na naše rady a tipy pro cestovatele, kde se dozvíte o všem, co je před Vaší cestou třeba zařídit. Pokud s cestováním začínáte nebo máte strach, že si dovolenou na vlastní pěst nezvládnete naplánovat sami nebo se bojíte, že nemůžete cestovat do světa bez znalosti cizího jazyka, mrkněte taky na to, jak Vám s tím pomůžou Cesty po světě. Rádi s Vámi budeme na telefonu po celou dobu Vašeho pobytu v zahraničí a případně vykomunikujeme všechno, co sami nezvládnete. Naplánujeme Vám dokonalou expedici či dovolenou po celém světě do nejmenšího detailu a Vy se už o nic nebudete muset starat. Pokud potřebujete jakoukoliv pomoc při Vaší cestě do zahraničí, podívejte se na to, jak Vám s tím můžeme pomoci.

    Vaše Cesty po světě